Hrozí v roce 2019 konflikt mezi USA a Čínou, Ruskem nebo Íránem? Američtí odborníci vydali seznam rizik, s kterými je třeba počítat

Americký think-tank Council on Foreign Relations vydal studii, která mapuje možné hrozby pro příští rok a hodnotí jejich rizikovost a pravděpodobnost, s jakou by k nim mohlo dojít. Dokument připomíná, že „Trumpova administrativa prozatím nebyla vystavena vážné mezinárodní krizi, ve které by byl prezident nucen přijmout bolestivé rozhodnutí, zda zavázat Spojené státy k nové a nákladné vojenské intervenci.“

Zároveň varuje, že k takové situaci může dojít. „Je rozumné předpokládat, že je jen otázkou času, kdy se Trump bude muset vypořádat s první velkou krizí,“ stojí v závěru studie.

Odborníci, kteří byli k práci na zprávě přizváni, souhlasí, že se prezident Trump během téměř dvou let v úřadu musel potýkat s několika bezpečnostními hrozbami. Použití chemických zbraní v Sýrii ho vedlo k rozhodnutí limitovaného odvetného útoku. Severní Korea zase vyzkoušela doposud nejsilnější jadernou bombu a nové mezikontinentální rakety, které mají potenciál zasáhnout území Spojených států.

Podle Paula Starese, který na sestavení studie dohlíží, však také „můžeme říci, že měl jen štěstí,“ protože k žádné skutečně krizové situaci zatím nedošlo. Zde je několik oblastí, které zhruba 500 vládních zaměstnanců a odborníků považuje za rizikové pro rok 2019.

Jednou z nich je narůstající napětí v oblasti Jihočínského moře. Možnost konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou v regionu byla zařazena do nejkritičtější kategorie. To znamená, že je buď vysoká pravděpodobnost propuknutí konfliktu, nebo že má potenciál silně poškodit zájmy USA.

Dalším vysoce hodnoceným rizikem je podle studie rozsáhlý kybernetický útok na životně důležitou americkou infrastrukturu, který by mohl provést některý ze „sofistikovaných státních aktérů“, jako je Čína nebo Rusko.

Poprvé za jedenáct let se také většina odborníků shodla na zařazení možného konfliktu mezi Washingtonem a Pekingem kvůli otázce Tchaj-wanu. Poslední větší krize v Tchaj-wanském průlivu proběhla za Clintonovy administrativy. V roce 2020 čekají ostrovní stát volby a autoři připomínají nárůst napětí poté, co Trump jako nově zvolený prezident telefonoval s tamní prezidentkou Cchaj Jing-wen, čímž porušil protokol užívaný od roku 1979.

Naopak hrozba přímého konfliktu se Severní Koreou oproti minulému roku poklesla. Přesto ji však většina dotazovaných považuje za poměrně vážnou. Podle Starese respondenti „nevěří, že by byla KLDR na cestě k denuklearizaci a myslí si, že krize může každou chvíli znovu vypuknout.“

Web Defenseone.com zmiňuje i některé další hrozby. Od Trumpova ohlášeného odstoupení od jaderné smlouvy s Íránem je riziko konfliktu mezi oběma zeměmi opět zmiňováno v nejkritičtější kategorii. Studie také specifikuje možná ohniska krizí v Latinské Americe. Především ekonomickou a politickou nestabilitu ve Venezuele a stoupající napětí v Nikaragui.