Největší poklad z potopené lodi? Spor se táhne už desítky let, nyní padl verdikt

Kolumbijský soud vydal embargo na veškeré předměty, které budou vyzvednuty z vraku španělské galeony San José. Ten skrývá na dně Karibského moře v hloubce asi 600 metrů zřejmě největší poklad z potopené lodi. Kvůli právním sporům ale dosud nebyl ze dna v kolumbijských výsostných vodách vyzvednut, ač ho údajně už před třemi desítkami let lokalizovala americká společnost Sea Search Armada (SSA).

Soud v kolumbijském městě Barranquilla dal v pátek za pravdu společnosti SSA, která si od 90. let minulého století soudně nárokuje 50 procent z hodnoty nákladu lodi San José, jehož dnešní hodnota se odhaduje na několik miliard dolarů. Firma tvrdí, že vrak nalezlo kolumbijské námořnictvo v roce 2015 podle jejích souřadnic a že jí polovinu pokladu potvrdily už před jejím nalezením kolumbijské soudy.

Společnost SSA, specializující se na hledání potopených vraků, údajně lokalizovala vrak galeony San José už v roce 1982. Kvůli sporům o výši odměny ale kolumbijská vláda odmítla spolupráci s touto firmou na vyzvednutí vraku.

Bývalý prezident Juan Manuel Santos oznámil s velkou pompou nález galeony v prosinci 2015, kdy mimo jiné prohlásil, že je to majetek všech Kolumbijců. Santos posléze vyhlásil výběrové řízení na firmu, která by loď ze dna moře vyzdvihla. Podle místních médií se Santosova vláda dohodla se společností Maritime Archaelogy Consultants Switzerland.

Nová vláda prezidenta Ivána Duqueho, který je v úřadu od loňského srpna, ale rozhodla přehodnotit podmínky výběrového řízení a opakovaně, naposledy minulý měsíc, o tři měsíce odložila uzavření kontraktu na vyzvednutí vraku. Důvodem jsou i obavy, že část pokladu připadne soukromé firmě.

Kolumbijská viceprezidentka Martha Lucía Ramírezová tento týden zopakovala, že vláda udělá vše pro to, aby poklad zůstal součástí národního kulturního dědictví. "Nedovolíme, aby dědictví našich předků padlo do rukou obchodníků se starožitnostmi, sběratelů či lovců pokladů," komentovala v úterý Ramírezová rozhodnutí soudu z minulého týdne.

Vláda se opírá o zákon z roku 2013 o ochraně kulturního dědictví, který mimo jiné označuje za kolumbijské národní dědictví vraky lodí i předměty z nich, které se najdou v jejích námořních vodách. Stanoví ale i výjimky, co za kulturní dědictví považovat nelze.

Zákon též umožňuje na vyzvednutí vraků založit soukromo-státní konsorcium a vyplatit soukromé firmě až 50 procent z hodnoty předmětů, které nepředstavují kulturní dědictví.

Třístěžňovou galeonu, která patřila do flotily španělského krále Filipa V., potopili Angličané v roce 1708. Na její palubě bylo kromě bronzových kanónů a keramiky také zlato, stříbro a smaragdy z tehdejších španělských kolonií v Jižní Americe.

Související

Dostali jsme se do fáze šestého masového vymírání druhů?

Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, píše brazilský tisk. To kritizují ekologové. 

Více souvisejících

Kolumbie Poklad Moře vrak lodi San José

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy