Vědci poprvé upravili DNA u myší tak, aby se geny šířily i na další generace

Genové inženýrství je velice kontroverzní téma a pro metodu „gene drive“, kterou nyní vědci v USA poprvé úspěšně otestovali na savcích, to platí dvojnásob. Procedura teoreticky umožňuje přepsat genetický kód živočichů tak, aby byl v upravené formě nadále přenášen na jejich potomky.

Již dříve proběhly podobné pokusy u hmyzu, především u komárů. V jejich případě vědci doufají, že by mohly například vymýtit malárii. Předpokládají, že by přepsali genetický kód některých komárů, které by pak nechali rozšířit se v běžné populaci. Jeden z pokusů například učinil tyto přenašeče nebezpečných parazitů neplodnými. Další výzkum se soustředil na vytvoření komárů, kteří by byli vůči nákaze imunní, a nemohli tak malárii šířit.

Někteří výzkumníci nyní doufají, že by se genetické inženýrství dalo využít například k boji s invazivními druhy živočichů. Metoda však zůstává nadále velmi kontroverzním tématem. V roce 2016 americká Národní akademie věd varovala, že je potřeba mnoha výzkumů předtím, než bude teoreticky možné využít „gene drive“ ve volné přírodě.

Bioložka Kimberly Cooper z Kalifornské univerzity, která vedla zmiňovaný výzkum u myší, chtěla upravit jejich genetickou stavbu tak, aby se u zvířat objevovaly podobné mutace, jako u lidí. To by podle názoru vědkyně umožnilo dalším výzkumníkům lépe zkoumat a pochopit některé z nemocí, které lidstvo sužují.

Přestože se jejímu týmu nakonec podařilo šířit upravený gen prostřednictvím samiček, přiznává Cooper mnohé nedostatky. „Naše zjištění naznačují, že provést něco takového u myší je výrazně komplikovanější než v případě hmyzu, což nás vede k otázce, zda bude vůbec kdy tato metoda efektivně využitelná v divoké přírodě,“ cituje bioložku deník Guardian.

Vědcům se podařilo najít způsob, jak geneticky upravit myší embrya. Samičky tedy mohou nadále šířit tento upravený gen mnohem rychleji, než umožňují přírodní pravidla dědičnosti. U samců nicméně metoda nefungovala a vytvářela u nich mutace. Cooper vidí hlavní využití právě v dalším laboratorním výzkumu. Genetická stavba myší by mohla být upravena tak, aby nesla podobné „chyby“, které u lidí způsobují například rakovinu, cukrovku nebo artritidu.