Slova, z kterých mrazí. Washington Post vydal poslední článek saúdského novináře, pak záhadně zmizel

Americký list The Washington Post (WP) vydal poslední článek, který saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží napsal před svým zmizením na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu 2. října. Zatímco turecká média tvrdí, že novinář byl zavražděn, Rijád to popírá.

Editorka v americkém listu Karen Attiahová v krátké předmluvě k článku napsala, že s vydáním čekala, dokud se Chášukdží nevrátí, teď však "musí akceptovat" realitu. "Tento článek perfektně zachycuje jeho závazek a vášeň pro svobodu v arabském světě. Svobodu, která ho zřejmě stála život," napsala.

Nedávno jsem se na internetu díval na letošní žebříček politických práv a občanských svobod v jednotlivých státech, který vydává organizace Freedom House, píše v článku Chášukdží. Došlo mi přitom něco hrozného. Jen jeden stát v arabském světě byl vyhodnocen jako "svobodný"; bylo to Tunisko. Jordánsko, Maroko a Kuvajt se umístily na druhém místě a byly označeny za "částečně svobodné" státy. Ostatní arabské země organizace vyhodnotila jako "nesvobodné".

Arabové žijící v těchto zemích jsou kvůli tomu buď neinformováni nebo dezinformováni. Neumějí se dostatečně zabývat záležitostmi, které mají vliv na region a jejich každodenní životy, a ještě mnohem méně o nich veřejně diskutovat. Veřejnou psychiku ovládá státní rétorika a zatímco mnozí jí nevěří, velká část populace se stává obětí tohoto falešného vyprávění. Je smutné, že se tato situace pravděpodobně nezmění.

Na jaře 2011 byl arabský svět plný nadějí. Novináři, akademici a široká veřejnost byli plni očekávání, že společnost v jejich zemích čeká světlá a svobodná budoucnost. Očekávali, že budou osvobozeni od hegemonie svých vlád, neustálých zásahů a cenzury informací. Tato očekávání byla rychle zničena; společnosti se buď vrátily do starých kolejí nebo čelily ještě tvrdším podmínkám než dříve.

Můj dobrý kamarád saúdskoarabský novinář Sálih Šihí napsal jeden z nejznámějších sloupků, který byl kdy publikován v arabském tisku. Bohužel si teď odpykává nespravedlivý pětiletý trest vězení za komentáře údajně namířené proti saúdskoarabskému establishmentu. Když egyptská vláda zkonfiskovala celé vydání novin Al-Masrí al-Júm , ani to mezi kolegy nevyvolalo reakci. Podobné události už nemají za následek hlasitou kritiku ze strany mezinárodního společenství. Místo toho mohou tyto činy vyvolat rychlé odsouzení, po němž následuje mlčení.

Arabské vlády dostaly volnou ruku a mohou nadále čím dál rychleji umlčovat média. Byl čas, kdy novináři věřili, že internet osvobodí informace od cenzury a kontroly spojované s tištěnými novinami. Nicméně tyto vlády, jejichž samotná existence je závislá na kontrole informací, internet agresivně zablokovaly. Zároveň zatkly místní zpravodaje a přitlačily na inzerenty, aby poškodily příjmy určitých médií.

Existuje několik oáz, které nadále ztělesňují ducha arabského jara. Katarská vláda nadále podporuje mezinárodní zpravodajství, což je v kontrastu s jejími arabskými sousedy, kteří stále cenzurují informace, aby podpořili "starý arabský řád". Dokonce i v Tunisku a Kuvajtu, kde je tisk (podle Freedom House) "částečný svobodný", se média soustřeďují spíše na domácí záležitosti než na problémy, kterým čelí širší arabský svět a váhají, zda poskytnout prostor novinářům ze Saúdské Arábie, Egypta a Jemenu. Dokonce i Libanon, který je, pokud jde o svobodu tisku, korunním klenotem arabského světa, se stal obětí polarizace a vlivu proíránského Hizballáhu.

Arabský svět čelí vlastní verzi železné opony. Neuvalili ji na něj ale externí aktéři, nýbrž domácí síly soupeřící o moc. Rádio Svobodná Evropa, které se v průběhu let stalo významnou institucí, během studené války sehrálo důležitou roli v živení a udržování naděje svobody. V roce 1967 se The New York Times a The Washington Post staly vlastníky listu International Herald Tribune, který se stal platformou pro hlasy po celém světě.

The Washington Post, pro který píšu, mnoho mých článků přeložil a vydal v arabštině. Za to jsem vděčný. Arabové potřebují číst ve vlastním jazyce, aby porozuměli a byli schopni diskutovat o různých aspektech a komplikacích demokracie ve Spojených státech a na Západě. Kdyby si Egypťan přečetl článek odhalující skutečnou cenu stavebního projektu ve Washingtonu, tak by byl schopen lépe chápat dopady podobných projektů ve své vlastní komunitě.

Arabský svět potřebuje moderní verzi starých nadnárodních médií, aby byli občané lépe informováni o světových událostech. Hlavně musíme poskytnout platformu arabským hlasům. Trpíme chudobou, špatnou správou a špatným vzděláním. Díky vytvoření nezávislého mezinárodního fóra, izolovaného od vlivu nacionalistických vlád šířících nenávist prostřednictvím propagandy, by obyčejní lidé v arabském světě mohli čelit strukturálním problémům v jejich společnosti.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump navrhnul sebrat televizi licenci za dotaz na vraždu Chášukdžího. Takové věci se dějí, reagoval

Donald Trump na úterní návštěvě korunního prince Mohammeda bin Salmána v Bílém domě bagatelizoval vraždu sloupkaře deníku Washington Post Džamála Chášukdžího z roku 2018. Novináře označil za "mimořádně kontroverzního" a nepopulárního a konstatoval, že "věci se prostě dějí". Americký prezident tak učinil během uvítání korunního prince, což byla jeho první návštěva od chvíle, kdy byl Chášukdží saúdskými agenty zavražděn a rozčtvrcen v Istanbulu.

Více souvisejících

Džamál Chášakdží (novinář) The Washington Post novináři Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 1 hodinou

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 4 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 7 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy