Kolumbijci zvolí prezidenta poprvé od uzavření míru s FARC, panuje strach z levice

Bogotá - V Kolumbii se v neděli konají první prezidentské volby od ukončení půlstoletého konfliktu levicových povstalců s místní vládou. Favoritem je pravicový kandidát Iván Duque, který mírovou dohodu s povstalci z FARC kritizuje. Podle průzkumů ovšem zřejmě nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, a proto se bude příští měsíc konat kolo druhé. Už nyní je ale téměř jisté, že v úřadu viceprezidenta zasedne poprvé od vzniku Kolumbijské republiky v roce 1886 žena. Kandidáti s šancí stát se prezidentem mají totiž v tandemu jako svého zástupce ženy.

Kolumbijští voliči, jichž je 36,3 milionu, budou v neděli vybírat z pěti mužských uchazečů o prezidentskou funkci. Šanci stát se novou hlavou padesátimilionové země a řídit čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky podle hrubého domácího produktu mají podle průzkumů jen dva uchazeči. Právník a bývalý senátor Iván Duque (41) a ekonom a bývalý starosta Bogoty Gustavo Petro (58), který se netají sympatiemi k někdejšímu socialistickému prezidentovi Venezuely Hugu Chávezovi. Nicoláse Madura, který Cháveze v úřadu vystřídal po jeho smrti, však Petro v kampani kritizoval; podle expertů ale proto, aby si naklonil více voličů.

Průzkumy i analytici dávají větší šance na vítězství ve druhém kole pravicovému reprezentantovi. Kolumbie je totiž na rozdíl od většiny svých sousedů tradičně konzervativní zemí, která v novodobé historii nezažila jednoznačně levicové prezidenty. "V Kolumbii panuje strach z levice, čehož také využili všichni pravicoví kandidáti v kampani. Dávali jako odstrašující příklad Venezuelu nebo castrovskou Kubu," řekl serveru BBC Mundo politolog Nicolás Díaz Cruz.

O nejvyšší úřad v Kolumbii se uchází také hlavní vyjednávač mírové dohody, kterou vláda podepsala s povstalci v roce 2016, Humberto de La Calle (71), profesor matematiky Sergio Fajardo (61) a Germán Vargas Lleras (56), který byl do března viceprezidentem. Na rozdíl od předchozích prezidentských voleb jsou kandidáty pouze muži. Čtyři z nich si ale do tandemu pro úřad viceprezidenta zvolili ženu.

S favoritem voleb Duquem kandiduje na viceprezidentku bývalá ministryně obrany a obchodu Marta Ramírezová, která před čtyřmi lety skončila třetí v prezidentských volbách. S Petrem se o úřad viceprezidenta uchází psycholožka Ángela María Robledová a se třetím nejnadějnějším kandidátem Fajardem tvoří tandem senátorka Claudia Lópezová.

Na nového kolumbijského prezidenta čeká řada problémů, například pokračovat v uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce. Duque, který kandiduje za stranu exprezidenta Álvara Uribeho (v úřadu 2002-2010), proslul jako kritik amnestie a začleňování bývalých povstalců do veřejného života.

Nový prezident Kolumbie bude muset řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země v předchozích letech uprchl před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie podle neoficiálních údajů asi milion lidí.

Velkým problémem Kolumbie je tradičně obchod s kokainem, který dříve z více než poloviny ovládali povstalci z FARC. Jejich místa nyní zaujaly různé kriminální gangy.

Současný prezident Juan Manuel Santos, který za mírovou dohodu s FARC dostal v roce 2016 Nobelovu cenu za mír, už kandidovat nemůže. Prezidentem je od roku 2010 a vykonává už druhý mandát. Podle kolumbijské ústavy nesmí být prezidentem této země zvolen nikdo více než dvakrát.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím

Americký prezident Donald Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

Více souvisejících

Kolumbie Iván Duque FARC

Aktuálně se děje

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

13. dubna 2026 19:34

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy