Trump chystá nový úder? Právnička prozradila, kdo se ocitl v hledáčku

Republikánský útok na vědu

Zákon o ohrožených druzích přijatý v USA v roce 1973 za silné podpory napříč politickým spektrem, se nyní ocitl pod pomyslným ostřím americké vlády, konstatuje aktivistka. Vysvětluje, že v důsledku toho mohou nad potřebnou ochranou země, která patří všem a žijí v ní divoká zvířata, převážit zájmy těžařských, zemědělských a dřevařských firem.

"Pokud si myslíte, že to je špatná myšlenka, je nyní dobrý čas dát to vědět republikánským zákonodárcům a jejich korporátním podporovatelům," pokračuje Filopovićová. Podotýká, že republikáni na uvedeném plánu pracují již dlouho a celá desetiletí vedou kampaň s cílem podkopat důvěru voličů ve vědu, což se jim velice daří.

I ti v sociálních otázkách nejkonzervativnější ekonomičtí partneři USA se shodují, že klimatická změna je skutečností a je třeba chránit životní prostředí pro další generace, uvádí právnička. Dodává, že ve Spojených státech tomu tak není a polovina tamních obyvatel žije v iluzi, že lidstvo může s krajinou, faunou a florou dělat vše, co se mu zlíbí, a z nějakého zázračného důvodu to negativně nepostihne nás, naše děti ani naše vnuky.

Navrhované změny zákona o ohrožených druzích korespondují s těmito protivědeckými náladami, domnívá se aktivistka. Vysvětluje, že hodlají především drasticky omezit roli vědců při identifikaci ohrožených druhů, jelikož zamýšlené úpravy by upřednostnily názor zákonodárců před hlubokým výzkumem a závěry expertů.

Američtí politici by podle právničky také nově mohli posuzovat, zda přežití konkrétních rostlinných a živočišných druhů a práva lidí těžit z četných přínosů vyváženého a pestrého ekosystému stojí nad finančními zájmy. "Vzácné druhy rostlin a vlci obecní za sebou nemají lobbisty, velké ropné společnosti ano, a ty platí značné peníze, aby dostaly politiky na svou stranu, a tak mohly plundrovat životní prostředí a vydělat více peněz," píše Filopovićová.

I lidé závisí na ekosystému

Aktivistka pokládá řečnickou otázku, zda bude ve prospěch zvířat a jejich životního prostředí, či naopak lidí disponujících penězi, pokud volení představitelé, jejichž stranické pokladny jsou plněny korporacemi, budou činit rozhodnutí, která dříve náležela vědcům a výzkumníkům.

Vědci vědí, že ekosystémy jsou křehké a jejich přežití závisí na pečlivé vyváženosti, což mnoho politiků záměrně ignoruje, upozorňuje právnička. Poukazuje, že ochranáři se nesnaží zachránit konkrétní druh slimáka či kapradiny, protože jde o jejich fetiš, ale ohrožené druhy   se chtějí zachovat, jelikož jde o součást širšího biomu, jehož obyvatelé na sobě závisí.

To platí i pro lidi, kteří jsou také součástí ekosystému, varuje Flipovićová. Zdůrazňuje, že pokud tento systém, nebo některé jeho součásti zmizí, může to spustit sestupný dominový efekt, který vymýtí či ohrozí další druhy a nakonec ovlivní dodávky potravin pro lidi  na naši bezpečnost, přičemž takové dopady nelze vždy ihned předvídat.   

Toto krátkodobé myšlení, které se odráží v návrzích Trumpovy administrativy snažících se "vykuchat" zákon o ohrožených druzích, je podle aktivistky poháněno "nenasytnou chamtivostí", která neovlivňuje jen nějaké vydry a pytlonoše, ale prodává i budoucnost Spojených států a tamní krajiny, na níž závisí osud běžných lidí bez hromady peněz, kterými by mohli nadbíhat politikům.

"A děje se tak ve prospěch malé hrstky," kritizuje Flipovićová. Deklaruje, že Američané si již zvykli očekávat krátkozrakost a srdcervoucí opatření od Trumpovy administrativy, ale nyní  by se měli ozvat a zamýšlenému scénáři zabránit.