Washington - Lidstvo v současné době zasypává lavina nejrůznějších sdělení: některá jsou pravdivá, některá nepravdivá, jiná falešná, některá důležitá, jiná triviální a mnohá vytržená z kontextu. A lidé jsou vyčerpaní. Dlouho jsme si pod ohrožením pravdy představovali cenzuru nebo diktaturu. V digitální době převážně neomezeného projevu ale velká hrozba vypadá velmi odlišně, píše v magazínu Politico Zeynep Tüfekçiová, přední akademička zabývající se dopadem nových médií na společnost.
Vraťte se o deset let zpátky a představte si, jaká by byla vaše odpověď na otázku: "Jak by vypadalo ohrožení pravdy?" Možná by vás napadla cenzura, snad v provedení díla Fahrenheit 451, kde se hromadně pálí knihy, nebo zrůdný režim s totální kontrolou informací v knize 1984. Možná by vám dělaly starosti limity a zaujatost mainstreamových médií.
Od nepaměti jsme předpokládali, že s postupnou demokratizací projevu bude vzkvétat i samotná demokracie. Když bude víc a víc lidí mít možnost šířit svá slova a názory, přinese to souboj myšlenek jako nikdy dříve, z něhož odejde vítězně pravda, navíc posílená bojem. Ale v roce 2018 je stále zřetelnější, že více projevu ve skutečnosti představuje pro demokracii hrozbu. Přebytek informací umožněný novými technologiemi může pohřbít to, co je pravdivé, výrazně pozvednout dezinformace a odvést pozornost od důležitých sdělení.
V záplavě domnělých faktů, argumentů a protiargumentů se naše mozky uchýlí k filtru, který je nejvíc nasnadě. Je to největší kognitivní zkratka sociálního tvora: Podíváme se na své druhy, vidíme, jaká stanoviska zastávají, a přidáme se k nim.
Ve výsledku se otevřený a participační diskurz stává pravým opakem. Důležité hlasy jsou na otevřených platformách umlčeny davy trollů chrlícími urážky a výhrůžky. Výmysly sdílené přáteli a přáteli přátel se stanou bernou mincí. Klíčové informace se topí v proudu těch bezpředmětných, až se ztratí úplně. Kdyby se v ulicích pálily knihy, byli bychom ve stavu nejvyšší bdělosti. Takhle jsme zkrátka vyčerpaní.
Samotná možnost projevu není tím, co umožňuje demokraciím fungovat, nýbrž schopnost shodnout se - po nějaké době, alespoň v určitých momentech - na tom, co je pravdivé, důležité a co slouží veřejnému blahu. To neznamená, že se všichni musí shodovat na všech faktech nebo že naše priority by měly být jednotvárné. Demokracie ale nemůže prosperovat zcela odstřižená od jistého konsenzu a už vůbec ne v moři rozptylujících faktorů.
Jak se k tomuto konsenzu opět dobrat? Potřebujeme nové mechanismy přizpůsobené digitální době, které umožní společné porozumění faktům, a které zaměří naši kolektivní pozornost na nejdůležitější problémy. To může za současného chaosu znít mlhavě, složitě nebo zcela nemožně. Ale považte, že moderní státní zřízení nebo aktuální stav mnohých systémů veřejného zdravotnictví se v jistých dějinných okamžicích také zdály nedosažitelné. V čase informační laviny může být snaha zaměřit se na to, co je pravdivé a důležité, revolučním činem.
Související
Překvapivý průzkum: Podpora demokracie u lidí klesá, nejhorší je ve Francii, Španělsku a Polsku
Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
před 2 hodinami
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
před 3 hodinami
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
před 4 hodinami
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
před 6 hodinami
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
před 6 hodinami
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
před 7 hodinami
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
před 8 hodinami
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
před 9 hodinami
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
před 10 hodinami
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 11 hodinami
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 11 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 11 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 13 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 14 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 14 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 16 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub