Nikaragua na prahu občanské války? Pochod matek skončil masakrem

Několik tisíc lidí vyšlo ve středu opět do ulic v centru hlavního města Managui protestovat proti vládě. V čele šly matky oděné v černém, které nesly fotografie svých dětí, jež zemřely na začátku protestů. Průvod směřoval ke Středoamerické univerzitě, kde měl skončit kulturním vystoupením. Krátce před cílem začali na průvod střílet ozbrojenci, podle svědků policisté a polovojenské skupiny příznivců prezidenta Daniela Ortegy.

V metropoli zemřelo šest lidí, při pochodech ve dvou jiných nikaragujských městech dalších pět. Osm desítek osob bylo při zásazích zraněno, uvedla organizace Nikaragujské centrum lidských práv.

Místní biskupská konference, která zprostředkovává rozhovory vlády s opozicí, akci odsoudila jako "organizovanou a systematickou agresi" a zrušila jednání plánované na dnešek.

Organizace Amnesty International (AI) tento týden uvedla, že vláda využívá k potlačování opozičních protestů polovojenské skupiny svých stoupenců. Ozbrojenci vybavení i poloautomatickými zbraněmi své akce mnohdy koordinují s bezpečnostními složkami, tvrdí AI.

Ve středu odpoledne se v Managui konala také demonstrace příznivců prezidenta, na níž vystoupil i Ortega. Kritizoval své odpůrce, že přináší zemi nestabilitu. Odmítl také výzvy k odstoupení, které mu krátce předtím adresoval jeden z nejbohatších podnikatelů v zemi Carlos Pellas, k jehož výzvě se připojila i velká bankovní skupina Lafise Bancentro.

Pellas vyzval k uspořádání předčasných voleb a k odvolání všech členů ústřední volební komise, která podle něj umožnila volební podvody. Díky nim se podle Pellase Ortega drží v úřadu prezidenta nepřetržitě už 11 let, už rok je také viceprezidentkou jeho manželka Rosario Murillová.

Nyní dvaasedmdesátiletý Ortega stojí v čele Nikaraguy od roku 2007, naposledy byl znovuzvolen v listopadu 2016, kdy získal 72 procent hlasů. Tento bývalý revolucionář vedl zemi už v 80. letech, poté co jeho partyzánské oddíly Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN) svrhly diktaturu Anastasia Somozy.

Protesty, v jejichž čele stojí univerzitní studenti a zaměstnanecké organizace, propukly v polovině dubna kvůli vládní penzijní reformě. Ta předpokládala snížení důchodů a zvýšení příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální pojištění. Po masových demonstracích, které se z hlavního města rozšířily do dalších měst, vláda od reformy ustoupila. Protestní akce ale pokračují a Nikaragujci požadují odstoupení vlády, kterou viní z porušování lidských práv a brutálního potlačování demonstrací.