Čeká USA nová občanská válka? Podle ruských médií nastane v roce 2020

NÁZOR - Dnes Američané volí v tzv. průběžných volbách (midterm elections), ve kterých se rozhodne o politické podobě obou komor amerického Kongresu. Jako i prezidentské volby v roce 2016, i tyto jsou ve znamení prohlubujícího se politického a kulturního rozdělení USA. Mnohá média, ať už konzervativního či liberálního zaměření, začínají proto hovořit o možnosti nové americké občanské války. Varovné hlasy nejsou nicméně záležitostí americkou záležitostí, ale ozývají se i ze zámoří, od ruských a čínských médií, které rozšiřující se politické příkopy Američanů vnímají jako známku nefunkčnosti americké demokracie.

Konzervativní magazín American Conservative minulý měsíc varoval před „občanskou válkou na americkém horizontu“. Zvolení Donalda Trumpa prezidentem dle něj přispělo k zesílení dlouhodobého konfliktu hodnot mezi dvěma hlavními skupinami americké politiky. Co považuje American Conservative za velice alarmující, je skutečnost, že obě skupiny vnímají tu druhou jako zcela nelegitimní a tedy v podstatě neoprávněnou vůbec existovat. Podle magazínu stačí jen jiskra, aby se kulturní válka přesunula i na bojiště.

Nejsou to jen konzervativci, kdo se obávají vypuknutí nové občanské války. Podobné varovné hlasy se objevují na straně liberálů. Komentátoři listů New Yorker, New York Times či Foreign Policy taktéž vnímají na obzoru přízrak nového ničivého konfliktu vzniklého ze stoupající nenávisti mezi oběma politickými tábory. Např. podle novináře New York Times, Thomase L.Friedmana, by k občanské válce mohlo dojít z toho důvodu, že takřka zanikla americká střední třída i hrozba SSSR, které v důsledku Američany spojovaly jako jeden národ.

Palcové titulky ohledně občanské války v USA se staly v poslední době tak častými, že zpravodajský server Vox publikoval článek požadující po novinářích, aby přestali z druhé Americké občanské války dělat „clicbait“ (pejorativní označení pro klamavé či lákávé náhledy webových stránek, snažících se přilákat webové uživatele, přičemž tento náhled často nekoresponduje s obsahem daného příspěvku – poznámka redakce).

Jak velmi je vůbec pravděpodobná možnost, že v USA dojde k opakování historie a opětovně se do sebe pustí síly Jihu (kde mají převahu konzervativní voliči Republikánů) a Severem (kde mají převahu liberální voliči Demokratů)? Podle serveru The Christian Science Monitor existují jisté znepokojivé podobnosti mezi atmosférou ve společnosti před vypuknutím války z let 1861-1865 a dneškem. Obě strany dnes i v minulosti jsou pln konspiračních teorií o tom, jak „ti druzí“ se chystají uchopit moc a je zlikvidovat. „Ti druzí“ přestávají jako v minulosti, tak i dnes být považováni za sousedy, kolegy, spoluobčany, ale stávají se smrtelnými „nepřáteli“.

Kulturní války

Všechny tyto komentáře vycházející z toho, že v USA už zuří – zvláště na sociálních sítích- ostrá kulturní válka. Podle sociologa Jamese D. Huntera termín označuje hodnotový konflikt mezi skupinami soustředěných kolem dvou morálních vizí, ortodoxní a progresivní. Tím, že každá strana operuje se zcela jinou verzí toho, co je správné, se kritika těchto hodnot od druhého tábora stává pro danou skupinou přímo existenciální hrozbou, narušující základy (symbolického) světa, ve kterém členové této skupiny žijí.   

Podle mnohých kritických studií Hunterem popisovaná kulturní válka ve skutečnosti neexistuje a je pouhým způsobem, jak politici či novináři mohou získat hlasy či čtenost. Podle těchto studií  většina Američanů zaujímá v kontextu kulturních válek umírněné pozice a celé tyto poměrně elitářské spory jdou mimo ně. Přesně tento argument v souvislosti s apokalyptickými prognózami použil profesor historie na Harvardově Univerzitě Niall Ferguson ve svém komentáři pro americký deník The Boston Globe. Podle něj jsou „krajní pravice i krajní levice“ jsou jen „dvě hlučné menšiny“, s kterými se neztotožňuje většina Američanů.

Hunter sám uznává, že postoj americké veřejnosti k řadě výbušných témat, kvůli kterým se obě strany kulturní války hádají doslova do krve, je vyváženější. Nicméně, podle Huntera to nic nemění na skutečnosti, že veřejný diskurz je v rukou představitelů těchto stran, které obě ovládají vlastní média a mají vlastní typy specialistů určujících, co se bude v mediálních prostoru a veřejném prostoru řešit. Zkrátka řečeno, platí, že kulturní válka je nesena dvěma odlišnými skupinami elit, které však mají ohromný vliv na veřejnost díky svému kulturnímu kapitálu.

Ruský pohled

Jak poukazuje australský zpravodajský server news.com.au, probíhající kulturní války v USA si všímají jak ruská, tak čínská média. Např. ruská zpravodajská agentura RIA novosti píše, že zesílení „kulturního“ konfliktu pravděpodobně povede k nové občanské válce v USA. Okolo 30 ruských médií citovalo Fergusona s tím, že „Harvard předpovídá válku ve Spojených státech“, jak napsala Gazeta.ru.

Podle analytiků se ruská média snaží zveličováním amerických problémů odklonit pozornost Rusů od jejich vlastních a vykreslit Rusko jako harmonickou zemi s jednotnou patriotistickou politikou. Taktéž postupují i čínská média, podle kterých to dosvědčuje neefektivnost amerického, demokratického politického systému.  

V případě Ruska analytici též neopomíjejí zdůraznit, že o kulturní válce v USA nejen referuje, ale aktivně se jí snaží prohloubit prostřednictvím svých kybernetických a mediálních operací. Tomu nasvědčují shromážděné důkazy o Rusi nakoupených a spravovaných webových stránkách a reklamách, předložených minulý rok představiteli společností Facebook, Twitter a Google americkému Kongresu. Tyto příspěvky mířily na různé skupiny Američanů s velmi odlišnými světonázory –např. na bílé zastánce držení zbraní versus na příznivce hnutí za práva Afroameričanů – s cílem obě strany kulturní války ještě více radikalizovat.      

Související

Armáda Jižního Súdánu

Peklo na zemi. Vraždy a znásilňování. Nová vlna násilí

Džuba (Jihosúdánská republika) - Nová vlna násilí decimuje od konce dubna oblasti Leer a Mayendit na severu Jižního Súdánu. Tisíce lidí uvázly mezi bojovými liniemi, útočí se i na zdravotnická zařízení. Místní obyvatelé nemají kvůli těžkým bojům přístup k základním službám jako je lékařská péče, uvedla mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic.

Více souvisejících

občanská válka USA (Spojené státy americké) americká občanská válka (1861-65) Volby 2018

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

11. června 2026 21:03

11. června 2026 20:17

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

11. června 2026 19:45

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy