Svobodná a nespoutaná média byla dlouho trnem v oku autoritářským vládcům, ale ani George Orwell zřejmě nepředpokládal, že část těch nejméně vybíravých útoků na svobodu tisku bude jednoho dne vedena demokraticky zvolenými vládami, deklaruje editorial serveru New York Times. Vlivný deník v něm připomíná některé nedávné události v této oblasti.
Neliberální kumpáni
Minulý týden byla z daňových úniků obviněna Maria Ressaová, zakladatelka internetového zpravodajského portálu kritického vůči vládě filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, poté, co obdržela Mezinárodní cenu svobody tisku od Výboru na ochranu novinářů, poukazuje editorial. Dodává, že Duterte dlouho šikanoval nejen Ressaovou a její start-up Rappler, ale také další nezávislá média kritická k jeho vražednému tažení proti dealerům a uživatelům drog.
Na jedné z tiskových konferencí Duterte varoval redaktora Rappleru, aby se navracel do svého domovského města Devao City, protože by se mu "mohlo něco stát", připomíná newyorský server. Dodává, že ve městě sídlí nejdivočejší jednotka civilní stráže, známá jako Devao Death Squad.
Týden předtím byly více než čtyři stovky maďarských zpravodajských médií, včetně hlavních online deníků a veškerých regionálních deníků, "darovány" nadaci řízené spojenci premiéra Viktora Orbána, poukazuje New York Times. Připomíná, že většinu vlastníků těchto médií tvořili oligarchové loajální Orbánovi, kteří předtím média systematicky zkupovali. V Polsku sice vládnoucí nacionalistické straně Právo a spravedlnost zabránila v napodobení Maďarska občanská společnost, ale i tak se tamní veřejnoprávní vysílání změnilo v ideologickou hlásnou troubu, smutní prestižní server.
"Nechvalně známá státem nařízená vražda Džamála Chášukdžího, sloupkaře (listu) Washington Post a kritika saúdského korunního prince, je případem sama pro sebe a Saúdská Arábie rozhodně není demokracií, ať již neliberální či jakoukoliv jinou," pokračuje americký deník. Deklaruje, že americký prezident Donald Trump, lídr vůdčí světové demokracie, si ovšem přisadil ke svým výpadům vůči tisku, když odmítl monarchii a prince Mohammeda bin Salmána kritizovat, navzdory důkazům, že mocný dědic trůnu musel za touto příšernou popravou stát.
Trumpovy útoky na tisk zahrnují tradiční snižování jakýchkoliv vůči jeho osobě kritických reportáží coby "fake news" a zapálené líčení zpravodajských médií coby "nepřátel lidu", připomíná prestižní server. Dodává, že Trumpův pokus odebrat akreditaci na tiskové konference Bílého domu reportérovi CNN Jimu Acostovi pod směšnou záminkou, že údajně "šahal" na stážistku v Bílém domě, sice není stejně závažný jako kroky jiných autoritářských bojovníků s tiskem - akreditace byla soudně obnovena na základě prvního ústavního dodatku -, ale prezidentovo pohrdání fakty, nestydatost a neschopnost spolknout kritiku těší ostatní "neliberální kumpány".
Dobrá zpráva
Snad nejvášnivěji se o vraždě Chášukdžího psalo v Turecku, kde byl tento novinář zabit, soudí vlivný deník. Konstatuje, že ačkoliv turecký expremiér Ahmet Davutoğlu označil vraždu za "test celého světa v otázce svobody projevu", Turecko pod stávajícím prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem drží prvenství v počtu uvězněných novinářů.
"Nárůst demokraticky zvolených politiků, kteří se snaží podřídit média svým vznikajícím kultům osobnosti v kombinaci s mistry-veterány represí, jakými jsou Čína či Rusko, komplikuje život poctivým novinářům a zpravodajským médiím," pokračuje New York Times. Dodává, že časy se mění i z pohledu starých profesionálů, jelikož v době, kdy bylo zpravodajství tištěné, případně vysílané televizí a rozhlasem, autoritářské mocnosti jako SSSR a jejich ideologičtí následovníci jednoduše taková média ovládli, cenzurovali a perzekvovali každého, kdo si stěžoval.
Tyto metody byly krutě efektivní, ale zároveň vedly k neoficiálnímu zpravodajství s pověstí zakázaného ovoce, připomíná americký server. Vysvětluje, že nové informační technologie - internet, sociální sítě a kamery v chytrých telefonech - měly cenzuru překonat, což se i stalo, ale zároveň vyzbrojily autoritáře možností zpochybňovat důvěryhodnost poctivého zpravodajství, jelikož se šíří i skutečné "fake news" a "alternativní fakta".
Ressaová a její kolegové si při zakládání Raplleru v roce 2012 mysleli, že využijí internet, aby dali hlas bezmocným, ale místo toho se kyberprostor na Filipínách stal platformou pro hrozby a klamy Duterteho, a tak většina aktivit Reppleru nyní směřuje k odhalování podobných lží prezidenta a jeho spojenců na Facebooku, který je v zemi zdrojem prakticky všech internetových zpráv, konstatuje editorial. Obává se, že jde o ztracenou bitvu, jelikož fake news na Filipínách zakořenily natolik, že jeden z manažerů Facebooku označil zemi za primární zdroj světové dezinformační epidemie.
"A přesto Ressaová dále bojuje, stejně jako reportéři po světě odhalující zneužívání moci, lži a falešné zprávy," konstatuje newyorský deník. To považuje za dobrou zprávu.
Související
Rumunsko porušilo právo novináře na svobodu slova, rozhodl soud ve Štrasburku
Turecká televize Olay TV po měsíci skončila, vládě se nelíbilo zpravodajství
Svoboda médií , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Filipíny , fake news
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 55 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák