NÁZOR - Dnes Američané volí v tzv. průběžných volbách (midterm elections), ve kterých se rozhodne o politické podobě obou komor amerického Kongresu. Jako i prezidentské volby v roce 2016, i tyto jsou ve znamení prohlubujícího se politického a kulturního rozdělení USA. Mnohá média, ať už konzervativního či liberálního zaměření, začínají proto hovořit o možnosti nové americké občanské války. Varovné hlasy nejsou nicméně záležitostí americkou záležitostí, ale ozývají se i ze zámoří, od ruských a čínských médií, které rozšiřující se politické příkopy Američanů vnímají jako známku nefunkčnosti americké demokracie.
Konzervativní magazín American Conservative minulý měsíc varoval před „občanskou válkou na americkém horizontu“. Zvolení Donalda Trumpa prezidentem dle něj přispělo k zesílení dlouhodobého konfliktu hodnot mezi dvěma hlavními skupinami americké politiky. Co považuje American Conservative za velice alarmující, je skutečnost, že obě skupiny vnímají tu druhou jako zcela nelegitimní a tedy v podstatě neoprávněnou vůbec existovat. Podle magazínu stačí jen jiskra, aby se kulturní válka přesunula i na bojiště.
Nejsou to jen konzervativci, kdo se obávají vypuknutí nové občanské války. Podobné varovné hlasy se objevují na straně liberálů. Komentátoři listů New Yorker, New York Times či Foreign Policy taktéž vnímají na obzoru přízrak nového ničivého konfliktu vzniklého ze stoupající nenávisti mezi oběma politickými tábory. Např. podle novináře New York Times, Thomase L.Friedmana, by k občanské válce mohlo dojít z toho důvodu, že takřka zanikla americká střední třída i hrozba SSSR, které v důsledku Američany spojovaly jako jeden národ.
Palcové titulky ohledně občanské války v USA se staly v poslední době tak častými, že zpravodajský server Vox publikoval článek požadující po novinářích, aby přestali z druhé Americké občanské války dělat „clicbait“ (pejorativní označení pro klamavé či lákávé náhledy webových stránek, snažících se přilákat webové uživatele, přičemž tento náhled často nekoresponduje s obsahem daného příspěvku – poznámka redakce).
Jak velmi je vůbec pravděpodobná možnost, že v USA dojde k opakování historie a opětovně se do sebe pustí síly Jihu (kde mají převahu konzervativní voliči Republikánů) a Severem (kde mají převahu liberální voliči Demokratů)? Podle serveru The Christian Science Monitor existují jisté znepokojivé podobnosti mezi atmosférou ve společnosti před vypuknutím války z let 1861-1865 a dneškem. Obě strany dnes i v minulosti jsou pln konspiračních teorií o tom, jak „ti druzí“ se chystají uchopit moc a je zlikvidovat. „Ti druzí“ přestávají jako v minulosti, tak i dnes být považováni za sousedy, kolegy, spoluobčany, ale stávají se smrtelnými „nepřáteli“.
Kulturní války
Všechny tyto komentáře vycházející z toho, že v USA už zuří – zvláště na sociálních sítích- ostrá kulturní válka. Podle sociologa Jamese D. Huntera termín označuje hodnotový konflikt mezi skupinami soustředěných kolem dvou morálních vizí, ortodoxní a progresivní. Tím, že každá strana operuje se zcela jinou verzí toho, co je správné, se kritika těchto hodnot od druhého tábora stává pro danou skupinou přímo existenciální hrozbou, narušující základy (symbolického) světa, ve kterém členové této skupiny žijí.
Podle mnohých kritických studií Hunterem popisovaná kulturní válka ve skutečnosti neexistuje a je pouhým způsobem, jak politici či novináři mohou získat hlasy či čtenost. Podle těchto studií většina Američanů zaujímá v kontextu kulturních válek umírněné pozice a celé tyto poměrně elitářské spory jdou mimo ně. Přesně tento argument v souvislosti s apokalyptickými prognózami použil profesor historie na Harvardově Univerzitě Niall Ferguson ve svém komentáři pro americký deník The Boston Globe. Podle něj jsou „krajní pravice i krajní levice“ jsou jen „dvě hlučné menšiny“, s kterými se neztotožňuje většina Američanů.
Hunter sám uznává, že postoj americké veřejnosti k řadě výbušných témat, kvůli kterým se obě strany kulturní války hádají doslova do krve, je vyváženější. Nicméně, podle Huntera to nic nemění na skutečnosti, že veřejný diskurz je v rukou představitelů těchto stran, které obě ovládají vlastní média a mají vlastní typy specialistů určujících, co se bude v mediálních prostoru a veřejném prostoru řešit. Zkrátka řečeno, platí, že kulturní válka je nesena dvěma odlišnými skupinami elit, které však mají ohromný vliv na veřejnost díky svému kulturnímu kapitálu.
Ruský pohled
Jak poukazuje australský zpravodajský server news.com.au, probíhající kulturní války v USA si všímají jak ruská, tak čínská média. Např. ruská zpravodajská agentura RIA novosti píše, že zesílení „kulturního“ konfliktu pravděpodobně povede k nové občanské válce v USA. Okolo 30 ruských médií citovalo Fergusona s tím, že „Harvard předpovídá válku ve Spojených státech“, jak napsala Gazeta.ru.
Podle analytiků se ruská média snaží zveličováním amerických problémů odklonit pozornost Rusů od jejich vlastních a vykreslit Rusko jako harmonickou zemi s jednotnou patriotistickou politikou. Taktéž postupují i čínská média, podle kterých to dosvědčuje neefektivnost amerického, demokratického politického systému.
V případě Ruska analytici též neopomíjejí zdůraznit, že o kulturní válce v USA nejen referuje, ale aktivně se jí snaží prohloubit prostřednictvím svých kybernetických a mediálních operací. Tomu nasvědčují shromážděné důkazy o Rusi nakoupených a spravovaných webových stránkách a reklamách, předložených minulý rok představiteli společností Facebook, Twitter a Google americkému Kongresu. Tyto příspěvky mířily na různé skupiny Američanů s velmi odlišnými světonázory –např. na bílé zastánce držení zbraní versus na příznivce hnutí za práva Afroameričanů – s cílem obě strany kulturní války ještě více radikalizovat.
Související
Zemřela zřejmě poslední vdova po vojákovi z občanské války v USA, bylo jí 101 let
Peklo na zemi. Vraždy a znásilňování. Nová vlna násilí
občanská válka , USA (Spojené státy americké) , americká občanská válka (1861-65) , Volby 2018
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 1 hodinou
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 5 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 6 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 8 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek