Ohromná ropná katastrofa o níž jste neslyšeli. Již 14 let se nedaří únik zkrotit

V Mexickém zálivu už 14 let uniká z poškozeného vrtu ropa do oceánu. Situaci se nedaří stabilizovat a podle odborníků by mohla ropa do vody proudit i dalších 100 let. Již nyní se přitom podle některých odhadů jedná o jeden z nejhorších úniků v dějinách USA.

V roce 2004 zasáhl Mexický záliv hurikán Ivan, který způsobil sesuv části mořského dna. Následkem toho se převrhla vrtná plošina patřící společnosti Taylor Energy a byly poškozeny ropné studny, ze kterých začala do oceánu volně vytékat ropa. Místo, na kterém ropná plošina stála, leží asi 20 kilometrů od pobřeží Louisiany.

Jak informuje deník The Guardian, denně z poškozeného vrtu unikne 300 až 700 barelů ropy. Za 14 let to odpovídá 1,5 až 3,5 milionům barelů. Při nejhorší takové katastrofě v dějinách Spojených států amerických, potopení plošiny Deepwater Horizont společnosti BP v roce 2010, přitom do oceánu uniklo množství ropy odpovídající zhruba 4 milionům barelů. Taylor Energy údajně není schopná situaci stabilizovat a odborníci odhadují, že může ropa do vody tryskat další desítky let.

Společnost Taylor Energy se brání, že již zaplombovala 9 z 28 ropných studní, které byly postiženy. Navíc jsou prý zavaleny pod třiceti metrovou vrstvou bahna, kterou sesuv způsobil. „Nafouknuté údaje naprosto neodpovídají vědeckým poznatkům světových odborníků, včetně některých, na jejichž analýzu se jindy vláda spoléhá,“ cituje deník Washington Post mluvčí Taylor Energy.

Ministerstvo spravedlnosti vychází z analýzy Oscara Garcii-Pineda, který se specializuje na poradenství v případě ropných úniků. Dřívější odhady rozsahu katastrofy podle něj skutečně nebyly věrohodné, ve skutečnosti totiž byly příliš nízké. „Máme mnoho důkazů, které potvrzují že tyto zprávy … neodpovídaly skutečnosti,“ říká Pineda pro Washington Post. Původní odhady udávaly, že denně uniká „pouhých“ 0 až 50 barelů.

Na fakt, že ropa z vrtů nadále uniká, se přišlo náhodou. Organizace, které se zabývají ochranou životního prostředí totiž monitorovaly důsledky ekologické krize způsobené potopením Deepwater Horizont. Přitom narazily na ropné skvrny, které pocházely z jiného zdroje. „Bylo to tam celou dobu, déle než únik BP,“ řekl zakladatel a prezident společnosti SkyTruth. Ta využívá k monitorování úniků satelitní snímkování a pomohla na problém upozornit.

Federální vláda dala v říjnu firmě Taylor Energy ultimátum, aby situaci vyřešila. Pokud nebude únik zastaven a ropa z vody odstraněna, bude společnost pokutována 40 000 dolarů za každý další den. Ta se však brání právní žalobou, ve které se domáhá navrácení zhruba 400 milionů dolarů. Peníze prý již Taylor Energy zaplatila do fondu, ze kterého byly dosavadní pokusy o vyřešení situace financovány.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ropa British Petroleum Atlantický oceán Washington, D.C., USA

Aktuálně se děje

před 21 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

Pohřeb Alexeje Navalného se koná pod dohledem policie. Ta je připravena zatýkat

Rusové se dnes rozloučili s Navalným. Policie postavila bariéry, úřady vydaly tělo na poslední chvíli

Ruští policisté postavili bariéry na cestě z moskevského metra ke kostelu, kde dnes proběhlo poslední rozloučení s opozičním politikem Alexejem Navalným. K chrámu Ikony Matky Boží v moskevské čtvrti Marjino také přijely vozy pro přepravu zatčených. Ruské úřady příbuzným tělo zesnulého ruského opozičníka dlouho nevydaly, rodina jej obdržela až na poslední chvíli.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rakety Jars (dle NATO SS-29)

Rusko otestovalo mezikontinentální raketu Jars

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zkoušku své mezikontinentální rakety Jars, která odstartovala z kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska a úspěšně zasáhla cíl ve vojenském prostoru Kura na Kamčatce na ruském Dálném východě.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelská armáda: Yahalom Unit

Masakr se stovkou mrtvých a stovkami zraněných. Střelba do davu u humanitárního konvoje světu vyrazila dech

Pásmem Gazy otřásá incident, při němž přišlo o život více než sto lidí. Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.

včera

včera

včera

V Evropě se nikdo nechystá poslat vojáky na Ukrajinu, reagoval Fiala na interpelaci

Evropské země se nechystají poslat vojáky na Ukrajinu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rámci čtvrtečních interpelací v Poslanecké sněmovně. Odpovídal na dotaz, který vyplýval z předchozích slov francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy