Čeká USA nová občanská válka? Podle ruských médií nastane v roce 2020

NÁZOR - Dnes Američané volí v tzv. průběžných volbách (midterm elections), ve kterých se rozhodne o politické podobě obou komor amerického Kongresu. Jako i prezidentské volby v roce 2016, i tyto jsou ve znamení prohlubujícího se politického a kulturního rozdělení USA. Mnohá média, ať už konzervativního či liberálního zaměření, začínají proto hovořit o možnosti nové americké občanské války. Varovné hlasy nejsou nicméně záležitostí americkou záležitostí, ale ozývají se i ze zámoří, od ruských a čínských médií, které rozšiřující se politické příkopy Američanů vnímají jako známku nefunkčnosti americké demokracie.

Konzervativní magazín American Conservative minulý měsíc varoval před „občanskou válkou na americkém horizontu“. Zvolení Donalda Trumpa prezidentem dle něj přispělo k zesílení dlouhodobého konfliktu hodnot mezi dvěma hlavními skupinami americké politiky. Co považuje American Conservative za velice alarmující, je skutečnost, že obě skupiny vnímají tu druhou jako zcela nelegitimní a tedy v podstatě neoprávněnou vůbec existovat. Podle magazínu stačí jen jiskra, aby se kulturní válka přesunula i na bojiště.

Nejsou to jen konzervativci, kdo se obávají vypuknutí nové občanské války. Podobné varovné hlasy se objevují na straně liberálů. Komentátoři listů New Yorker, New York Times či Foreign Policy taktéž vnímají na obzoru přízrak nového ničivého konfliktu vzniklého ze stoupající nenávisti mezi oběma politickými tábory. Např. podle novináře New York Times, Thomase L.Friedmana, by k občanské válce mohlo dojít z toho důvodu, že takřka zanikla americká střední třída i hrozba SSSR, které v důsledku Američany spojovaly jako jeden národ.

Palcové titulky ohledně občanské války v USA se staly v poslední době tak častými, že zpravodajský server Vox publikoval článek požadující po novinářích, aby přestali z druhé Americké občanské války dělat „clicbait“ (pejorativní označení pro klamavé či lákávé náhledy webových stránek, snažících se přilákat webové uživatele, přičemž tento náhled často nekoresponduje s obsahem daného příspěvku – poznámka redakce).

Jak velmi je vůbec pravděpodobná možnost, že v USA dojde k opakování historie a opětovně se do sebe pustí síly Jihu (kde mají převahu konzervativní voliči Republikánů) a Severem (kde mají převahu liberální voliči Demokratů)? Podle serveru The Christian Science Monitor existují jisté znepokojivé podobnosti mezi atmosférou ve společnosti před vypuknutím války z let 1861-1865 a dneškem. Obě strany dnes i v minulosti jsou pln konspiračních teorií o tom, jak „ti druzí“ se chystají uchopit moc a je zlikvidovat. „Ti druzí“ přestávají jako v minulosti, tak i dnes být považováni za sousedy, kolegy, spoluobčany, ale stávají se smrtelnými „nepřáteli“.

Kulturní války

Všechny tyto komentáře vycházející z toho, že v USA už zuří – zvláště na sociálních sítích- ostrá kulturní válka. Podle sociologa Jamese D. Huntera termín označuje hodnotový konflikt mezi skupinami soustředěných kolem dvou morálních vizí, ortodoxní a progresivní. Tím, že každá strana operuje se zcela jinou verzí toho, co je správné, se kritika těchto hodnot od druhého tábora stává pro danou skupinou přímo existenciální hrozbou, narušující základy (symbolického) světa, ve kterém členové této skupiny žijí.   

Podle mnohých kritických studií Hunterem popisovaná kulturní válka ve skutečnosti neexistuje a je pouhým způsobem, jak politici či novináři mohou získat hlasy či čtenost. Podle těchto studií  většina Američanů zaujímá v kontextu kulturních válek umírněné pozice a celé tyto poměrně elitářské spory jdou mimo ně. Přesně tento argument v souvislosti s apokalyptickými prognózami použil profesor historie na Harvardově Univerzitě Niall Ferguson ve svém komentáři pro americký deník The Boston Globe. Podle něj jsou „krajní pravice i krajní levice“ jsou jen „dvě hlučné menšiny“, s kterými se neztotožňuje většina Američanů.

Hunter sám uznává, že postoj americké veřejnosti k řadě výbušných témat, kvůli kterým se obě strany kulturní války hádají doslova do krve, je vyváženější. Nicméně, podle Huntera to nic nemění na skutečnosti, že veřejný diskurz je v rukou představitelů těchto stran, které obě ovládají vlastní média a mají vlastní typy specialistů určujících, co se bude v mediálních prostoru a veřejném prostoru řešit. Zkrátka řečeno, platí, že kulturní válka je nesena dvěma odlišnými skupinami elit, které však mají ohromný vliv na veřejnost díky svému kulturnímu kapitálu.

Ruský pohled

Jak poukazuje australský zpravodajský server news.com.au, probíhající kulturní války v USA si všímají jak ruská, tak čínská média. Např. ruská zpravodajská agentura RIA novosti píše, že zesílení „kulturního“ konfliktu pravděpodobně povede k nové občanské válce v USA. Okolo 30 ruských médií citovalo Fergusona s tím, že „Harvard předpovídá válku ve Spojených státech“, jak napsala Gazeta.ru.

Podle analytiků se ruská média snaží zveličováním amerických problémů odklonit pozornost Rusů od jejich vlastních a vykreslit Rusko jako harmonickou zemi s jednotnou patriotistickou politikou. Taktéž postupují i čínská média, podle kterých to dosvědčuje neefektivnost amerického, demokratického politického systému.  

V případě Ruska analytici též neopomíjejí zdůraznit, že o kulturní válce v USA nejen referuje, ale aktivně se jí snaží prohloubit prostřednictvím svých kybernetických a mediálních operací. Tomu nasvědčují shromážděné důkazy o Rusi nakoupených a spravovaných webových stránkách a reklamách, předložených minulý rok představiteli společností Facebook, Twitter a Google americkému Kongresu. Tyto příspěvky mířily na různé skupiny Američanů s velmi odlišnými světonázory –např. na bílé zastánce držení zbraní versus na příznivce hnutí za práva Afroameričanů – s cílem obě strany kulturní války ještě více radikalizovat.      

Související

Armáda Jižního Súdánu

Peklo na zemi. Vraždy a znásilňování. Nová vlna násilí

Džuba (Jihosúdánská republika) - Nová vlna násilí decimuje od konce dubna oblasti Leer a Mayendit na severu Jižního Súdánu. Tisíce lidí uvázly mezi bojovými liniemi, útočí se i na zdravotnická zařízení. Místní obyvatelé nemají kvůli těžkým bojům přístup k základním službám jako je lékařská péče, uvedla mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic.

Více souvisejících

občanská válka USA (Spojené státy americké) americká občanská válka (1861-65) Volby 2018

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy