Dolní komora amerického Kongresu schválila peníze pro vládu. Senát je proti

Poslanci americké opoziční Demokratické strany dnes v dolní komoře Kongresu prosadili zákon, který má obnovit financování části federálních ministerstev zasažených rozpočtovou krizí. Potřebné schválení zákona v Senátu, který ovládají republikáni stojící za prezidentem Donaldem Trumpem, je podle všeobecného mínění prakticky vyloučeno. Norma má spíš zvýšit tlak na Bílý dům a zvýraznit jeho údajnou odpovědnost za krizi. Trump dnes prohlásil, že vyhlášení stavu nouze, který by krizi řešil, nehodlá uspěchat.

Zákon o financování ministerstva vnitra a federální Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) prošel poměrem hlasů 240 ku 179. Demokraté mají ve Sněmovně reprezentantů 235 křesel, takže jejich návrh podpořilo pět republikánů. Slabá podpora vládní strany je pro demokraty zklamáním, očekávalo se, že ruku jich zvedne možná až pětadvacet.

Šéf Senátu Mitch McConnell reagoval prohlášením, že předložení návrhu v horní kongresové komoře nepřipustí. Nemá podle něj smysl hlasovat o zákonu, který prezident stejně nepodepíše.

Trump podmiňuje otevření finančních toků pro vládu schválením svého návrhu na stavbu hraničního plotu za 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard Kč). Demokraté podobný projekt označují za zbytečný, neúčinný a nemorální. Financování části vládních úřadů se zastavilo 22. prosince a trvá už tři týdny.

Trump dnes prohlásil, že i když by to bylo snadné, prozatím v zemi nevyhlásí stav nouze, který by mu umožnil uvolnit finance na plot bez souhlasu zákonodárců. Raději prý vyčká, až začne jednat Kongres. "Neudělám to nijak rychle, je to něco, co by mohl dokázat Kongres," řekl o řešení krizového stavu při setkání se zástupci místních samospráv a bezpečnostních sborů v Bílém domě.

Vybudování zdi na hranici s Mexikem bylo centrálním bodem Trumpovy kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016. Šéf Bílého domu tvrdí, že pokud demokraté neprojeví vůli ke kompromisu, vyhlásí v zemi stav nouze. Ten by mu umožnil financovat zeď z rozpočtu ministerstva obrany, ovšem za předpokladu, že nezvratně prokáže ohrožení národní bezpečnosti USA.

Agentura AP dnes s odvoláním na vládní úředníky oznámila, že Pentagon dokončuje plán na vyslání dalších stovek vojáků na americko-mexickou hranici, kde mají pomáhat četám ministerstva vnitřní bezpečnosti při budování zábran z ostnatého drátu. Nový plot dlouhý přes 250 kilometrů má stát na arizonském a kalifornském úseku hranic.

Rozhodnutí údajně přímo nesouvisí s požadavky Bílého domu na postavení hraniční zdi nebo plotu, má posílit zpevnění hranic a zvýšit bezpečnost okolních regionů. Armáda vyslala na jižní hranici z rozhodnutí prezidenta už loni 2350 vojáků, kteří mají na místě zůstat do konce ledna. Nový kontingent by měl na hranicích setrvat do září.

Sněmovna reprezentantů dnes rovněž schválila zákon, který vládě ukládá vyplatit po vyřešení sporu státním zaměstnancům zpětně mzdu zablokovanou rozpočtovou krizí. Zákon ve čtvrtek schválil Senát a očekává se, že ho prezident podepíše. V minulých podobných situacích, kterých bylo už víc než 20, byla zpětná výplata mezd na vůli vlády, žádný zákon ji neukládal.

Související

Více souvisejících

Sněmovna reprezentantů kongresu USA senát USA (Spojené státy americké) Kongres USA Donald Trump Washington, D.C., USA

Aktuálně se děje

před 54 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy