Ovládne USA islám? V zemi se schyluje k převratu

V amerických průběžných volbách v roce 2018 je k dispozici 33 senátorských křesel, 435 křesel v Sněmovně reprezentantů a 39 guvernérských pozic, o které se chystalo bojovat okolo bezprecedentních 90 muslimských kandidátů. Od počátku primárek v březnu jejich počet sice klesl na 50, přesto se jedná o výrazný nárůst od roku 2016 (průběžné volby se konají každé dva roky), kdy o pozice usilovalo 12 muslimských kandidátů.

„Nejsme přítomni v politické oblasti. Cílem mé kandidatury je probudit lidi, že můžeme kandidovat do úřadu. Cítil jsem se tak požehnaně, když jsem viděl svoje jméno na kandidátce,“ říká Imtiaz Ahmad Mohammad, který by rád byl prvním muslimským kongresmanem v Sněmovně reprezentantů za stát Florida.

Zvláštní mediální pozornost si vysloužil Omar Qudrat kvůli tomu, že kandiduje do Kongresu za Republikánskou stranu, spojovanou s protimuslimskými názory a náladami. Donald Trump, který za republikány kandidovat na prezidentský úřad, je nejvýraznějším reprezentantem tohoto trendu v rámci americké politické krajiny. Qudrat, bývalý prokurátor z nechvalně známé americké věznice v Guantánamu se specializací na islámský terorismus, se samotného Trumpa zastává i v jeho kontroverzním zákazu příchodu občanů ze sedmi muslimských zemí do USA. Podle něj Trump pouze se snaží co nejlépe chránit svoji zemi.

Právě kvůli Trumpovi muslimové vůbec kandidují v takovém hojném počtu a sice za Demokratickou stranu, od které si slibují, že dokáže omezit prezidentovi protimuslimské kroky. Mnozí z těchto kandidátů si stěžují na výrazně nenávistivé projevy,s kterými se ve své kampani střetávají v některých státech. Např. v Arizoně tamní muslimská kandidátka na senátorku Deedra Abboudová byla terčem natolik tvrdého harašení na sociálních médiích, že se jí zastal i její republikánský protivník, senátor Jeff Flake.

Progresivní revoluce? 

Muslimové nejsou jedinou skupinou, která v nebývale velké míře se chce angažovat v politice na nejvyšší úrovni. Kandidaturu v průběžných volbách ohlásilo i značné množství žen. Nejvyšší dosavadní číslo bylo 298 kandidátek do Kongresu v roce 2012, nyní je to 309. I zde se jedná především o demokratickou záležitost – poměr demokratických kandidátek k republikánským je tři ku jedné podle analýzy Centra  pro americké ženy a politiku – živenou vysokou nespokojeností s postavou Donalda Trumpa.

Jedna z těchto nových kandidátek, osmadvacetiletá Američanka portugalského původu Alexandria Ocasio-Cortezová, dokonce porazila v demokratických kongresových primárkách v newyorském Queensu stranickou čtyřku Josepha Crowleyho, považovaného za budoucí leadera strany. Cortezová, která ještě před rokem pracovala jako barmanka, se tak okamžitě stala „demokratickou nadějí“, jak ji nazvaly noviny New York Times.

Svého úspěchu dosáhla tím, že cílila na své „příbuzné“, americké Latinoameričany, kteří čelí socioekonomickým problémům. „Znám situaci dnešní americké pracující třídy, protože jsem si ji prožila,“ tvrdí Cortezová.“Skutečnost, že liberální neznámá „barevná“ žena takřka bez jakýchkoliv finančních prostředků a podpory starších členů strany dokázala porazit respektovaného mocného a dlouho sloužícího kongresmana slouží jako významná inspirace a motivační příběh pro řadu nynějších muslimských kandidátek, poukazuje americká tisková agentura Associated Press.

Příliv nových tváří z doposud nepříliš reprezentovaných částí americké populace – ženy, Latinoameričané a muslimové – ukazuje na širokou nespokojenost, kterou liberálové cítí k Trumpovi a odhaluje sílu revolty, která probíhá uvnitř Demokratické strany. Liberálové by rádi získali většinu v Kongresu, aby mohli omezit Trumpovy kroky. A zdá se, že mají šanci. BBC odkazuje na fakt, že od americké občanské války v každých průběžných volbách ztratila prezidentova strana v průměru 32 křesel v Sněmovně reprezentantů a 2 v Senátu. Navíc, Trump je velice neoblíbený prezident, což by demokratům mohlo ještě více pomoci.