Světu vládnou gayové a feministky? Profesor promluvil o spiknutí "kulturních marxistů"

V mrazivém vyvrcholení románu Williama Linda s názvem Victoria rytíři s křižáckými kříži za zpěvu křesťanských písní brutálně vyvraždí politicky korektní fakultu na Dartmouth College, připomíná Samuel Moyn v komentáři pro server New York Times. Profesor historie z prestižní Yale Univerzity v něm rozebral mýtus o "kulturním marxismu".

Krajně pravicová fantasmagorie

"Zabíjení šlo rychle. Za méně než pět minut bylo po křiku, ječení a kvílení. Zem byla pokryta střevy kulturních marxistů," cituje profesor z knihy. Pokládá proto otázku, co je "kulturní marxismus" a proč Lind fantazíruje o vraždění jeho stoupenců.

"Kulturní marxismus" ve skutečnosti neexistuje, avšak je stále oblíbenější poukazovat na jeho zhoubný dopad na společnost a snít o jeho násilném vymýcení, zdůrazňuje odborník. Dodává, že ve světle nedávných násilností v USA i jinde je důležitější než kdy předtím vyvrátit tuto krajně pravicovou představu.

Strach z "kulturního marxismu", který se roky šíří světovými kanály nenávisti, je původně americkým příspěvkem do krajně pravicové fantasmagorie, deklaruje historik. Připomíná, že pojem stále více prosakuje do politického mainstreamu a o hrozbě "kulturního marxismu" mluvil například i bývalý Trumpův spolupracovník Rich Higgins, frázi použil i republikán Ron Paul ve svém rasistickém tweetu, syn nově zvoleného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara hovoří o společných silách k porážce "kulturního marxismu" a spisovatel Jordan Peterson proti němu hřímá ve svých poselstvích na YouTube.

"Kulturní marxismus" je také oblíbeným tématem na sociální síti Gab, kterou využíval Robert Bowers podezřelý z nedávné vraždy 11 lidí v pittsburghské synagoze, poukazuje Moyn. Dodává, že zatímco Lind o masové vraždě co by trestu pro "kulturní marxisty" jen fantazíruje, jiní jednají, přičemž pojem opakovaně používal ve svém manifestu i norský pravicový radikál   a vrah 77 lidí Anders Breivik, když napsal: "(Kulturní marxismus) chce změnit chování, třeba i slova, která používáme. Do velké míry to již učinil."

Podle svých odpůrců jsou "kulturní marxisté" bezbožnou aliancí stoupenců potratů a globalizace, feministek, homosexuálů, intelektuálů a socialistů, kteří proměnili dřívější teze krajní levice o třídním boji v politiku identit a multikulturalismus, nastiňuje historik. Vysvětluje, že před popravou profesorů v Lindově románu jim hlavní hrdina do očí sdělí svou teorii, podle níž klasičtí marxisté po uchopení moci vyvlastnili buržoazii a zestátnili její majetek, zatímco kulturní marxisté využili svou moc k zbavení práv bílých mužů a udělení privilegií feministkám, černochům, gayům a dalším menšinám.

Na tomto základě Lindův román ospravedlňuje masakr "nepřátel křesťanství", který má ukázat, že "západní kultura obnovuje svou vůli", konstatuje Moyn. Připouští, že někteří marxisté, jako například italský filozof Antonio Gramsci, se sice pokoušejí pochopit fungování jimi kritizované třídní nadvlády skrze kulturu a mnoho dalších lidí dnes cílí svůj hněv na historická privilegia bílých mužů, avšak zároveň zdůrazňuje, že obhájci pracujících či marginalizovaných skupin nevedou spiknutí ani nemají zhoubný plán, jak mýtus o "kulturních marxistech" naznačuje.

Židobolševismus v novém

Pojem "kulturní marxismus" má podle profesora jen odvést pozornost od nerovností, pomoci vystupňovat vzrušené šílenství a podnítit myšlenky na pomstu a zatímco oblíbené varování před kosmopolitními elitami a ekonomickou globalizací může přerůstat v nepřijatelný antisemitismus, mýtus o "kulturním marxismu" ho nevyhnutelně obsahuje, protože recykluje staré antisemitské předsudky a těm, kteří se cítí ohroženi, nabízí obětního beránka.

"Mnoho konspiračních teoretiků nachází původ 'kulturního marxismu' ve zveličovaném významu Frankfurtské školy, meziválečného německého, převážně židovského, intelektuálního společenství levicových sociálních teoretiků a filozofů," pokračuje akademik. Vysvětluje, že mnoho z nich uteklo před nacisty do USA, tam údajně "virus kulturního marxismu" zanesli, přičemž tento příběh o roli Frankfurtské školy při utváření politické korektnosti by mohl být maximálně úsměvný, pokud by nevedl k neopodstatněným obviněním, že svět ovládá malá klika, která stojí v popředí krajně pravicových paranoidních představ.  

Dnešní debata o "kulturním marxismu" tak nejvíce připomíná mýtus o "židobolševismu", který šířil představu, že ruskou revoluci podnítili Židé, a tak lze ztotožnit komunismus s židovstvím, ušetřit čas a zabít obojí naráz, připomíná historik. Odkazuje na svého kolegu  Paula Hanebrinka, který ve své nedávné studii poukázal, že za zakladatele a šiřitele bezbožného komunismu byli označováni Židé jako celek, nikoliv hrstka židovských myslitelů.

Důsledky tohoto mýtu o "židobolševismu" byly tragické a jak profesor Hanebrink ukázal, mnoho aspektů přežilo holocaust, pouze došlo k méně explicitnímu poukazování na roli Židů, případně k jejich nahrazení jinými nepřáteli, konstatuje odborník. Vysvětluje, že také "kulturní marxismus" vytváří rozsáhlou skupinu skrytých nepřátel, přisuzuje jim tajné snahy o rozvrat společnosti a ty, kteří jsou ohroženi, nabádá k připojení se ke "křesťanskému Západu" a zahájení obrany, než bude pozdě.  

"Obrana Západu ve jménu řádu a proti chaosu, který má ve skutečnosti znamenat neospravedlnitelné privilegia pro nové žadatele, je starou záležitostí tvářící se jako nový pohled," deklaruje expert. Dodává, že v minulém století napáchal ohromné škody a byť dnešní kritici "kulturního marxismu" jsou údajně poučení, postupují, jako by si neuvědomovali možné ničivé důsledky vyplývající z jejich obvinění.

"Kulturní marxismus" je tak pouhá pomluva, cosi co neexistuje, což však naneštěstí neznamená, že skuteční lidé nejsou prezentováni jako obětní beránci k utišení rostoucího hněvu a neklidu, varuje profesor. Zdůrazňuje, že z tohoto důvodu mýtus o "kulturním marxismu" pouze odvádí pozornost od identifikace skutečných problémů a zároveň představuje potenciální nebezpečí ve stále neklidnější době.

Související

Více souvisejících

Konspirační teorie Homosexuálové feminismus židé menšiny

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy