Řítí se Kolumbie do nové guerillové války? Rebelové odmítli mírová jednání

Bogotá - Naděje na obnovení mírových jednání mezi kolumbijskou vládou a zbývající povstaleckou skupinou zeslábl, přestože skupina potvrdila svoji ochotu propustit šest zajatců. Rebelové z Vojska národního osvobození (ELN) také obvinili prezidenta Ivána Duqueho z porušování slibů svého předchůdce a prohlásili, že nepřijmou jeho jednostranné podmínky pro vyjednávání, napsala agentura AP.

Duque pozastavil jednání se skupinou rebelů ELN po svém zvolení do úřadu před měsícem a prohlásil, že neobnoví jednání, dokud rebelové nezastaví všechny kriminální aktivity, včetně únosů a útoků na ropovody.

ELN prohlásila, že přeruší útoky jen pokud vláda přestane bojovat v odlehlých částech kolumbijského venkova a bude souhlasit s bilaterálním příměřím.

ELN založila v roce 1964 skupina katolických kněží a aktivistů inspirovaných kubánskou revolucí. Má zhruba 1500 bojovníků a je poslední partyzánskou skupinou v zemi poté, co Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) podepsaly v roce 2016 mírovou dohodu. Kolumbijská vláda zahájila mírová jednání s ELN v únoru 2017, k výraznějšímu pokroku však zatím nedošlo. Na začátku letošního roku pak jednání byla přerušena, když skupina porušila bilaterální příměří, které trvalo tři měsíce. V květnu však byla jednání obnovena navzdory pokračujícím bojům mezi vládou a ELN.

Duque při svém inauguračním projevu v srpnu uvedl, že do 30 dní přehodnotí jednání a neobnoví ho, dokud povstalci nezastaví veškeré "kriminální aktivity". Podle vlády rebelové z ELN od začátku mírových jednání v roce 2017 unesli 16 lidí a učinili 140 útoků na ropnou infrastrukturu v zemi.

Kolumbijský komisař pro mír Miguel Ceballos v pondělí uvedl, že plán ELN propustit šest zajatců je důležitý, ale povstalecká skupina stále nesplnila základní podmínky pro obnovení jednání a má stále ještě deset zajatců.

Problémům čelí také realizace mírové dohody se skupinou FARC z roku 2016, upozornila agentura AP.

Související

Terorismus

Masakr v Bogotě: Útok na akademii byl dle válečného práva, tvrdí rebelové ELN

Kolumbijská povstalecká organizace Vojsko národního osvobození (ELN) dnes označila čtvrteční bombový útok na policejní akademii v Bogotě za legitimní válečný čin. Prezidenta Ivána Duqueho vyzvala, aby se zapojil do mírového vyjednávání, uvedla agentura Reuters. Čtvrteční incident si vyžádal 21 obětí na životech, desítky dalších byly zraněny.
Terorismus

Teror v Bogotě: Výbuch auta zabil 20 kadetů, útok spáchal člen povstalců ELN

Čtvrteční útok na policejní akademii v kolumbijské metropoli Bogotě, při němž zemřelo 20 mladých kadetů a 68 lidí bylo zraněno, spáchal člen povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). I on při útoku zemřel. Oznámil to dnes kolumbijský ministr obrany Guillermo Botero na tiskové konferenci. Uvedl také, že všechny oběti byli studenti akademie ve věku od 17 do 22 let.

Více souvisejících

ELN (kolumbijští povstalci) Kolumbie Iván Duque

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy