Svoboda projevu dostává na frak? Vypukla epidemie dezinformací, zní z USA

Svobodná a nespoutaná média byla dlouho trnem v oku autoritářským vládcům, ale ani George Orwell zřejmě nepředpokládal, že část těch nejméně vybíravých útoků na svobodu tisku bude jednoho dne vedena demokraticky zvolenými vládami, deklaruje editorial serveru New York Times. Vlivný deník v něm připomíná některé nedávné události v této oblasti.

Neliberální kumpáni

Minulý týden byla z daňových úniků obviněna Maria Ressaová, zakladatelka internetového zpravodajského portálu kritického vůči vládě filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, poté, co obdržela Mezinárodní cenu svobody tisku od Výboru na ochranu novinářů, poukazuje editorial. Dodává, že Duterte dlouho šikanoval nejen Ressaovou a její start-up Rappler, ale také další nezávislá média kritická k jeho vražednému tažení proti dealerům a uživatelům drog.

Na jedné z tiskových konferencí Duterte varoval redaktora Rappleru, aby se navracel do svého domovského města Devao City, protože by se mu "mohlo něco stát", připomíná newyorský server. Dodává, že ve městě sídlí nejdivočejší jednotka civilní stráže, známá jako Devao Death Squad.    

Týden předtím byly více než čtyři stovky maďarských zpravodajských médií, včetně hlavních online deníků a veškerých regionálních deníků, "darovány" nadaci řízené spojenci premiéra Viktora Orbána, poukazuje New York Times. Připomíná, že většinu vlastníků těchto médií tvořili oligarchové loajální Orbánovi, kteří předtím média systematicky zkupovali. V Polsku sice vládnoucí nacionalistické straně Právo a spravedlnost zabránila v napodobení Maďarska občanská společnost, ale i tak se tamní veřejnoprávní vysílání změnilo v ideologickou hlásnou troubu, smutní prestižní server.

"Nechvalně známá státem nařízená vražda Džamála Chášukdžího, sloupkaře (listu) Washington Post a kritika saúdského korunního prince, je případem sama pro sebe a Saúdská Arábie rozhodně není demokracií, ať již neliberální či jakoukoliv jinou," pokračuje americký deník. Deklaruje, že americký prezident Donald Trump, lídr vůdčí světové demokracie, si ovšem přisadil ke svým výpadům vůči tisku, když odmítl monarchii a prince Mohammeda bin Salmána kritizovat, navzdory důkazům, že mocný dědic trůnu musel za touto příšernou popravou stát.

Trumpovy útoky na tisk zahrnují tradiční snižování jakýchkoliv vůči jeho osobě kritických reportáží coby "fake news" a zapálené líčení zpravodajských médií coby "nepřátel lidu", připomíná prestižní server. Dodává, že Trumpův pokus odebrat akreditaci na tiskové konference Bílého domu reportérovi CNN Jimu Acostovi pod směšnou záminkou, že údajně "šahal" na stážistku v Bílém domě, sice není stejně závažný jako kroky jiných autoritářských bojovníků s tiskem - akreditace byla soudně obnovena na základě prvního ústavního dodatku -, ale prezidentovo pohrdání fakty, nestydatost a neschopnost spolknout kritiku těší ostatní "neliberální kumpány".

Dobrá zpráva     

Snad nejvášnivěji se o vraždě Chášukdžího psalo v Turecku, kde byl tento novinář zabit, soudí vlivný deník. Konstatuje, že ačkoliv turecký expremiér Ahmet Davutoğlu označil vraždu za "test celého světa v otázce svobody projevu", Turecko pod stávajícím prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem drží prvenství v počtu uvězněných novinářů.

"Nárůst demokraticky zvolených politiků, kteří se snaží podřídit média svým vznikajícím kultům osobnosti v kombinaci s mistry-veterány represí, jakými jsou Čína či Rusko, komplikuje život poctivým novinářům a zpravodajským médiím," pokračuje New York Times. Dodává, že časy se mění i z pohledu starých profesionálů, jelikož v době, kdy bylo zpravodajství tištěné, případně vysílané televizí a rozhlasem, autoritářské mocnosti jako SSSR  a jejich ideologičtí následovníci jednoduše taková média ovládli, cenzurovali a perzekvovali každého, kdo si stěžoval.

Tyto metody byly krutě efektivní, ale zároveň vedly k neoficiálnímu zpravodajství s pověstí zakázaného ovoce, připomíná americký server. Vysvětluje, že nové informační technologie - internet, sociální sítě a kamery v chytrých telefonech - měly cenzuru překonat, což se i stalo, ale zároveň vyzbrojily autoritáře možností zpochybňovat důvěryhodnost poctivého zpravodajství, jelikož se šíří i skutečné "fake news" a "alternativní fakta".  

Ressaová a její kolegové si při zakládání Raplleru v roce 2012 mysleli, že využijí internet, aby dali hlas bezmocným, ale místo toho se kyberprostor na Filipínách stal platformou pro hrozby a klamy Duterteho, a tak většina aktivit Reppleru nyní směřuje k odhalování podobných lží prezidenta a jeho spojenců na Facebooku, který je v zemi zdrojem prakticky všech internetových zpráv, konstatuje editorial. Obává se, že jde o ztracenou bitvu, jelikož fake news na Filipínách zakořenily natolik, že jeden z manažerů Facebooku označil zemi za primární zdroj světové dezinformační epidemie.

"A přesto Ressaová dále bojuje, stejně jako reportéři po světě odhalující zneužívání moci, lži a falešné zprávy," konstatuje newyorský deník. To považuje za dobrou zprávu.

Související

Více souvisejících

Svoboda médií USA (Spojené státy americké) Donald Trump Filipíny fake news

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 2 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 6 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy