Maduro v izolaci? Trump se s ním nesejde. Americké země žádají, aby ho vyšetřoval soud v Haagu

new York - Americký prezident Donald Trump se v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN nesetká s venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem. Oznámila to podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Trump dnes přitom připustil, že by se s Madurem mohl sejít, pokud to jihoamerické zemi pomůže z nynějších potíží. V úterý šéf Bílého domu hovořil o možnosti vojenského převratu v této zemi, za což si dnes vysloužil kritiku venezuelského ministerstva zahraničí.

"Chci, aby Venezuela byla v pořádku, aby tam lidé byli v bezpečí. O Venezuelu se postaráme," prohlásil dnes americký prezident a nevyloučil schůzku s Madurem. "Je-li tady a chce-li se setkat... neměl jsem to v úmyslu, ale když to lidem pomůže, jsem tady od toho," konstatoval Trump. Následně však Bílý dům oznámil, že žádné setkání se neplánuje.

Maduro se v New Yorku účastní Valného shromáždění OSN, ve všeobecné rozpravě promluví dnes (po půlnoci SELČ). V úterý venezuelský prezident označil Spojené státy za "zbabělce" poté, co USA zavedly nové sankce vůči několika představitelům venezuelského režimu, včetně Madurovy manželky.

Bílý dům za poslední dva roky zavedl vůči Madurovu autoritářskému režimu řadu sankcí kvůli tvrdým zásahům vůči opozici, rozšířené korupci, obchodování s drogami, porušování lidských práv a hospodářské politice, která venezuelskou ekonomiku přivedla ke kolapsu. Naposledy v úterý Spojené státy uvalily nové finanční sankce na Madurovu manželku Cilii Floresovou, na viceprezidentku, ministra obrany a ministra informací.

Podle serveru BBC Mundo ale takové sankce, které USA i některé evropské země zavádějí vůči jednotlivým představitelům venezuelského režimu už přes tři roky, nemají zatím valný účinek. Loni v létě zavedly USA hospodářské sankce vůči venezuelské vládě, aby jí ztížily získávání financí na amerických trzích prostřednictvím prodeje státních dluhopisů. Zatím ale dál dovážejí z Venezuely ropu, Venezuela je třetím největším dovozcem ropy do USA. Podle deníku Financial Times by právě ropné embargo mohlo Madurovu vládu "sestřelit", podle analytiků by ale také zvýšilo ceny ropy na amerických trzích.

V úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN americký prezident vyjádřil politování nad "lidskou tragédií" ve Venezuele. Připomněl, že více než dva miliony lidí ze země v posledních letech uprchly kvůli nedostatku základních potravin i léků. "Není to tak dlouho, co byla Venezuela jednou z nejbohatších zemí světa," řekl Trump o Venezuele, která má největší prokázané zásoby ropy na světě.

Trump v úterý v New Yorku prohlásil, že Madura by mohla svrhnout venezuelská armáda. Na setkání s kolumbijským prezidentem Ivánem Duquem řekl, že "venezuelský režim by mohla snadno svrhnout armáda, pokud by se to rozhodla udělat". Tento výrok amerického prezidenta dnes odsoudilo v prohlášení venezuelské ministerstvo zahraničí, podle něhož Trump "válečnými a intervencionalistickými prohlášeními podněcuje k vojenskému převratu" ve Venezuele.

Americké země žádají ICC, aby Madura vyšetřoval 

Pět latinskoamerických zemí a Kanada žádá Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, aby zahájil vyšetřování více než desítky představitelů venezuelského režimu, včetně prezidenta Nicoláse Madura, kvůli zločinům proti lidskosti. Těch se tito politici a armádní důstojníci podle stížnosti dopouštějí jednak zásahy proti opozici, ale i tím, že se Venezuelanům doma nedostává potravin a léků. Ti proto masově utíkají za hranice, což způsobilo migrační krizi v Jižní Americe.

Kolumbie, Argentina, Chile, Peru, Paraguay a Kanada podepsaly dokument adresovaný ICC dnes v New Yorku, kde se zástupci těchto zemí účastní zasedání Valného shromáždění OSN. Svou žádost doplnily zprávou Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a zprávou generálního tajemníka Organizace amerických států (OAS) Luise Almagra, v nichž experti dokládají porušování lidských práv ve Venezuele.

Stížnost k ICC na Madura podala už loni v červenci stovka členů kolumbijského a chilského parlamentu, inicioval ji tehdejší kolumbijský senátor a nynější prezident Iván Duque. Loni v listopadu pak ICC požádala o vyšetřování Madura a dalších čtyř vysoce postavených venezuelských činitelů bývalá venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová, kterou Madurův režim kvůli kritice vládních kroků sesadil.

Už v roce 2016 podala stížnost na Madura k ICC manželka venezuelského opozičního lídra Leopolda Lópeze a jeho advokát, kteří ve své zprávě do Haagu mimo jiné popsali mučení politických vězňů a pronásledování opozičních politických stran.

ICC je nezávislý orgán (není součástí OSN), jehož úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Venezuela je členem ICC od jeho vzniku v roce 2002.

Související

Nicolas Maduro Analýza

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.
Donald Trump Komentář

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Více souvisejících

Nicolas Maduro Venezuela Donald Trump ICC (Mezinárodní trestní soud)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy