Hromadění migrantů na hranicích: Jsou na vině USA, či Mexiko?

Vlny migrantů ze zemí Latinské Ameriky se srocují v mexických městech na hranicích s USA. Tvrdší politika vůči migrantům, kterou zavedl americký prezident Donald Trump, je považována za podstatný důvod, proč jsou roste počet migrantů v mexických městech. Podle listu New York Times ale velký podíl na tom má i současný mexický prezident Andrés Manuel López Obrador.

Levicový mexický prezident svou kampaň založil na podpoře chudých. To se týká i migrantů. Obrador slíbil, že je více zapojí do pracovního procesu. Jeho administrativa je v porovnání s tou předchozí mnohem štědřejší s humanitárními vízy a pracovními povoleními.

Jeho slova o pomoci migrantům nezůstala bez odezvy. „ Slyšela jsem, že vítá karavany“, sdělila New York Times Ferrufino Nunezová, která cestuje ze svým synem do mexického města Ciudad Juárez, odkud chce dosáhnout do USA.

Za první tři měsíce Obradorovy vlády se v Mexiku uskutečnilo o 44% méně deportací než za jeho předchůdce. V lednu mexický imigrační úřad utvořil speciální skupinu na jižní hranici, kde měla za úkol urychlit vydávání celoročních, obnovitelných humanitárních víz pro obyvatele Střední Ameriky putující do Mexika ve velkých karavanách. Poté, co za pouhé dva dny o vízum požádalo více než 13 000 migrantů, vláda program náhle ukončila.

Mnozí migranti, kteří požádali o vízum, uvedli, že mají v úmyslu jej využít k usnadnění přechodu až k severní hranice a poté se pokusit legálně nebo nelegálně dostat do Spojených států. „ Slyšel jsem, že dávají vynikající vstupní povolení, a proto jsme přišli s nápadem, že to uskutečníme až do Spojených států“, přiznal Donald Tejada, pracovník z kávové plantáže z Hondurasu.

Mexická vláda umožňuje migrantům poměrně nerušený průchod přes zemi. Dvě karavany, které čítají dohromady 2 800 lidí, nyní putují přes jižní Mexiko k hranicím USA, podle lokálních zpravodajských deníků. Další, která opustila San Salvador, je na cestě.

Na hranicích USA se však migranti setkávají s zpřísněnou migrační politikou, prosazovanou současným americkým prezidentem. USA zavedly opatření, limitující počet migrantů, kteří mohou  předkládat své žádosti při určitých vstupech. To výrazně zpomalilo celý proces žádosti o azyl a jeho vyřízení a v městech se tak hromadí počet uživatelů.

Přístřeší poskytované městy migrantů jsou zcela přeplněné, přitom ale stále přichází další a další migranti. V Ciudad Juárez je například devět přístřešků, ale stále to není dost, aby pojaly všechny příchozí. Podle místních úředníků do města přichází více 100 lidí každý den.

Města na severu Mexika u hranic s USA, kam přichází migranti požadují po vládě, aby jim poskytla peníze na podporu migrantů. Tvrdí, že nejsou připravena nést takovou zátěž, zvláště vzhledem k faktu, že proud migrantů nekončí. Zatím jsou ale bez úspěchu.

Stojí tak pod dvojím tlakem. Na jedné straně je Obradorova vstřícná politika, která umožňuje migrantům se dostat až na sever země. Na té druhé je její přesný opak, velmi tvrdý postoj Trumpovy administrativy, v důsledku čehož zůstávají migranti uzavřeni na jednom místě a dál se nepohybují a nemizí tedy z přeplněných měst.

Tyto oblasti tak mohou jen doufat, že tlak ze strany USA na Mexiko donutí mexické úřady, aby začaly přistupovat k celé věci taktéž tvrději a zabránily příchodu tisíce migrantů na sever země. Jinou možností je zrychlení a usnadnění vstupu migrantů do USA. Ani jedno se za současného vedení nezdá být však v dohledné době uskutečnitelné.  

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace Mexiko USA (Spojené státy americké) Manuel López Obrador Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

Počasí o víkendu: Jaro se projeví v plné síle, teploty vyrostou na 17 stupňů

Víkendové počasí v Česku nabídne převážně slunečné dny s příjemnými jarními teplotami, které mohou v maximech dosáhnout až k hranici 17 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy