Trump vede válku s tajnými službami. Její výsledek může změnit americkou politiku

Mezi osobami, kterým hrozí odebrání prověrky, je bývalý šéf CIA John Brennan, bývalý ředitel FBI  James Comey, bývalý ředitel Národní bezpečnostní agentury Michael Hayden, bývalý ředitel zpravodajských služeb James Clapper, bývalá bezpečnostní poradkyně Bílého domu Susanana Riceová a bývalý zástupce šéfa FBI Andrewem McCabeem.

Ačkoliv James Comey byl vnímán jako v podstatě nepřiznaný spojenec Trumpa, když během prezidentských voleb znovu otevřel vyšetřování uniklých emailů  Hilary Clintonové, Trump jej nechal odvolat poté, co Comey řekl, že zintenzivní trestní vyšetřování ohledně údajného ruského vměšování. Podezření z Trumpova napojení na Rusko je předmětem kritiky všech uvedených zpravodajských důstojníků. Nejdále v kritice Trumpa kvůli Rusku zašel zřejmě Brennan, který Trumpa po helsinském summitu přímo označil za vlastizrádce.

Mluvčí Trumpa, Sarah Sandersová naznačila, že odebrání prověrek je z důvodu  vznášení „neopodstatněných obvinění“ a z „politizace“, případně i „zpeněžení“ skutečností vyplývajících z jejich služebního postavení a bezpečností prověrky. Toto obvinění pronesl na adresu Brennana, který nyní pracuje jako bezpečnostní analytik pro NBC, republikánský senátor Rand Paup. Podle něj Brennan „vydělává miliony dolarů vyzrazováním tajností mainstreamovým médiím k útokům na Donalda Trumpa" a měla by mu proto být odebrána bezpečností prověrka.

„Deep state“

„Prezident považuje za extrémně nevhodné, aby někdo šel do televize a pod pláštíkem legitimity a integrity vznášel falešná a neopodstatněná tvrzení vůči jiné osobě bez jakékoliv důkazu,“ formuloval stanovisko Trumpa mluvčí Bílého domu Hogan Gidley. Trump nicméně nereaguje pouze na kritiku ze strany bývalých členů zpravodajských služeb, nýbrž vede s nimi určitý druh války od počátku svého úřadu. Trump v mnoha ohledech souzní s konspirační teorií o tzv. hlubokém státě (deep state) neboli jakési formě byrokratické superorganizace , která ovládá americkou politiku bez ohledu na, kdo jí nominálně zrovna vládne. Zpravodajské služby jsou považovány za pilíř této „chobotnice:“

Ačkoliv lze tuto teorii – kterou mimochodem zastává i ruský prezident Vladimir Putin – považovat za pouhý výmysl, v určitém segmentu by s ní zřejmě souhlasili i samotné tajné služby. Jejich heslem je naprostá objektivnost a nezávislost od partikulárních politických a ideologických hledisek. Bývalý důstojníci tvrdí, že i když prožili ve službě takřka celý život, nikdy nevěděli, jaké volební preference mají jejich kolegové. Zkrátka řečeno, požadavkem po tajných službách je, aby sloužily USA, nikoliv Republikánům či Demokratům.

Trumpovo osočování, že tajné služby jsou účastny partikulárního politického boje a stojí na straně jeho protivníků tento pečlivě budovaný obraz silně poškozuje. Tajné služby se bojí, že by Trump mohl ustanovil precedent a i následující prezidenti se na ně budou dívat jako na nedůvěryhodné instituce, které namísto služby americké veřejnosti se věnují vlastním, politickým zájmům.  

Bývalý příslušníci zpravodajských služeb se většinou snaží držet dál od tisku, poukazuje Steven L. Hall, bývalý šéf ruských operací u CIA. „ Jste učeni neříci více, než musíte. Jste učeni zůstat ve stínu,“ tvrdí. Hall vysvětluje, že svůj vstup do veřejné diskuze pečlivě zvažoval a nakonec se rozhodl veřejně promluvit, protože shledal Trumpovo zvládání ruské kauzy a jeho celkový postoj k Rusku za vysoce chybné.

Vysocí důstojníci zpravodajských služeb si uchovávají bezpečností prověrku i po ukončení služby pro praktické účely jako např. zaučování svých nástupců. Trumpovy kritici tvrdí, že v současné době jsou jim ale v podstatě k ničemu, protože jejich stále sloužící kolegové s nimi raději příliš nekomunikují. Pro udržování prověrky tak není příliš důvod, protože nedostávají zprávy, ke které by byla potřeba. Nicméně, zatím se nenašly důkazy, že by tyto zprávy využily v kritice Trumpa.