Bogotá - V Kolumbii se v neděli konají první prezidentské volby od ukončení půlstoletého konfliktu levicových povstalců s místní vládou. Favoritem je pravicový kandidát Iván Duque, který mírovou dohodu s povstalci z FARC kritizuje. Podle průzkumů ovšem zřejmě nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, a proto se bude příští měsíc konat kolo druhé. Už nyní je ale téměř jisté, že v úřadu viceprezidenta zasedne poprvé od vzniku Kolumbijské republiky v roce 1886 žena. Kandidáti s šancí stát se prezidentem mají totiž v tandemu jako svého zástupce ženy.
Kolumbijští voliči, jichž je 36,3 milionu, budou v neděli vybírat z pěti mužských uchazečů o prezidentskou funkci. Šanci stát se novou hlavou padesátimilionové země a řídit čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky podle hrubého domácího produktu mají podle průzkumů jen dva uchazeči. Právník a bývalý senátor Iván Duque (41) a ekonom a bývalý starosta Bogoty Gustavo Petro (58), který se netají sympatiemi k někdejšímu socialistickému prezidentovi Venezuely Hugu Chávezovi. Nicoláse Madura, který Cháveze v úřadu vystřídal po jeho smrti, však Petro v kampani kritizoval; podle expertů ale proto, aby si naklonil více voličů.
Průzkumy i analytici dávají větší šance na vítězství ve druhém kole pravicovému reprezentantovi. Kolumbie je totiž na rozdíl od většiny svých sousedů tradičně konzervativní zemí, která v novodobé historii nezažila jednoznačně levicové prezidenty. "V Kolumbii panuje strach z levice, čehož také využili všichni pravicoví kandidáti v kampani. Dávali jako odstrašující příklad Venezuelu nebo castrovskou Kubu," řekl serveru BBC Mundo politolog Nicolás Díaz Cruz.
O nejvyšší úřad v Kolumbii se uchází také hlavní vyjednávač mírové dohody, kterou vláda podepsala s povstalci v roce 2016, Humberto de La Calle (71), profesor matematiky Sergio Fajardo (61) a Germán Vargas Lleras (56), který byl do března viceprezidentem. Na rozdíl od předchozích prezidentských voleb jsou kandidáty pouze muži. Čtyři z nich si ale do tandemu pro úřad viceprezidenta zvolili ženu.
S favoritem voleb Duquem kandiduje na viceprezidentku bývalá ministryně obrany a obchodu Marta Ramírezová, která před čtyřmi lety skončila třetí v prezidentských volbách. S Petrem se o úřad viceprezidenta uchází psycholožka Ángela María Robledová a se třetím nejnadějnějším kandidátem Fajardem tvoří tandem senátorka Claudia Lópezová.
Na nového kolumbijského prezidenta čeká řada problémů, například pokračovat v uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce. Duque, který kandiduje za stranu exprezidenta Álvara Uribeho (v úřadu 2002-2010), proslul jako kritik amnestie a začleňování bývalých povstalců do veřejného života.
Nový prezident Kolumbie bude muset řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země v předchozích letech uprchl před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie podle neoficiálních údajů asi milion lidí.
Velkým problémem Kolumbie je tradičně obchod s kokainem, který dříve z více než poloviny ovládali povstalci z FARC. Jejich místa nyní zaujaly různé kriminální gangy.
Současný prezident Juan Manuel Santos, který za mírovou dohodu s FARC dostal v roce 2016 Nobelovu cenu za mír, už kandidovat nemůže. Prezidentem je od roku 2010 a vykonává už druhý mandát. Podle kolumbijské ústavy nesmí být prezidentem této země zvolen nikdo více než dvakrát.
Související
Bílý dům ustoupil od cel a sankcí. Kolumbie odsouhlasila deportační lety s migranty
Kolumbie otočila letadla s migranty zpět do USA. Trump na ni uvalil masivní cla a sankce
Kolumbie , Iván Duque , FARC
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 1 hodinou
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 5 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 6 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 9 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 10 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 11 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák