Změna klimatu má drastický dopad: Tyto krásy planety mizí před očima +VIDEO

Ať jde o potápějící se Benátky nebo blednutí australského Velkého bariérového útesu, měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje na svých internetových stránkách americká televize CNN.

Do současnosti bylo na seznam míst s mimořádným významem pro lidstvo zapsáno přes 1000 položek. Ale s tím, jak se svět zejména vlivem lidské činnosti otepluje, mohou některé z těchto lokalit o svůj mimořádný význam přijít, nebo dokonce zcela zaniknout.

Snad nejsmutnějším příkladem toho je impozantní ledovcový fjord v grónském Ilulissatu, kde ledovec Sermeq Kujalleq částečně vlivem globálního oteplování taje doslova před očima. Grónské úřady dokonce do fjordu lákají lidi, kteří chtějí vidět globální oteplování na vlastní oči a jako na místo, které je třeba vidět, "než bude pozdě".

"Prakticky každé místo zapsané na seznamu světového dědictví je do nějaké míry ohroženo změnou klimatu," upozorňuje Adam Markham z americké nevládní organizace Union of Concerned Scientists (Svaz znepokojených vědců).

Na některých místech je bezprostřední nebezpečí zcela jasné. Například americký Yellowstonský národní park zažívá oproti dřívějšku teplejší zimy s menším množstvím sněhových srážek, řeky v něm se oteplují, jezera a mokřady se zmenšují a prodlužují se období s rizikem požárů. Upozorňují na to ve společné zprávě Program OSN pro životní prostředí, UNESCO a Union of Concerned Scientists. Vědci odhadují, že téměř polovina mokřadů v oblasti, jejímž jádrem je Yellowstonský národní park, by mohla v příštích letech zmizet a že místo hustých lesů se zde budeme setkávat jen s mnohem řidším lesním porostem.

Kvůli meteorologickému jevu El Niño se oteplují vody v oceánu kolem Galapág, čímž jsou ohroženy zdroje potravy, díky nimž přežívá mnoho zdejších druhů. Stoupající hladina oceánu a vyšší vlny znamenají riziko pro obrovské sochy na Velikonočním ostrově - hrozí jejich převrácení.

Každou čtvrtou položku na Seznamu světového dědictví OSN podle hodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) silně ohrožují změny klimatu. Jde o "nejrychleji rostoucí hrozbu", uvádí tato organizace. Stoupající teplota vody v mořích má v posledních letech negativní dopad na korálové útesy, jako je atol Aldabra v Indickém oceánu, Belizský bariérový útes nebo australský Velký bariérový útes. Vzestup teploty vody v letech 2016 a 2017 zničil asi polovinu korálů Velkého bariérového útesu i mnoho dalších jinde ve světě.

A pokud se změna klimatu nezpomalí, IUCN předvídá temnou budoucnost i pro další místa. Mechtild Rösslerová z UNESCO říká, že tato organizace průběžně sleduje dopad změn klimatu na světové dědictví lidstva. "Pokud tato místa nedokážeme ochránit před těmito hrozbami - a jde o četná rizika - jak pak bude vypadat budoucnost?", ptá se. "Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví říká, že místa mimořádného významu ... je třeba předat budoucím generacím. Pokud nebudeme mít co předat, pak půjde o dramatickou situaci," říká.

Podle Markhama by jedním z řešení mohlo být vytvoření indexu zranitelnosti vůči klimatu. To by zemím, které se o místa světového významu starají, umožnilo lépe pochopit a sledovat klimatické změny a dokázat na ně účinněji reagovat. Rösslerová říká, že je nezbytné vytvořit strategie, jak se přizpůsobit mimořádným událostem vyvolaným počasím. Často je při tom podle ní dobré čerpat ze znalostí a zkušeností místních lidí. Například v přírodně-kulturní oblasti Sierra de Tramuntana na španělské Mallorce, která se potýká s nedostatkem vody, lidé s úspěchem obnovili tradiční zavlažovací systémy.

Adam Markham z Union of Concerned Scientists nicméně připouští, že není možné chránit všechna místa, zejména ne ta v méně rozvinutých částech světa. Je přesvědčen, že lidé, kteří se o perly světového dědictví starají, přemýšlejí o tom, jak se se změnami klimatu vypořádat. Pochybuje naopak, že vlády jednotlivých zemí dělají dost pro to, aby změny zpomalily. Markham připomíná, že v souvislosti s klimatickými změnami vždy dojde řeč na splnění cílů stanovených pařížskou dohodou.

Tou se světoví politici v roce 2015 zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období. "Tomu se bohužel momentálně nijak neblížíme," připomíná Markham. "Pokud nebude splněna pařížská dohoda, ztratíme mnoho položek ze seznamu světového dědictví," varuje.

Související

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

Více souvisejících

globální oteplování UNESCO památky Klimatické změny Yellowstone National Park

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy