Reprezentuje Kongres skutečně americký lid? Průzkum ukázal zajímavé skutečnosti

V listopadu si Američané zvolili v tzv. průběžných volbách (midterm elections) nové složení obou komor Kongresu – Sněmovny reprezentantů a Senátu. Vítězství Demokratů v Sněmovně reprezentantů, do které se poprvé dostaly dvě muslimky, učinilo Sněmovnu reprezentantů i Kongres celkově více nábožensky diverzifikovanými, odhaluje výzkumná agentura Pew Research Center.

Počet křesťanů v Kongresu se snížil o 3% v porovnání s jeho předchozím stavem. Nicméně, křesťané stále dominantně převažují jako majoritní náboženství v obou jeho komorách. 471 (88% podíl) členů současného, sto šestnáctého Kongresu jsou křesťané (u předchozí, sto patnáctého byl podíl dokonce 91%).

Kromě křesťanské víry se 34 členů Kongresu řadí k judaismu (6,4% ), 3 se řadí k islámu (0,6%), 3 k hinduismu (0,6%), 2 k buddhismu (0,2%), 2 k unitářům (2%) a jeden neřadí k žádnému vyznání (0,2%). 18 členů odmítlo vypovědět či nevědělo (3,4%).

Samotné křesťanské členy lze ještě rozdělit na další větve. V Kongresu mají majoritu protestanti (293 – 55,4%), velká část jich nicméně neuvedla přesně, jaké jsou víry (80-15%). Nejsilnější protestantskou denominací jsou v Kongresu baptisté (72% - 13,5%). Velmi silné zastoupení v Kongresu mají katolíci (163 - 30,5%), naopak poměrně slabé je zastoupení ortodoxních křesťanů (5-0,9%), které přeskočili i mormoni (10 - 1,9%).

Kongres vs. americká veřejnost

Některá náboženství jsou zastoupena v americkém Kongresu výrazně více než by odpovídalo jejich podílu mezi americkou veřejností, některá výrazně méně. Protestanti bez jasné příslušnosti mají v Kongresu 15%, zatímco mezi americkou veřejností mají jen 5% podíl.  Naopak ti, co se nehlásí k žádnému náboženství mají v Kongresu skutečně jen minimální, takřka nulové zastoupení  – v americké společnosti tvoří jejich podíl okolo 23% v Kongresu jen 0,2%.

Náboženská příslušnost a stranická příslušnost se značně překrývají. Zatímco Republikáni jsou převážně protestantského vyznání (136 proti 97), Demokraté bývají spíše katolického vyznání (87 proti 54). Takřka všechna ostatní náboženství náleží k Demokratům, včetně ortodoxních křesťanů (3 proti 2) a judaistů (24 proti 2). Jedinou výjimkou jsou Mormoni, kteří patří převážně do Republikánského tábora (5 proti 1). Nábožensky nezařazený člen Kongresu je též Demokrat.

U obou politických stran mají protestanti výrazně vyšší podíl než jaký mají u americké veřejnosti. 54% Američanů, kteří volí Demokraty a s nimi spojené kandidáty, se hlásí k protestantům – v případě členů Kongresu je to 78%. 99% republikánských členů Kongresu jsou protestanti, takto se identifikuje 82% Američanů volících Republikány a na ně navázané kandidáty.

Co se týče dolní a horní komory Kongresu, v obou mají protestanti výraznou většinu – 54% podíl v Sněmovně reprezentantů a 60% v Senátu. Katolíci mají výrazně vyšší zastoupení v Sněmovně reprezentantů (32%) než v Senátu (22%).

Naopak ti, co se hlásí k judaismu, jsou více zastoupeni v Senátu (8%) než v Sněmovně reprezentantů (6%). Muslimové a hinduisté jsou zastoupeni jen v Sněmovně reprezentantů, buddhisté mají po jednom člověku v obou komorách. Jeden senátor je nábožensky nezařazen.