Ačkoliv americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čon-un spolu budou jednat ve Vietnamu ohledně denuklearizace KLDR, Pentagon stále chystá plány na zastavení balistických raket, které by KLDR mohlo vypustit na Jižní Koreu či další státy. Jedním z plánů je využít neviditelné stíhačky F-35, uvádí agentura Reuters.
Plán předpokládá neustálé kroužení neviditelných stíhaček F-35 v dosahu známých raketových základen v KLDR. Jakmile by KLDR vypustila raketu směrem k USA, rozvinuté senzory F-35 by ji zachytily. Stíhačka by následně vystřelila speciální vzduch-vzduch střelu, která by zničila raketu předtím, než by dosáhla atmosféry.
Pentagon chce testovat tento návrh prvně, protože využívá již existují vojenský hardware a může být tedy připraven k operaci dříve než jiné strategie, navíc za realitně nízkou cenu. Podle armádních představitelů může nicméně test odhalit, že je potřeba jiného nástroje, případně, že role F-35 bude pouze v detekování vypálených raket, nikoliv v jejich sestřelování.
Plánované využití F-35 však musí vyřešit několik podstatných překážek. Hlavním problémem je geografie. Odborníci oslovení Reuters upozorňují, že aby byla F-35 schopná objevit a zároveň zlikvidovat balistickou raketu, musí ji být poměrně blízko. Aby toho docílila, musela by se pohybovat v severokorejském vzdušném prostoru, což však z diplomatického hlediska je velice problematické, protože to narušuje suverenitu země.
Podle bývalého amerického generála Davida Deptula však právě proto Pentagon plánuje využít F-35 a ne jiné stíhačky. Díky své neviditelnosti se mohou dostat blíže raketové základně než ty, které jsou snadněji zachytitelné radary. Prostřednictvím F-35 tedy mohou USA tajně monitorovat raketové základny uvnitř severokorejského vzdušného prostoru.
Jinou strategií je využití dronů s připevněnými lasery, které by sestřelovaly rakety těsně po jejich odpálení, kdy jsou v takzvané startovací fázi (boost phase). Během této části letu je raketa nejvíce zranitelná, letí nejmenší rychlostí, je snadno zjistitelná senzory a neschopná se vyhnout střelám, jak se chystá na opuštění zemské atmosféry.
KLDR během let 2013 až 2017 uskutečnila více než 80 testů 10 různých raket – v průměru 16 testů raket za rok. Jen v roce 2017 provedla 20 testů sedmi typů raket, mimo jiné i dva úspěšné testy dvou odlišných raket dlouhého doletu, které mohou dosáhnout až 13 000 km vzdálené cíle – tedy mohou zasáhnout většinu USA.
Kim Čong-un v dubnu 2018 poměrně nečekaně ohlásil ukončení testů nukleárních a mezikontinentálních balistických raket. Jak však upozorňuje ve svém příspěvku pro blog The Union of Concerned Scientists David Wright, specialista na technické aspekty obranné kontroly a spoluředitel UCS Global Security Program, KLDR neřekla, že skončí s testováním raket středního a krátkého doletu, které mohou dosáhnout Jižní Koreji a Japonska.
Ačkoliv KLDR oficiálně neuskutečnila žádné testy raket během posledních 15 měsíců, svět včetně USA je stále spíše skeptický ohledně upřímnosti režimu. V listopadu 2018 odhalily satelitní snímky 13 tajných raketových základen, které KLDR nepřiznala.
Související
Severní Korea schválila plán jaderného útoku, pokud dojde k atentátu na Kim Čong-una
Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu
Severní Korea (KLDR) , Pentagon , USA (Spojené státy americké) , raketa
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
včera
Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný
včera
Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO
včera
Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti
včera
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
včera
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.
Zdroj: Libor Novák