Bogotá - V Kolumbii se v neděli konají první prezidentské volby od ukončení půlstoletého konfliktu levicových povstalců s místní vládou. Favoritem je pravicový kandidát Iván Duque, který mírovou dohodu s povstalci z FARC kritizuje. Podle průzkumů ovšem zřejmě nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, a proto se bude příští měsíc konat kolo druhé. Už nyní je ale téměř jisté, že v úřadu viceprezidenta zasedne poprvé od vzniku Kolumbijské republiky v roce 1886 žena. Kandidáti s šancí stát se prezidentem mají totiž v tandemu jako svého zástupce ženy.
Kolumbijští voliči, jichž je 36,3 milionu, budou v neděli vybírat z pěti mužských uchazečů o prezidentskou funkci. Šanci stát se novou hlavou padesátimilionové země a řídit čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky podle hrubého domácího produktu mají podle průzkumů jen dva uchazeči. Právník a bývalý senátor Iván Duque (41) a ekonom a bývalý starosta Bogoty Gustavo Petro (58), který se netají sympatiemi k někdejšímu socialistickému prezidentovi Venezuely Hugu Chávezovi. Nicoláse Madura, který Cháveze v úřadu vystřídal po jeho smrti, však Petro v kampani kritizoval; podle expertů ale proto, aby si naklonil více voličů.
Průzkumy i analytici dávají větší šance na vítězství ve druhém kole pravicovému reprezentantovi. Kolumbie je totiž na rozdíl od většiny svých sousedů tradičně konzervativní zemí, která v novodobé historii nezažila jednoznačně levicové prezidenty. "V Kolumbii panuje strach z levice, čehož také využili všichni pravicoví kandidáti v kampani. Dávali jako odstrašující příklad Venezuelu nebo castrovskou Kubu," řekl serveru BBC Mundo politolog Nicolás Díaz Cruz.
O nejvyšší úřad v Kolumbii se uchází také hlavní vyjednávač mírové dohody, kterou vláda podepsala s povstalci v roce 2016, Humberto de La Calle (71), profesor matematiky Sergio Fajardo (61) a Germán Vargas Lleras (56), který byl do března viceprezidentem. Na rozdíl od předchozích prezidentských voleb jsou kandidáty pouze muži. Čtyři z nich si ale do tandemu pro úřad viceprezidenta zvolili ženu.
S favoritem voleb Duquem kandiduje na viceprezidentku bývalá ministryně obrany a obchodu Marta Ramírezová, která před čtyřmi lety skončila třetí v prezidentských volbách. S Petrem se o úřad viceprezidenta uchází psycholožka Ángela María Robledová a se třetím nejnadějnějším kandidátem Fajardem tvoří tandem senátorka Claudia Lópezová.
Na nového kolumbijského prezidenta čeká řada problémů, například pokračovat v uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce. Duque, který kandiduje za stranu exprezidenta Álvara Uribeho (v úřadu 2002-2010), proslul jako kritik amnestie a začleňování bývalých povstalců do veřejného života.
Nový prezident Kolumbie bude muset řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země v předchozích letech uprchl před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie podle neoficiálních údajů asi milion lidí.
Velkým problémem Kolumbie je tradičně obchod s kokainem, který dříve z více než poloviny ovládali povstalci z FARC. Jejich místa nyní zaujaly různé kriminální gangy.
Současný prezident Juan Manuel Santos, který za mírovou dohodu s FARC dostal v roce 2016 Nobelovu cenu za mír, už kandidovat nemůže. Prezidentem je od roku 2010 a vykonává už druhý mandát. Podle kolumbijské ústavy nesmí být prezidentem této země zvolen nikdo více než dvakrát.
Související
Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím
Bílý dům ustoupil od cel a sankcí. Kolumbie odsouhlasila deportační lety s migranty
Kolumbie , Iván Duque , FARC
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák