Vlny migrantů ze zemí Latinské Ameriky se srocují v mexických městech na hranicích s USA. Tvrdší politika vůči migrantům, kterou zavedl americký prezident Donald Trump, je považována za podstatný důvod, proč jsou roste počet migrantů v mexických městech. Podle listu New York Times ale velký podíl na tom má i současný mexický prezident Andrés Manuel López Obrador.
Levicový mexický prezident svou kampaň založil na podpoře chudých. To se týká i migrantů. Obrador slíbil, že je více zapojí do pracovního procesu. Jeho administrativa je v porovnání s tou předchozí mnohem štědřejší s humanitárními vízy a pracovními povoleními.
Jeho slova o pomoci migrantům nezůstala bez odezvy. „ Slyšela jsem, že vítá karavany“, sdělila New York Times Ferrufino Nunezová, která cestuje ze svým synem do mexického města Ciudad Juárez, odkud chce dosáhnout do USA.
Za první tři měsíce Obradorovy vlády se v Mexiku uskutečnilo o 44% méně deportací než za jeho předchůdce. V lednu mexický imigrační úřad utvořil speciální skupinu na jižní hranici, kde měla za úkol urychlit vydávání celoročních, obnovitelných humanitárních víz pro obyvatele Střední Ameriky putující do Mexika ve velkých karavanách. Poté, co za pouhé dva dny o vízum požádalo více než 13 000 migrantů, vláda program náhle ukončila.
Mnozí migranti, kteří požádali o vízum, uvedli, že mají v úmyslu jej využít k usnadnění přechodu až k severní hranice a poté se pokusit legálně nebo nelegálně dostat do Spojených států. „ Slyšel jsem, že dávají vynikající vstupní povolení, a proto jsme přišli s nápadem, že to uskutečníme až do Spojených států“, přiznal Donald Tejada, pracovník z kávové plantáže z Hondurasu.
Mexická vláda umožňuje migrantům poměrně nerušený průchod přes zemi. Dvě karavany, které čítají dohromady 2 800 lidí, nyní putují přes jižní Mexiko k hranicím USA, podle lokálních zpravodajských deníků. Další, která opustila San Salvador, je na cestě.
Na hranicích USA se však migranti setkávají s zpřísněnou migrační politikou, prosazovanou současným americkým prezidentem. USA zavedly opatření, limitující počet migrantů, kteří mohou předkládat své žádosti při určitých vstupech. To výrazně zpomalilo celý proces žádosti o azyl a jeho vyřízení a v městech se tak hromadí počet uživatelů.
Přístřeší poskytované městy migrantů jsou zcela přeplněné, přitom ale stále přichází další a další migranti. V Ciudad Juárez je například devět přístřešků, ale stále to není dost, aby pojaly všechny příchozí. Podle místních úředníků do města přichází více 100 lidí každý den.
Města na severu Mexika u hranic s USA, kam přichází migranti požadují po vládě, aby jim poskytla peníze na podporu migrantů. Tvrdí, že nejsou připravena nést takovou zátěž, zvláště vzhledem k faktu, že proud migrantů nekončí. Zatím jsou ale bez úspěchu.
Stojí tak pod dvojím tlakem. Na jedné straně je Obradorova vstřícná politika, která umožňuje migrantům se dostat až na sever země. Na té druhé je její přesný opak, velmi tvrdý postoj Trumpovy administrativy, v důsledku čehož zůstávají migranti uzavřeni na jednom místě a dál se nepohybují a nemizí tedy z přeplněných měst.
Tyto oblasti tak mohou jen doufat, že tlak ze strany USA na Mexiko donutí mexické úřady, aby začaly přistupovat k celé věci taktéž tvrději a zabránily příchodu tisíce migrantů na sever země. Jinou možností je zrychlení a usnadnění vstupu migrantů do USA. Ani jedno se za současného vedení nezdá být však v dohledné době uskutečnitelné.
Související
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný
migrace , Mexiko , USA (Spojené státy americké) , Manuel López Obrador , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 1 hodinou
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 1 hodinou
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 2 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 3 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 4 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
včera
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
včera
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
včera
Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio
včera
Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v úterý oznámily, že jejich jednotky protivzdušné obrany zahájily palbu na stíhací letoun v íránském vzdušném prostoru a úspěšně sestřelily americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper. K tomuto prudkému vyostření situace došlo bezprostředně poté, co Teherán pohrozil odvetou za nové americké nálety v oblasti Hormuzského průlivu. Náhlá vojenská eskalace vážně ohrožuje křehké příměří, které mezi Washingtonem a Teheránem panovalo, přičemž obě strany se nyní nacházejí v situaci zvýšeného napětí.
Zdroj: Libor Novák