Světu vládnou gayové a feministky? Profesor promluvil o spiknutí "kulturních marxistů"

V mrazivém vyvrcholení románu Williama Linda s názvem Victoria rytíři s křižáckými kříži za zpěvu křesťanských písní brutálně vyvraždí politicky korektní fakultu na Dartmouth College, připomíná Samuel Moyn v komentáři pro server New York Times. Profesor historie z prestižní Yale Univerzity v něm rozebral mýtus o "kulturním marxismu".

Krajně pravicová fantasmagorie

"Zabíjení šlo rychle. Za méně než pět minut bylo po křiku, ječení a kvílení. Zem byla pokryta střevy kulturních marxistů," cituje profesor z knihy. Pokládá proto otázku, co je "kulturní marxismus" a proč Lind fantazíruje o vraždění jeho stoupenců.

"Kulturní marxismus" ve skutečnosti neexistuje, avšak je stále oblíbenější poukazovat na jeho zhoubný dopad na společnost a snít o jeho násilném vymýcení, zdůrazňuje odborník. Dodává, že ve světle nedávných násilností v USA i jinde je důležitější než kdy předtím vyvrátit tuto krajně pravicovou představu.

Strach z "kulturního marxismu", který se roky šíří světovými kanály nenávisti, je původně americkým příspěvkem do krajně pravicové fantasmagorie, deklaruje historik. Připomíná, že pojem stále více prosakuje do politického mainstreamu a o hrozbě "kulturního marxismu" mluvil například i bývalý Trumpův spolupracovník Rich Higgins, frázi použil i republikán Ron Paul ve svém rasistickém tweetu, syn nově zvoleného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara hovoří o společných silách k porážce "kulturního marxismu" a spisovatel Jordan Peterson proti němu hřímá ve svých poselstvích na YouTube.

"Kulturní marxismus" je také oblíbeným tématem na sociální síti Gab, kterou využíval Robert Bowers podezřelý z nedávné vraždy 11 lidí v pittsburghské synagoze, poukazuje Moyn. Dodává, že zatímco Lind o masové vraždě co by trestu pro "kulturní marxisty" jen fantazíruje, jiní jednají, přičemž pojem opakovaně používal ve svém manifestu i norský pravicový radikál   a vrah 77 lidí Anders Breivik, když napsal: "(Kulturní marxismus) chce změnit chování, třeba i slova, která používáme. Do velké míry to již učinil."

Podle svých odpůrců jsou "kulturní marxisté" bezbožnou aliancí stoupenců potratů a globalizace, feministek, homosexuálů, intelektuálů a socialistů, kteří proměnili dřívější teze krajní levice o třídním boji v politiku identit a multikulturalismus, nastiňuje historik. Vysvětluje, že před popravou profesorů v Lindově románu jim hlavní hrdina do očí sdělí svou teorii, podle níž klasičtí marxisté po uchopení moci vyvlastnili buržoazii a zestátnili její majetek, zatímco kulturní marxisté využili svou moc k zbavení práv bílých mužů a udělení privilegií feministkám, černochům, gayům a dalším menšinám.

Na tomto základě Lindův román ospravedlňuje masakr "nepřátel křesťanství", který má ukázat, že "západní kultura obnovuje svou vůli", konstatuje Moyn. Připouští, že někteří marxisté, jako například italský filozof Antonio Gramsci, se sice pokoušejí pochopit fungování jimi kritizované třídní nadvlády skrze kulturu a mnoho dalších lidí dnes cílí svůj hněv na historická privilegia bílých mužů, avšak zároveň zdůrazňuje, že obhájci pracujících či marginalizovaných skupin nevedou spiknutí ani nemají zhoubný plán, jak mýtus o "kulturních marxistech" naznačuje.

Židobolševismus v novém

Pojem "kulturní marxismus" má podle profesora jen odvést pozornost od nerovností, pomoci vystupňovat vzrušené šílenství a podnítit myšlenky na pomstu a zatímco oblíbené varování před kosmopolitními elitami a ekonomickou globalizací může přerůstat v nepřijatelný antisemitismus, mýtus o "kulturním marxismu" ho nevyhnutelně obsahuje, protože recykluje staré antisemitské předsudky a těm, kteří se cítí ohroženi, nabízí obětního beránka.

"Mnoho konspiračních teoretiků nachází původ 'kulturního marxismu' ve zveličovaném významu Frankfurtské školy, meziválečného německého, převážně židovského, intelektuálního společenství levicových sociálních teoretiků a filozofů," pokračuje akademik. Vysvětluje, že mnoho z nich uteklo před nacisty do USA, tam údajně "virus kulturního marxismu" zanesli, přičemž tento příběh o roli Frankfurtské školy při utváření politické korektnosti by mohl být maximálně úsměvný, pokud by nevedl k neopodstatněným obviněním, že svět ovládá malá klika, která stojí v popředí krajně pravicových paranoidních představ.  

Dnešní debata o "kulturním marxismu" tak nejvíce připomíná mýtus o "židobolševismu", který šířil představu, že ruskou revoluci podnítili Židé, a tak lze ztotožnit komunismus s židovstvím, ušetřit čas a zabít obojí naráz, připomíná historik. Odkazuje na svého kolegu  Paula Hanebrinka, který ve své nedávné studii poukázal, že za zakladatele a šiřitele bezbožného komunismu byli označováni Židé jako celek, nikoliv hrstka židovských myslitelů.

Důsledky tohoto mýtu o "židobolševismu" byly tragické a jak profesor Hanebrink ukázal, mnoho aspektů přežilo holocaust, pouze došlo k méně explicitnímu poukazování na roli Židů, případně k jejich nahrazení jinými nepřáteli, konstatuje odborník. Vysvětluje, že také "kulturní marxismus" vytváří rozsáhlou skupinu skrytých nepřátel, přisuzuje jim tajné snahy o rozvrat společnosti a ty, kteří jsou ohroženi, nabádá k připojení se ke "křesťanskému Západu" a zahájení obrany, než bude pozdě.  

"Obrana Západu ve jménu řádu a proti chaosu, který má ve skutečnosti znamenat neospravedlnitelné privilegia pro nové žadatele, je starou záležitostí tvářící se jako nový pohled," deklaruje expert. Dodává, že v minulém století napáchal ohromné škody a byť dnešní kritici "kulturního marxismu" jsou údajně poučení, postupují, jako by si neuvědomovali možné ničivé důsledky vyplývající z jejich obvinění.

"Kulturní marxismus" je tak pouhá pomluva, cosi co neexistuje, což však naneštěstí neznamená, že skuteční lidé nejsou prezentováni jako obětní beránci k utišení rostoucího hněvu a neklidu, varuje profesor. Zdůrazňuje, že z tohoto důvodu mýtus o "kulturním marxismu" pouze odvádí pozornost od identifikace skutečných problémů a zároveň představuje potenciální nebezpečí ve stále neklidnější době.

Související

Více souvisejících

Konspirační teorie ,  Homosexuálové ,  feminismus ,  židé ,  menšiny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 3 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 3 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 4 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 6 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 9 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 10 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 12 hodinami

včera

včera

Petr Pavel

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

včera

Fotbal je nejpopulárnějším sportem.

Slavia se v Lize mistrů dočkala prvního bodu. V istanbulském pekle remizovala 2:2

Fotbalisté pražské Slavie se po dvou úvodních neúspěších s Lens (2:3) a Sabahem (0:2) dočkali prvního bodu v ligové fázi Ligy mistrů 2026/27. Získali ho za remízu 2:2, kterou vybojovali na hřišti Fenerbahce Istanbul. A to i přesto, že už po jedenácti minutách to bylo již 2:0 pro domácí po brankách Aydina a Greenwooda. Netrvalo to však naštěstí dlouho a ještě v závěru úvodní čtvrthodiny snížil Provod, jenž využil hrubice při domácí rozehrávce. Pražanům se dařilo držet na dostřel až téměř do samotného závěru. Což znamenalo, že se tak otevřela cesta k tomu, aby se v 90. minutě mohl Kačor svou přesnou trefou postarat o zmiňovaný první bod pro sešívané v rámci milionářské soutěže.

včera

včera

V Plzni se našel velký obnos peněz. Popelář si eura nenechal pro sebe

Stále jsou mezi námi lidi, kteří dělají dobré skutky. Vypovídající je aktuální příběh plzeňského popeláře. Během pracovní směny našel v kontejneru tašku z doklady, platebními karty a eurobankovkami v hodnotě zhruba půl milionu korun. Nález se rozhodl nahlásit policii. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy