NÁZOR - Dnes Američané volí v tzv. průběžných volbách (midterm elections), ve kterých se rozhodne o politické podobě obou komor amerického Kongresu. Jako i prezidentské volby v roce 2016, i tyto jsou ve znamení prohlubujícího se politického a kulturního rozdělení USA. Mnohá média, ať už konzervativního či liberálního zaměření, začínají proto hovořit o možnosti nové americké občanské války. Varovné hlasy nejsou nicméně záležitostí americkou záležitostí, ale ozývají se i ze zámoří, od ruských a čínských médií, které rozšiřující se politické příkopy Američanů vnímají jako známku nefunkčnosti americké demokracie.
Konzervativní magazín American Conservative minulý měsíc varoval před „občanskou válkou na americkém horizontu“. Zvolení Donalda Trumpa prezidentem dle něj přispělo k zesílení dlouhodobého konfliktu hodnot mezi dvěma hlavními skupinami americké politiky. Co považuje American Conservative za velice alarmující, je skutečnost, že obě skupiny vnímají tu druhou jako zcela nelegitimní a tedy v podstatě neoprávněnou vůbec existovat. Podle magazínu stačí jen jiskra, aby se kulturní válka přesunula i na bojiště.
Nejsou to jen konzervativci, kdo se obávají vypuknutí nové občanské války. Podobné varovné hlasy se objevují na straně liberálů. Komentátoři listů New Yorker, New York Times či Foreign Policy taktéž vnímají na obzoru přízrak nového ničivého konfliktu vzniklého ze stoupající nenávisti mezi oběma politickými tábory. Např. podle novináře New York Times, Thomase L.Friedmana, by k občanské válce mohlo dojít z toho důvodu, že takřka zanikla americká střední třída i hrozba SSSR, které v důsledku Američany spojovaly jako jeden národ.
Palcové titulky ohledně občanské války v USA se staly v poslední době tak častými, že zpravodajský server Vox publikoval článek požadující po novinářích, aby přestali z druhé Americké občanské války dělat „clicbait“ (pejorativní označení pro klamavé či lákávé náhledy webových stránek, snažících se přilákat webové uživatele, přičemž tento náhled často nekoresponduje s obsahem daného příspěvku – poznámka redakce).
Jak velmi je vůbec pravděpodobná možnost, že v USA dojde k opakování historie a opětovně se do sebe pustí síly Jihu (kde mají převahu konzervativní voliči Republikánů) a Severem (kde mají převahu liberální voliči Demokratů)? Podle serveru The Christian Science Monitor existují jisté znepokojivé podobnosti mezi atmosférou ve společnosti před vypuknutím války z let 1861-1865 a dneškem. Obě strany dnes i v minulosti jsou pln konspiračních teorií o tom, jak „ti druzí“ se chystají uchopit moc a je zlikvidovat. „Ti druzí“ přestávají jako v minulosti, tak i dnes být považováni za sousedy, kolegy, spoluobčany, ale stávají se smrtelnými „nepřáteli“.
Kulturní války
Všechny tyto komentáře vycházející z toho, že v USA už zuří – zvláště na sociálních sítích- ostrá kulturní válka. Podle sociologa Jamese D. Huntera termín označuje hodnotový konflikt mezi skupinami soustředěných kolem dvou morálních vizí, ortodoxní a progresivní. Tím, že každá strana operuje se zcela jinou verzí toho, co je správné, se kritika těchto hodnot od druhého tábora stává pro danou skupinou přímo existenciální hrozbou, narušující základy (symbolického) světa, ve kterém členové této skupiny žijí.
Podle mnohých kritických studií Hunterem popisovaná kulturní válka ve skutečnosti neexistuje a je pouhým způsobem, jak politici či novináři mohou získat hlasy či čtenost. Podle těchto studií většina Američanů zaujímá v kontextu kulturních válek umírněné pozice a celé tyto poměrně elitářské spory jdou mimo ně. Přesně tento argument v souvislosti s apokalyptickými prognózami použil profesor historie na Harvardově Univerzitě Niall Ferguson ve svém komentáři pro americký deník The Boston Globe. Podle něj jsou „krajní pravice i krajní levice“ jsou jen „dvě hlučné menšiny“, s kterými se neztotožňuje většina Američanů.
Hunter sám uznává, že postoj americké veřejnosti k řadě výbušných témat, kvůli kterým se obě strany kulturní války hádají doslova do krve, je vyváženější. Nicméně, podle Huntera to nic nemění na skutečnosti, že veřejný diskurz je v rukou představitelů těchto stran, které obě ovládají vlastní média a mají vlastní typy specialistů určujících, co se bude v mediálních prostoru a veřejném prostoru řešit. Zkrátka řečeno, platí, že kulturní válka je nesena dvěma odlišnými skupinami elit, které však mají ohromný vliv na veřejnost díky svému kulturnímu kapitálu.
Ruský pohled
Jak poukazuje australský zpravodajský server news.com.au, probíhající kulturní války v USA si všímají jak ruská, tak čínská média. Např. ruská zpravodajská agentura RIA novosti píše, že zesílení „kulturního“ konfliktu pravděpodobně povede k nové občanské válce v USA. Okolo 30 ruských médií citovalo Fergusona s tím, že „Harvard předpovídá válku ve Spojených státech“, jak napsala Gazeta.ru.
Podle analytiků se ruská média snaží zveličováním amerických problémů odklonit pozornost Rusů od jejich vlastních a vykreslit Rusko jako harmonickou zemi s jednotnou patriotistickou politikou. Taktéž postupují i čínská média, podle kterých to dosvědčuje neefektivnost amerického, demokratického politického systému.
V případě Ruska analytici též neopomíjejí zdůraznit, že o kulturní válce v USA nejen referuje, ale aktivně se jí snaží prohloubit prostřednictvím svých kybernetických a mediálních operací. Tomu nasvědčují shromážděné důkazy o Rusi nakoupených a spravovaných webových stránkách a reklamách, předložených minulý rok představiteli společností Facebook, Twitter a Google americkému Kongresu. Tyto příspěvky mířily na různé skupiny Američanů s velmi odlišnými světonázory –např. na bílé zastánce držení zbraní versus na příznivce hnutí za práva Afroameričanů – s cílem obě strany kulturní války ještě více radikalizovat.
Související
Zemřela zřejmě poslední vdova po vojákovi z občanské války v USA, bylo jí 101 let
Peklo na zemi. Vraždy a znásilňování. Nová vlna násilí
občanská válka , USA (Spojené státy americké) , americká občanská válka (1861-65) , Volby 2018
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 1 hodinou
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 2 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 3 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 4 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 5 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 6 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 7 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 8 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 9 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.
Zdroj: Libor Novák