Americký Kongres by měl reprezentovat rozmanité skupiny amerického obyvatelstva. Při pohledu na jeho složení se ale ukáže, že některé minoritnější skupiny v něm mají početnější zastoupení než jiné, zatímco ty majoritnější nemají. Vyplynulo to z průzkumu náboženských příslušností Kongresu provedeného výzkumnou společností Pew Research Center.
V listopadu si Američané zvolili v tzv. průběžných volbách (midterm elections) nové složení obou komor Kongresu – Sněmovny reprezentantů a Senátu. Vítězství Demokratů v Sněmovně reprezentantů, do které se poprvé dostaly dvě muslimky, učinilo Sněmovnu reprezentantů i Kongres celkově více nábožensky diverzifikovanými, odhaluje výzkumná agentura Pew Research Center.
Počet křesťanů v Kongresu se snížil o 3% v porovnání s jeho předchozím stavem. Nicméně, křesťané stále dominantně převažují jako majoritní náboženství v obou jeho komorách. 471 (88% podíl) členů současného, sto šestnáctého Kongresu jsou křesťané (u předchozí, sto patnáctého byl podíl dokonce 91%).
Kromě křesťanské víry se 34 členů Kongresu řadí k judaismu (6,4% ), 3 se řadí k islámu (0,6%), 3 k hinduismu (0,6%), 2 k buddhismu (0,2%), 2 k unitářům (2%) a jeden neřadí k žádnému vyznání (0,2%). 18 členů odmítlo vypovědět či nevědělo (3,4%).
Samotné křesťanské členy lze ještě rozdělit na další větve. V Kongresu mají majoritu protestanti (293 – 55,4%), velká část jich nicméně neuvedla přesně, jaké jsou víry (80-15%). Nejsilnější protestantskou denominací jsou v Kongresu baptisté (72% - 13,5%). Velmi silné zastoupení v Kongresu mají katolíci (163 - 30,5%), naopak poměrně slabé je zastoupení ortodoxních křesťanů (5-0,9%), které přeskočili i mormoni (10 - 1,9%).
Kongres vs. americká veřejnost
Některá náboženství jsou zastoupena v americkém Kongresu výrazně více než by odpovídalo jejich podílu mezi americkou veřejností, některá výrazně méně. Protestanti bez jasné příslušnosti mají v Kongresu 15%, zatímco mezi americkou veřejností mají jen 5% podíl. Naopak ti, co se nehlásí k žádnému náboženství mají v Kongresu skutečně jen minimální, takřka nulové zastoupení – v americké společnosti tvoří jejich podíl okolo 23% v Kongresu jen 0,2%.
Náboženská příslušnost a stranická příslušnost se značně překrývají. Zatímco Republikáni jsou převážně protestantského vyznání (136 proti 97), Demokraté bývají spíše katolického vyznání (87 proti 54). Takřka všechna ostatní náboženství náleží k Demokratům, včetně ortodoxních křesťanů (3 proti 2) a judaistů (24 proti 2). Jedinou výjimkou jsou Mormoni, kteří patří převážně do Republikánského tábora (5 proti 1). Nábožensky nezařazený člen Kongresu je též Demokrat.
U obou politických stran mají protestanti výrazně vyšší podíl než jaký mají u americké veřejnosti. 54% Američanů, kteří volí Demokraty a s nimi spojené kandidáty, se hlásí k protestantům – v případě členů Kongresu je to 78%. 99% republikánských členů Kongresu jsou protestanti, takto se identifikuje 82% Američanů volících Republikány a na ně navázané kandidáty.
Co se týče dolní a horní komory Kongresu, v obou mají protestanti výraznou většinu – 54% podíl v Sněmovně reprezentantů a 60% v Senátu. Katolíci mají výrazně vyšší zastoupení v Sněmovně reprezentantů (32%) než v Senátu (22%).
Naopak ti, co se hlásí k judaismu, jsou více zastoupeni v Senátu (8%) než v Sněmovně reprezentantů (6%). Muslimové a hinduisté jsou zastoupeni jen v Sněmovně reprezentantů, buddhisté mají po jednom člověku v obou komorách. Jeden senátor je nábožensky nezařazen.
Související
USA navzdory Trumpovi schválily rozsáhlý balík pomoci Ukrajině a tvrdé sankce proti Rusku
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
Kongres USA , USA (Spojené státy americké) , Náboženství , křesťanství
Aktuálně se děje
včera
ZZ Top ztratili bubeníka. Zemřel Frank Beard, bylo mu 77 let
včera
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Juchelka může s maximálním možným zvýšením důchodů narazit u koaličního partnera
včera
Levákům udělali jméno. Do dějin se zapsala celá řada umělců
včera
Írán promýšlí reakci na možnou další eskalaci. V ohrožení by byla i Evropa
včera
Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny
včera
Detaily vraždy v Českých Budějovicích. K činu mělo dojít před zraky dětí
včera
Trump dosáhl svého. Jihokorejci potvrdili zkrácení cvičení s Američany
včera
Se spisovatelem Páralem se lidé rozloučili v Mariánských Lázních
včera
Počasí: Česko zasáhnou silné bouřky. První hrozí od půlnoci na čtvrtek
včera
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
včera
Sucho láme rekordy. Existují místa, kde jsou problémy od začátku roku
včera
První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa
včera
Írán poprvé reagoval na prohlášení Hormuzského průlivu za americké území
včera
Exministr Fedorov chce, aby na Ukrajině proběhly volby
včera
Výhled počasí do poloviny září. Spalující léto už by se vrátit nemělo
18. srpna 2026 22:03
Policisté vyšetřují smrt herečky Panettiere. Na cizí úmysl to nevypadá
18. srpna 2026 21:06
Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato
18. srpna 2026 20:18
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.
Zdroj: Jan Hrabě