Čeká USA nová občanská válka? Podle ruských médií nastane v roce 2020

NÁZOR - Dnes Američané volí v tzv. průběžných volbách (midterm elections), ve kterých se rozhodne o politické podobě obou komor amerického Kongresu. Jako i prezidentské volby v roce 2016, i tyto jsou ve znamení prohlubujícího se politického a kulturního rozdělení USA. Mnohá média, ať už konzervativního či liberálního zaměření, začínají proto hovořit o možnosti nové americké občanské války. Varovné hlasy nejsou nicméně záležitostí americkou záležitostí, ale ozývají se i ze zámoří, od ruských a čínských médií, které rozšiřující se politické příkopy Američanů vnímají jako známku nefunkčnosti americké demokracie.

Konzervativní magazín American Conservative minulý měsíc varoval před „občanskou válkou na americkém horizontu“. Zvolení Donalda Trumpa prezidentem dle něj přispělo k zesílení dlouhodobého konfliktu hodnot mezi dvěma hlavními skupinami americké politiky. Co považuje American Conservative za velice alarmující, je skutečnost, že obě skupiny vnímají tu druhou jako zcela nelegitimní a tedy v podstatě neoprávněnou vůbec existovat. Podle magazínu stačí jen jiskra, aby se kulturní válka přesunula i na bojiště.

Nejsou to jen konzervativci, kdo se obávají vypuknutí nové občanské války. Podobné varovné hlasy se objevují na straně liberálů. Komentátoři listů New Yorker, New York Times či Foreign Policy taktéž vnímají na obzoru přízrak nového ničivého konfliktu vzniklého ze stoupající nenávisti mezi oběma politickými tábory. Např. podle novináře New York Times, Thomase L.Friedmana, by k občanské válce mohlo dojít z toho důvodu, že takřka zanikla americká střední třída i hrozba SSSR, které v důsledku Američany spojovaly jako jeden národ.

Palcové titulky ohledně občanské války v USA se staly v poslední době tak častými, že zpravodajský server Vox publikoval článek požadující po novinářích, aby přestali z druhé Americké občanské války dělat „clicbait“ (pejorativní označení pro klamavé či lákávé náhledy webových stránek, snažících se přilákat webové uživatele, přičemž tento náhled často nekoresponduje s obsahem daného příspěvku – poznámka redakce).

Jak velmi je vůbec pravděpodobná možnost, že v USA dojde k opakování historie a opětovně se do sebe pustí síly Jihu (kde mají převahu konzervativní voliči Republikánů) a Severem (kde mají převahu liberální voliči Demokratů)? Podle serveru The Christian Science Monitor existují jisté znepokojivé podobnosti mezi atmosférou ve společnosti před vypuknutím války z let 1861-1865 a dneškem. Obě strany dnes i v minulosti jsou pln konspiračních teorií o tom, jak „ti druzí“ se chystají uchopit moc a je zlikvidovat. „Ti druzí“ přestávají jako v minulosti, tak i dnes být považováni za sousedy, kolegy, spoluobčany, ale stávají se smrtelnými „nepřáteli“.

Kulturní války

Všechny tyto komentáře vycházející z toho, že v USA už zuří – zvláště na sociálních sítích- ostrá kulturní válka. Podle sociologa Jamese D. Huntera termín označuje hodnotový konflikt mezi skupinami soustředěných kolem dvou morálních vizí, ortodoxní a progresivní. Tím, že každá strana operuje se zcela jinou verzí toho, co je správné, se kritika těchto hodnot od druhého tábora stává pro danou skupinou přímo existenciální hrozbou, narušující základy (symbolického) světa, ve kterém členové této skupiny žijí.   

Podle mnohých kritických studií Hunterem popisovaná kulturní válka ve skutečnosti neexistuje a je pouhým způsobem, jak politici či novináři mohou získat hlasy či čtenost. Podle těchto studií  většina Američanů zaujímá v kontextu kulturních válek umírněné pozice a celé tyto poměrně elitářské spory jdou mimo ně. Přesně tento argument v souvislosti s apokalyptickými prognózami použil profesor historie na Harvardově Univerzitě Niall Ferguson ve svém komentáři pro americký deník The Boston Globe. Podle něj jsou „krajní pravice i krajní levice“ jsou jen „dvě hlučné menšiny“, s kterými se neztotožňuje většina Američanů.

Hunter sám uznává, že postoj americké veřejnosti k řadě výbušných témat, kvůli kterým se obě strany kulturní války hádají doslova do krve, je vyváženější. Nicméně, podle Huntera to nic nemění na skutečnosti, že veřejný diskurz je v rukou představitelů těchto stran, které obě ovládají vlastní média a mají vlastní typy specialistů určujících, co se bude v mediálních prostoru a veřejném prostoru řešit. Zkrátka řečeno, platí, že kulturní válka je nesena dvěma odlišnými skupinami elit, které však mají ohromný vliv na veřejnost díky svému kulturnímu kapitálu.

Ruský pohled

Jak poukazuje australský zpravodajský server news.com.au, probíhající kulturní války v USA si všímají jak ruská, tak čínská média. Např. ruská zpravodajská agentura RIA novosti píše, že zesílení „kulturního“ konfliktu pravděpodobně povede k nové občanské válce v USA. Okolo 30 ruských médií citovalo Fergusona s tím, že „Harvard předpovídá válku ve Spojených státech“, jak napsala Gazeta.ru.

Podle analytiků se ruská média snaží zveličováním amerických problémů odklonit pozornost Rusů od jejich vlastních a vykreslit Rusko jako harmonickou zemi s jednotnou patriotistickou politikou. Taktéž postupují i čínská média, podle kterých to dosvědčuje neefektivnost amerického, demokratického politického systému.  

V případě Ruska analytici též neopomíjejí zdůraznit, že o kulturní válce v USA nejen referuje, ale aktivně se jí snaží prohloubit prostřednictvím svých kybernetických a mediálních operací. Tomu nasvědčují shromážděné důkazy o Rusi nakoupených a spravovaných webových stránkách a reklamách, předložených minulý rok představiteli společností Facebook, Twitter a Google americkému Kongresu. Tyto příspěvky mířily na různé skupiny Američanů s velmi odlišnými světonázory –např. na bílé zastánce držení zbraní versus na příznivce hnutí za práva Afroameričanů – s cílem obě strany kulturní války ještě více radikalizovat.      

Související

Armáda Jižního Súdánu

Peklo na zemi. Vraždy a znásilňování. Nová vlna násilí

Džuba (Jihosúdánská republika) - Nová vlna násilí decimuje od konce dubna oblasti Leer a Mayendit na severu Jižního Súdánu. Tisíce lidí uvázly mezi bojovými liniemi, útočí se i na zdravotnická zařízení. Místní obyvatelé nemají kvůli těžkým bojům přístup k základním službám jako je lékařská péče, uvedla mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic.

Více souvisejících

občanská válka USA (Spojené státy americké) americká občanská válka (1861-65) Volby 2018

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 17 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy