Clintonová varuje: Evropa musí zastavit migraci, jinak ...

Jak se ukázalo, tak politika otevřených dveří, kterou razila, byť třeba v dobré víře, německá kancléřka Angela Merkelová, nebyla zrovna tím nejlepším scénářem. I když se jí nakonec podařilo počtvrté zvítězit, její pozice je dnes ve srovnání s předchozími třemi volebními obdobími velmi oslabená. Podle Clintonové je potřeba obrátit takříkajíc o 180 stupňů a vyslat jasný signál, že Evropa už není ve vlastním zájmu schopná přijímat další běžence. V rozhovoru pro britský deník The Guardian řekla Clintonová na rovinu, že migrační krize byla jedním z nejpravděpodobnějších důvodů, proč Britové v červnu 2016 hlasovali pro odchod z EU, a proč ona na podzim stejného roku prohrála ve druhém kole s Donaldem Trumpem, ačkoliv jí průzkumy připisovaly jasné vítězství v boji o Bílý dům.

"Myslím si, že Evropa musí projevit schopnost vypořádat se s problémem, který vytvořil tuto časovanou bombu. Sice si vážím solidarity a schopnosti soucitu s druhými lidmi, které projevila Angela Merkelová, ale myslím si, že Evropa už svou morální povinnost splnila, a že je nyní na čase, aby vyslala jasnou zprávu - nejsem schopná přijímat další a další uprchlíky, protože jinak to zamává s mou politickou mapou," řekla Clintonová během rozhovorů pro několik předních centristických politických osobností, které nenechává klidnými vzestup, zejména pravicových, populistů nejen v Evropě, ale i v Americe

Jak se k názorům Hillary Clintonové postaví Evropa, je nejasné, ale očekává se, že nebudou přijímány pozitivně. EU se už od začátku migrační krize snažila o jednotnou azylovou politiku navzdory faktu, že na její území od roku 2015 vkročil víc, než jeden milion uprchlíků. Poté, co ztroskotal koncept kvót, které už od začátku odmítaly země visegrádské čtyřky, začínají se objevovat nové myšlenky opět předpokládající solidaritu všech členských zemí. Státy, které masový přísun běženců, zatížil nejvíc - Německo, Itálie a Řecko - nechtějí, aby veškeré břemeno leželo jenom na nich. Naopak zase země střední a východní Evropy říkají, že by se uprchlíkům mělo pomáhat v zemích jejich původu. 

Hillary Clintonová nebyla jedinou političkou, která měla příležitost se ke krizi současné levice a středolevice vyjádřit. Guardian vyzpovídal i další přední politiky, z nichž se někteří nejen podíleli na vládě, ale dokonce jí i sestavovali, a teď momentálně jsou mimo centrum dění. Jedná se například o britského labouristického expremiéra Tonyho Blaira a bývalého italského ministerského předsedu Mattea Renziho. Všichni tři se vyjadřovali k tomu, co udělali v době, kdy byli u moci chybu, která je nejen stála kariéru, ale dokonce přepsala i celou politickou mapu jejich zemí. Blair i Renzi řekli, že s Clintonovou souhlasí, a že migrace je skutečně tím, co dostalo k moci pravicové populisty.

"Máte plné oprávnění účinně reagovat na legitimní požadavky ze strany vašich voličů, které přistěhovalectví trápí snad nejvíc. Ve volbách neobstojíte, pokud neukážete, že máte jasný postoj k této problematice. Neučiníte-li tak, pak dáváte prostor populistům, kteří toho okamžitě využijí. Lidé čekají odpověď na jejich problémy, a tu jim současná levice neposkytuje," varoval Blair.

Levicovým i středolevicovým stranám v Evropě i ve světě zvoní takříkajíc hrana. Jejich úpadek je znát i v zemích, které si drží dlouhodobou socialistickou a sociálně demokratickou tradici, včetně například Švédska, kde taktéž posílili krajně pravicoví Švédští demokraté. To samé platí o Francii, kde sice nezvítězila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová, ale místo kdysi favorizované Socialistické strany s přehledem získal centrista Emmanuel Macron a jeho En Marche! I u nás ČSSD ztrácí a určitou krizí, byť nepatrnou, prochází i slovenský Smer-SD. Sociální demokracii klesá obliba i v Rakousku, kde se k moci opět dostali Svobodní.