Život na Marsu? Vědec promluvil o zásadních objevech

Stále větší fantasie

Za hlavní překážky odborník označuje pravidla pro ochranu planet, potíže při teraformaci a vysokou radiaci na Marsu. Připomíná, že Musk přesto letos v únoru nechal první raketou Falcon Heavy vyslat za oběžnou dráhu uvedené planety automobil své firmy Tesla, což demonstrovalo zvyšující se potenciál pro budoucí mise skrze partnerství mezi soukromými a vládními agenturami.     

O šest měsíců později, ale plán vypadá jako stále větší fantasie, jelikož jsme mezitím zjistili, že pod povrchem Marsu může být život a zároveň není možné plantu teraformovat, deklaruje profesor. Vysvětluje, že možnost života na rudé planetě zvýšil předminulý týden objev slaného jezera o průměru nejméně 20 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod  povrchem jižního pólu Marsu, přičemž jeho zamrznutí při teplotě -73°C zřejmě brání soli magnesia, kalcia a chloristanu sodného.     

"To je vzrušující, jelikož jde o první zaznamenání tekuté vody na Marsu a je možné, že jinde na planetě mohou být další jezera v hlubinách," pokračuje vědec. Zdůrazňuje, že díky tomu existuje reálná možnost života na Marsu, o němž jsme věděli, že mohl existovat v minulosti, před zhruba 3,8-4 miliardami let.

Data získaná sondami poskytla množství důkazů, že na planetě byly potoky a jezera s přijatelnou kyselostí a správným složením k vývoji života, a to v době, kdy se život vyvíjel na Zemi, vysvětluje fyzik. Doplňuje, že Mars ale před 3,8 miliardami let ztratil magnetické pole poskytující ochranu před silnou vesmírnou radiací a jeho atmosféra také začala unikat do vesmíru, což z planetu činilo stále méně obyvatelnou a případné živé organismy nemusely přežít.

Nový objev sice posílil sny o kolonizaci Marsu na základě předpokladu, že podpovrchové jezero může být pro trvalejší lidskou přítomnost užitečné, ale realita je podle Coatese velmi odlišná. "Riziko kontaminace znamená, že bychom neměli vysílat lidi, dokud nebudeme jasně vědět, zda tam je přirozeně se vyvíjející život - což může trvat v roky či desetiletí," píše profesor. Poukazuje, že abychom si byli jistí, bude třeba povrch navrtat a analyzovat vzorky a nalézt patřičné biologické indikátory.

Teraformace z oblasti scifi

Také dlouhodobě navrhovaná myšlenka teraformace Marsu se nyní jasně zařadila do oblasti scifi, konstatuje expert. Připomíná Muskův záměr změnit prostředí na Marsu tak, aby více připomínalo pozemské a nakonec se dalo po povrchu planety chodit bez ochranného obleku. Toho lze nejlépe dosáhnout vytvořením atmosféry složené ze skleníkových plynů, které se nacházejí v marťanském ledu, což by zvýšilo teploty i tlak, uvádí Coates. Dodává, že Musk za tímto účelem navrhl shodit na ledové póly Marsu termonukleární nálože, které by je rozmrazily a uvolnily oxid uhličitý.

Podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Nature Astronomy ovšem Mars za miliardy let ztratil tolik svých skleníkových plynů, že za pomoci stávající technologie není možné zbytky jeho atmosféry přeměnit na atmosféru dýchatelnou, poukazuje vědec. Uvádí, že studie vychází z měření úniku marťanských plynů do vesmíru, který posledních 15 let měřila sonda Mars Express a poslední 4 roky sonda MAVEN, což nám ukazuje, kolik skleníkových plynů a vody na planetě zůstává.

Aktuální měření v kombinaci se známými zásobami oxidu uhličitého a vody na Marsu odhalenými předchozími sondami ukazují, že ledové čepičky neobsahují dostatek skleníkových plynů k potřebnému ohřevu planety, deklaruje odborník. Připouští, že více jich může skrývat nitro Marsu, ale jejich uvolnění je mimo stávající technologické možnosti.   

"Navíc, atmosféra stále mizí kvůli nedostatečnému magnetickému poli, takže to by bylo třeba nějak zpomalit, aby se zachovaly jakékoliv změny dosažené teraformací," píše fyzik. Vysvětluje, že v důsledku toho budou potenciální průzkumníci potřebovat těžké, vzduchotěsné konstrukce poskytující správnou atmosféru a ochranu před vesmírnou radiací.

Ačkoliv Musk bude těmito závěry zklamán, většina vědců zabývajících se Marsem si oddechne, protože na Marsu mohl či může být život a nyní se můžeme soustředit na jeho nalezení, tvrdí Coates. Připomíná, že na hledání stop života se zaměří evropsko-ruské vozítko ExoMars 2020 a mise NASA, která má okolo roku 2030 získat vzorky marťanské půdy pro následnou analýzu v pozemských laboratořích, což by nám mohlo prozradit, zda může existovat život mimo naši planetu.

V naší sluneční soustavě jsou nejlepšími místy pro jeho hledání Mars, Saturnovy měsíce Enceladus a Titan a Jupiterův měsíc Europa, uvádí expert. Podotýká, že jde pouze o náznak možného života na mnoha planetách mimo náš solární systém.

Mars je v těchto týdnech na obloze nejjasnější od roku 2003, ale rudá planeta se nikdy příliš nevzdálila z našich myšlenek, ať jako kolébka mimozemského života či budoucí cíl lidí, konstatuje profesor. Zdůrazňuje, že pokud jde o zkoumání vesmíru, žijeme ve vzrušující době, a proto bychom neměli nechat zničit jedny z největších a nejzásadnějších lidských experimentů tím, že necháme zajít sny o kolonizaci příliš daleko - alespoň dokud si nebudeme jistí, zda je na Marsu život.