Je Rusko skutečně agresorem?

Oslo/Moskva - Ačkoliv nelze nic tak jednoduše zobecňovat, celkově vzato by se dalo říci, že Spojené státy a jejich spojenci v NATO pokračují v hledání dalších a dalších cest, jak vykreslit Rusko jako toho největšího agresora, který snad stojí za vším zlem světa. Za poslední kapku by se dal označit požadavek na zdvojnásobení počtu amerických vojenských základen v těsné blízkosti norsko-ruských hranic. Je takový postup ale skutečně v zájmu zachování světové bezpečnosti, anebo se jedná o neuvážené dráždění hada bosou nohou? To se pokusil zanalyzovat server Nationalinterest.org.

Je třeba říci, že požadovaný počet amerických vojenských jednotek na území Norska není příliš velký. V současné době se tam nachází 330 amerických vojáků. Pokud norská vláda na zvýšení přistoupí, tak by jich tam mohlo být 700, což není zrovna moc.

Tady jde však o něco jiného. Kdyby šlo o pouhé zvýšení, tak se nic neděje. To, co ale USA po Norech požadují, je aby jejich vojenské základy, včetně personálního vybavení, sídlily v těsné blízkosti ruských hranic, tedy za polárním kruhem. Není tohle ale cílená provokace?

Je třeba totiž připomenout dohodu mezi Oslem a Moskvou, sjednanou v roce 1949, kdy Norsko vstoupilo do NATO. Na základě ní neměli Norové nikdy dopustit rozmístění amerických vojenských základen na svém území. Norská ministryně obrany Ine Marie Eriksen Soriedová platnost tohoto závazku potvrdila a řekla, že by se na území Norského království neměly nacházet žádné americké vojenské základny. Podle Soriedové by další zvyšování přítomnosti amerického vojenského personálu na norské půdě mohlo být cílenou provokací a ruský prezident Vladimír Putin by byl v případě negativní odvety ze strany Kremlu plně v právu.

Nejen víc vojáků, ale další cvičení NATO

Norští státní představitelé se sice zaklínají, že zvýšení počtu amerických vojáků na jejich území není cílenou akcí proti Rusku. Nicméně je třeba vzít v potaz fakt, že žádost přišla krátce poté, co bývalé země Východního bloku, včetně Polska, Baltských republik a Rumunska, dobrovolně požádalo o zvýšení přítomnosti vojsk NATO na svém území.

Kromě navýšení přítomnosti vojsk NATO se plánují také nová cvičení, která by podle informací měla proběhnout na podzim tohoto roku, konkrétně tedy v říjnu, a to přímo na norské půdě. Jedna z posledních proběhla v roce 2006 a čítala celkem 35 tisíc vojáků, sedm lodí a 130 letadel.  

Na závěr je třeba poznamenat, že rozpad SSSR v roce 1990 obecně vyvolal otázku dalšího postavení Evropy, respektive vztahů mezi NATO a Kremlem. Rozšířené NATO se mělo stát pro postkomunistické a postsovětské země jakýmsi štítem proti potenciální agresi ze strany Ruské federace, ačkoliv už Studená válka skončila.

Nicméně namísto pouhého členství postkomunistických zemí v NATO, které jim mělo garantovat ochranu v případě faktického ohrožení, došlo k rozmístění vojenských základen podél ruských hranic, zejména v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, ale i ve Skandinávii. K tomu všemu došlo navzdory ujištění západoněmeckého ministra zahraničí Hanse Dietricha Genschera, že se vojenské základny NATO nebudou rozmisťovat dál, než je východní hranice sjednoceného Německa.

Související

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 
Mark Rutte v Praze

Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se sejdou v Bruselu na svém posledním zasedání před červencovým summitem v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte před tímto jednáním oznámil, že program zahájí schůzka Skupiny pro jaderné plánování za účasti dotčených spojenců. Následovat bude zasedání Severoatlantické rady v kompletním složení třiceti dvou států, které se zaměří na závěrečné přípravy summitu. Odpolední část bude patřit jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterému společně předsedají Velká Británie a Německo.

Více souvisejících

NATO USA (Spojené státy americké) Rusko norsko Armáda

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 32 minutami

před 55 minutami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně

Sněmovní volby by i v červnu s velkým přehledem vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy