Zdvihne se odpor vůči bílým mužům? Kauza Kavanaugh ovlivní volby do Kongresu USA

Tvrdý boj o schválení nominace Bretta Kavanaugha do nejvyššího soudní instance vyostřil politické rozdělení amerického národa a v mnoha lidech stále vyvolává silné emoce. Kromě toho však Kavanaughův úspěch a okolnosti s ním spojené částečně změnily způsob, jímž mohou obě americké strany dosáhnout vítězství v nadcházejících kongresových volbách. Pro voliče už nebudou pouze referendem o prezidentu Donaldu Trumpovi, napsala agentura AP.

Halas a spory doprovázející Kavanaugha na cestě do funkce 114. soudce v historii amerického nejvyššího soudu proměnily volby v něco většího než v pouhé rozhodování o tom, zda byl Trump v prvních dvou letech v úřadě úspěšný či ne. Tématy se nově stávají obecnější kulturní otázky, jako je způsob, jímž společnost nakládá se sexuálními obviněními či malý počet žen v politice. Řada bílých mužů si nyní nemůže být jista, zda proti síle nastartovaných společenských změn uhájí své místo.

Republikáni i demokraté jsou přesvědčeni, že tento nový kontext volební kampaně mobilizuje právě jejich voliče. A obě strany mohou mít pravdu.

Strana prezidenta Donalda Trumpa může z dopadů tahanic kolem Kavanaugha vytěžit hlavně krátkodobě. Zatímco až dosud se republikánští vůdci včetně Trumpa horko těžko snažili motivovat své voliče k účasti, podle nových stranických průzkumů měla na jejich příznivce pozitivní vliv snaha demokratů za každou cenu znemožnit soudcovo schválení.

Podle republikánských volebních stratégů se proti demokratům obrátila snaha svézt se na vlně kampaně MeToo bojující proti sexuálnímu obtěžování žen. Opozici se nevyplatilo ani to, že využívala nevěrohodné svědectví Kavanaughovy dávné spolužačky Christine Blaseyové Fordové, což bylo na některé voliče až příliš, tvrdí republikánští analytici.

Tyto změny nálad by mohly vést k přeskupení volebních sil, které byly až dosud podle průzkumů spíše na straně demokratů usilujících o získání ztracené většiny v obou komorách Kongresu. Například vyrovnaný souboj o senátorské křeslo ve státě Severní Dakota se podle posledních voličských anket naklonil na stranu republikána Kevina Cramera, který v posledních týdnech získal náskok na demokratickou senátorku Heidi Heitkampovou obhajující mandát. Heitkampová byla jednou političek dlouho nerozhodnutých, zda podpořit Kavanaugha, nakonec však hlasovala proti němu.

Demokratům může naproti tomu pomoci jejich zarytý odpor vůči soudci s problematickou minulostí především přilákat nové voličky. Strana, která již beztak byla pro ženy hlavní volbou, by mohla získat i dosavadní umírněné republikánky, neboť proměnila schvalování Kavanaugha v boj za důstojnost žen. Straničtí experti poukazují na množství žen, které proti soudci veřejně protestovaly či se pod dojmem svědectví jeho údajných obětí svěřily s vlastními neblahými zkušenostmi.

Hlavní volební kartou ale stále patrně zůstává sám Trump. Jeho poradci mu nyní doporučují, aby připomínal postup demokratů proti Kavanaughovi po celé zbývající čtyři týdny kampaně. Jsou si však vědomi toho, že prezident se často nedrží zvolené linie a může čerstvé politické vítězství přikrýt novým stínem, dodává AP.

Související

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.
Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

Více souvisejících

Kongres USA ,  Volby USA ,  Brett Kavanaugh ,  Donald Trump ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy