USA masivně zbrojí. Není to nic platné, tvrdí analytik

NÁZOR - Americký prezident Donald Trump dne 13. srpna podepsal na vojenské základně Fort Drum zákon o národní obraně pro rok 2019, který vyčleňuje na vojenské účely 717 miliard dolarů (přes 15 bilionů korun), což představuje meziroční nárůst o 20 miliard dolarů, poukazuje analytik Jake Grant z konzultační společnosti Atlas Network. V komentáři pro server National Interest varuje, že navzdory masivnímu navýšení finančních prostředků Pentagon ignoruje četné návrhy, které by jeho hospodaření zefektivnily a daňovým poplatníkům ušetřily miliardy dolarů.

Návrhy jsou ignorovány

V roce 2017 vynaložily Spojené státy na obranu téměř 600 miliard dolarů, což představuje oproti předchozím letům skoro dvacetiprocentní narůst, uvádí Grant. Poukazuje, že pokud by byla zavedena jen třetina reforem navržených generální inspekcí ministerstva obrany, ušetřily by se více než 2 miliardy dolarů.

"Celkově je zde přes patnáct stovek otevřených úsporných návrhů, které ministerstvo obrany neřeší, ačkoliv jejichž realizace by ušetřila miliardy," píše analytik. Konstatuje, že v roce 2017 Pentagon úspěšně provedl necelou třetinu z 1.298 doporučení, jejichž počet se každým rokem zvyšuje, přičemž více než pět desítek z nich nebylo realizováno ani po více než pěti letech.

Ačkoliv ministerstvo obrany dostává každoročně více prostředků, zcela ignoruje požadavky na změny, které by posílily jeho efektivitu a finanční stabilitu, kritizuje Grant. Tvrdí, že vojenští jestřábi rok od roku prosazují masivní nárůst výdajů, který je však stěží obhajitelný, pokud na realizaci čekají tisíce úsporných opatření doporučených Pentagonu.

Tato doporučení jsou jednoduše dostupná, existuje dokonce pětisetstránková zpráva, která je vyjmenovává a řadí dle priority, poukazuje analytik. Dodává, že doporučení s vysokou prioritou zahrnují například přehodnocení neadekvátně vysokých plateb za práci kontraktorů či fixní řízení dohledu nad lékařskými zařízeními.

Každý z uvedených návrhů má několik stran, je podrobný a obsahuje různé návrhy řešení, vysvětluje Grant. Odkazuje také na soubor doporučení sestavený americkým Institutem pro reformu výdajů, který čítá přes osm desítek návrhů v šesti kategoriích a má sloužit Trumpově administrativě a členům Kongresu jako podklad pro diskuzi o úrovni vojenských výdajů.  

Debata je nezbytná

"Návrhy jako zlepšení procedur pro likvidaci přebytečného vybavení ministerstva obrany by ušetřily mnoho milionů dolarů a limit pro zvyšování základních plateb by vedl v následujícím desetiletí k úspoře stovek miliard," pokračuje analytik. Přiznává, že dané myšlenky nejsou populární, ale debata o nich je nezbytná, pokud Američané chtějí v dlouhodobém horizontu snížit své vojenské výdaje.

To se ale stále více jeví jako nepravděpodobné, hořekuje Grant. Připomíná, že americký viceprezident Mike Pence nastínil plán vzniku amerických vesmírných sil do roku 2020, avšak momentálně neexistují žádné odhady ceny tohoto kroku či dopadů na rozpočet Pentagonu, ačkoliv rozhodně nepůjde o levnou záležitost.

Členové Kongresu dokonce navrhují vývoj vesmírných zbraní, aniž by měli ponětí, zda jsou efektivní či nezbytné a zda o ně Pentagon vůbec stojí, uvádí analytik. Doporučuje, aby v případě tak drahých zbraní byla nejprve prokázána jejich účinnost, než dojde k přidělení finančních prostředků.

Za dobrou zprávu Grant považuje skutečnost, že Pentagon letos čeká vůbec první audit v jeho historii. Z toho by měli mít daňoví poplatníci radost, stejně jako z faktu, že americké námořnictvo již omezuje své výdaje v řádu milionů dolarů tím, že přechází k automatizovanému a detailnějšímu poskytování dat, konstatuje analytik. Přiznává, že jde o kapku v sedmisetmiliardovém vojenském rozpočtu, ale jde o krok směrem k finanční odpovědnosti.

"Pokud ministerstvo obrany rozhodne, že veškeré peníze, které dostává, jsou nezbytné pro ochranu Spojených států před cizími útočníky, bude to jedna věc. Nikdo, kdo hájí škrty pro Pentagon, nechce podrývat americkou bezpečnost," zdůrazňuje Grant. Deklaruje však, že Američané trvají na tom, aby jejich politici zvažovali přínos a náklady jednotlivých programů a rozhodovali, které jsou efektivní, které potřebují zlepšit a které lze ořezat či zrušit.

Je lepší realizovat základní úsporné návrhy než nalévat stále více peněz do největší americké federální instituce a předstírat, že více dolarů znamená větší bezpečnost, míní analytik. Soudí, že bezpečnost Američanů má být nejvyšší prioritou Pentagonu, ale dobrá správa peněz daňových poplatníků nesmí být s tímto cílem v rozporu.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY) Pentagon

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy