Slova, z kterých mrazí. Washington Post vydal poslední článek saúdského novináře, pak záhadně zmizel

Americký list The Washington Post (WP) vydal poslední článek, který saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží napsal před svým zmizením na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu 2. října. Zatímco turecká média tvrdí, že novinář byl zavražděn, Rijád to popírá.

Editorka v americkém listu Karen Attiahová v krátké předmluvě k článku napsala, že s vydáním čekala, dokud se Chášukdží nevrátí, teď však "musí akceptovat" realitu. "Tento článek perfektně zachycuje jeho závazek a vášeň pro svobodu v arabském světě. Svobodu, která ho zřejmě stála život," napsala.

Nedávno jsem se na internetu díval na letošní žebříček politických práv a občanských svobod v jednotlivých státech, který vydává organizace Freedom House, píše v článku Chášukdží. Došlo mi přitom něco hrozného. Jen jeden stát v arabském světě byl vyhodnocen jako "svobodný"; bylo to Tunisko. Jordánsko, Maroko a Kuvajt se umístily na druhém místě a byly označeny za "částečně svobodné" státy. Ostatní arabské země organizace vyhodnotila jako "nesvobodné".

Arabové žijící v těchto zemích jsou kvůli tomu buď neinformováni nebo dezinformováni. Neumějí se dostatečně zabývat záležitostmi, které mají vliv na region a jejich každodenní životy, a ještě mnohem méně o nich veřejně diskutovat. Veřejnou psychiku ovládá státní rétorika a zatímco mnozí jí nevěří, velká část populace se stává obětí tohoto falešného vyprávění. Je smutné, že se tato situace pravděpodobně nezmění.

Na jaře 2011 byl arabský svět plný nadějí. Novináři, akademici a široká veřejnost byli plni očekávání, že společnost v jejich zemích čeká světlá a svobodná budoucnost. Očekávali, že budou osvobozeni od hegemonie svých vlád, neustálých zásahů a cenzury informací. Tato očekávání byla rychle zničena; společnosti se buď vrátily do starých kolejí nebo čelily ještě tvrdším podmínkám než dříve.

Můj dobrý kamarád saúdskoarabský novinář Sálih Šihí napsal jeden z nejznámějších sloupků, který byl kdy publikován v arabském tisku. Bohužel si teď odpykává nespravedlivý pětiletý trest vězení za komentáře údajně namířené proti saúdskoarabskému establishmentu. Když egyptská vláda zkonfiskovala celé vydání novin Al-Masrí al-Júm , ani to mezi kolegy nevyvolalo reakci. Podobné události už nemají za následek hlasitou kritiku ze strany mezinárodního společenství. Místo toho mohou tyto činy vyvolat rychlé odsouzení, po němž následuje mlčení.

Arabské vlády dostaly volnou ruku a mohou nadále čím dál rychleji umlčovat média. Byl čas, kdy novináři věřili, že internet osvobodí informace od cenzury a kontroly spojované s tištěnými novinami. Nicméně tyto vlády, jejichž samotná existence je závislá na kontrole informací, internet agresivně zablokovaly. Zároveň zatkly místní zpravodaje a přitlačily na inzerenty, aby poškodily příjmy určitých médií.

Existuje několik oáz, které nadále ztělesňují ducha arabského jara. Katarská vláda nadále podporuje mezinárodní zpravodajství, což je v kontrastu s jejími arabskými sousedy, kteří stále cenzurují informace, aby podpořili "starý arabský řád". Dokonce i v Tunisku a Kuvajtu, kde je tisk (podle Freedom House) "částečný svobodný", se média soustřeďují spíše na domácí záležitosti než na problémy, kterým čelí širší arabský svět a váhají, zda poskytnout prostor novinářům ze Saúdské Arábie, Egypta a Jemenu. Dokonce i Libanon, který je, pokud jde o svobodu tisku, korunním klenotem arabského světa, se stal obětí polarizace a vlivu proíránského Hizballáhu.

Arabský svět čelí vlastní verzi železné opony. Neuvalili ji na něj ale externí aktéři, nýbrž domácí síly soupeřící o moc. Rádio Svobodná Evropa, které se v průběhu let stalo významnou institucí, během studené války sehrálo důležitou roli v živení a udržování naděje svobody. V roce 1967 se The New York Times a The Washington Post staly vlastníky listu International Herald Tribune, který se stal platformou pro hlasy po celém světě.

The Washington Post, pro který píšu, mnoho mých článků přeložil a vydal v arabštině. Za to jsem vděčný. Arabové potřebují číst ve vlastním jazyce, aby porozuměli a byli schopni diskutovat o různých aspektech a komplikacích demokracie ve Spojených státech a na Západě. Kdyby si Egypťan přečetl článek odhalující skutečnou cenu stavebního projektu ve Washingtonu, tak by byl schopen lépe chápat dopady podobných projektů ve své vlastní komunitě.

Arabský svět potřebuje moderní verzi starých nadnárodních médií, aby byli občané lépe informováni o světových událostech. Hlavně musíme poskytnout platformu arabským hlasům. Trpíme chudobou, špatnou správou a špatným vzděláním. Díky vytvoření nezávislého mezinárodního fóra, izolovaného od vlivu nacionalistických vlád šířících nenávist prostřednictvím propagandy, by obyčejní lidé v arabském světě mohli čelit strukturálním problémům v jejich společnosti.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump navrhnul sebrat televizi licenci za dotaz na vraždu Chášukdžího. Takové věci se dějí, reagoval

Donald Trump na úterní návštěvě korunního prince Mohammeda bin Salmána v Bílém domě bagatelizoval vraždu sloupkaře deníku Washington Post Džamála Chášukdžího z roku 2018. Novináře označil za "mimořádně kontroverzního" a nepopulárního a konstatoval, že "věci se prostě dějí". Americký prezident tak učinil během uvítání korunního prince, což byla jeho první návštěva od chvíle, kdy byl Chášukdží saúdskými agenty zavražděn a rozčtvrcen v Istanbulu.

Více souvisejících

Džamál Chášakdží (novinář) The Washington Post novináři Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy