Kolumbijci zvolí prezidenta poprvé od uzavření míru s FARC, panuje strach z levice

Bogotá - V Kolumbii se v neděli konají první prezidentské volby od ukončení půlstoletého konfliktu levicových povstalců s místní vládou. Favoritem je pravicový kandidát Iván Duque, který mírovou dohodu s povstalci z FARC kritizuje. Podle průzkumů ovšem zřejmě nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, a proto se bude příští měsíc konat kolo druhé. Už nyní je ale téměř jisté, že v úřadu viceprezidenta zasedne poprvé od vzniku Kolumbijské republiky v roce 1886 žena. Kandidáti s šancí stát se prezidentem mají totiž v tandemu jako svého zástupce ženy.

Kolumbijští voliči, jichž je 36,3 milionu, budou v neděli vybírat z pěti mužských uchazečů o prezidentskou funkci. Šanci stát se novou hlavou padesátimilionové země a řídit čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky podle hrubého domácího produktu mají podle průzkumů jen dva uchazeči. Právník a bývalý senátor Iván Duque (41) a ekonom a bývalý starosta Bogoty Gustavo Petro (58), který se netají sympatiemi k někdejšímu socialistickému prezidentovi Venezuely Hugu Chávezovi. Nicoláse Madura, který Cháveze v úřadu vystřídal po jeho smrti, však Petro v kampani kritizoval; podle expertů ale proto, aby si naklonil více voličů.

Průzkumy i analytici dávají větší šance na vítězství ve druhém kole pravicovému reprezentantovi. Kolumbie je totiž na rozdíl od většiny svých sousedů tradičně konzervativní zemí, která v novodobé historii nezažila jednoznačně levicové prezidenty. "V Kolumbii panuje strach z levice, čehož také využili všichni pravicoví kandidáti v kampani. Dávali jako odstrašující příklad Venezuelu nebo castrovskou Kubu," řekl serveru BBC Mundo politolog Nicolás Díaz Cruz.

O nejvyšší úřad v Kolumbii se uchází také hlavní vyjednávač mírové dohody, kterou vláda podepsala s povstalci v roce 2016, Humberto de La Calle (71), profesor matematiky Sergio Fajardo (61) a Germán Vargas Lleras (56), který byl do března viceprezidentem. Na rozdíl od předchozích prezidentských voleb jsou kandidáty pouze muži. Čtyři z nich si ale do tandemu pro úřad viceprezidenta zvolili ženu.

S favoritem voleb Duquem kandiduje na viceprezidentku bývalá ministryně obrany a obchodu Marta Ramírezová, která před čtyřmi lety skončila třetí v prezidentských volbách. S Petrem se o úřad viceprezidenta uchází psycholožka Ángela María Robledová a se třetím nejnadějnějším kandidátem Fajardem tvoří tandem senátorka Claudia Lópezová.

Na nového kolumbijského prezidenta čeká řada problémů, například pokračovat v uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce. Duque, který kandiduje za stranu exprezidenta Álvara Uribeho (v úřadu 2002-2010), proslul jako kritik amnestie a začleňování bývalých povstalců do veřejného života.

Nový prezident Kolumbie bude muset řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země v předchozích letech uprchl před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie podle neoficiálních údajů asi milion lidí.

Velkým problémem Kolumbie je tradičně obchod s kokainem, který dříve z více než poloviny ovládali povstalci z FARC. Jejich místa nyní zaujaly různé kriminální gangy.

Současný prezident Juan Manuel Santos, který za mírovou dohodu s FARC dostal v roce 2016 Nobelovu cenu za mír, už kandidovat nemůže. Prezidentem je od roku 2010 a vykonává už druhý mandát. Podle kolumbijské ústavy nesmí být prezidentem této země zvolen nikdo více než dvakrát.

Související

Donald Trump

Kolumbie otočila letadla s migranty zpět do USA. Trump na ni uvalil masivní cla a sankce

Prezident USA Donald Trump v neděli oznámil, že Spojené státy uvalí široce zaměřené sankce a cla na Kolumbii, poté, co tato země odmítla přijmout americká vojenská letadla, která měla přepravit migranty zpět. Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social uvedl, že Spojené státy okamžitě uvalí 25% clo na veškeré kolumbijské zboží dovážené do USA a že toto clo zvýší na 50 % během jednoho týdne.

Více souvisejících

Kolumbie Iván Duque FARC

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy