Nielsenová jako oběť? Trumpova „tvrdá ruka" na imigraci ze Střední Ameriky nestačí, píše švýcarský list

Obětování Nielsenové je známkou Trumpovy nervozity

Prezident Donald Trump obětoval Kirstjen Nielsenovou, svou ministryni vnitřní bezpečnosti, jež ze svého postu včera rezignovala. „Krok není překvapením," píše švýcarský list. „Trump byl dlouhodobě nespokojen s její prací při zajišťování jižní hranice proti nelegálnímu přistěhovalectví," dodává. Její rezignace ale vypadá spíše jako obětování.

Hillary Clinton: "This administration's dehumanization and cruelty toward migrants will not stop after Kirstjen Nielsen leaves office. It is their principal policy." https://t.co/4xauGxfQaD pic.twitter.com/kX8jERFO9K

Odchod Nielsenové působí podle komentátora Wernera J. Martiho jako „známka nervozity" prezidenta tváří v tvář rychle rostoucí vlně středoamerických migrantů. „Trump se bojí selhání kontroly přistěhovalectví - jednoho z klíčových slibů jeho volební základny - s vážnými důsledky pro jeho plánované znovuzvolení v roce 2020," tvrdí.

V posledních dvou týdnech Mexiko uzavřelo hranice, a sazba 25 procent ohrožuje zároveň vývoz automobilů do Spojených států, pokud země nebude schopna „bojovat s migračním tokem" lépe. Je však nepravděpodobné, domnívá se švýcarský list, že by vlna migrantů v blízké budoucnosti ustoupila, neboť obtížné životní podmínky ve Střední Americe se ve střednědobém horizontu jen stěží zlepší.

Politicky sice existuje v severní části tohoto regionu - zejména v Guatemale, Hondurasu a Nikaragui - jasný trend, jenž rozhodně nesměřuje nikoliv ti chudobě. Také situace kolem násilnických gangů se nelepší a v boji proti chudobě to nevypadá také lépe.

Vlna migrace navíc získala vlastní hybnou sílu, stále více nových uprchlíků se totiž hodlá v USA usadit , čím více se to daří jejich příbuzným a známým ze Střední Ameriky. „Sociální sítě dnes slouží jako informační kanály i pro chudé části obyvatelstva," podotýká Neue Zürcher Zeitung.

Trumpova „marná rétorika" a „tvrdá ruka" nestačí!

Trumpova „marná rétorika" o přistěhovatelství naznačuje, že se v tomto ohledu chce pokusit o „zpřísnění své politiky".Rezignaci Nielsenové je třeba chápat také jako součást „širšího přeskupení" ministerstva vnitra. Ale Trumpovi, domnívá se list, nevystačí k vyřešení problému pouze s „tvrdou rukou". „Jeho manévrovací prostor je přísně omezen americkými zákony a mezinárodními závazky. Ačkoli zákon umožňuje azyl kdekoliv, Trump chtěl prosadit, aby se žádosti o azyl podávaly zprávy na hraničním stanovišti," vysvětluje švýcarský list.

Současná migrační krize je totiž také důsledkem neschopnosti amerických politiků domluvit se na „rozumném právním řešení" tohoto problému. „Nejde jen o situaci na hranicích, ale také o miliony vnitrozemských vnitrozemských přistěhovalců, z nichž mnozí žili a pracovali v USA po mnoho let, často od dětství," podtrhuje komentář listu. 

„Namísto hledání pragmatických řešení využili politici obou stran toto téma pro volební kampaň," míní list. Demokraté tu tedy bojují s Trumpovou politikou a jeho „maximálními požadavky", zatímco prezident apeluje na svou volební základnu s „tvrdou politikou zabezpečení" amerických hranic.

„Trump je zvyklý na dekrety, ale příkazy samotné nevyřeší tento problém. Ani americký Kongres, ani Mexiko nejsou jednoduše řízeny pánem v Bílém domě," soudí Neue Z§urcher Zeitung. V rovné spolupráci se sousedním státem lze nalézt způsoby, jak snížit migrační tok, v Kongresu budou mít legislativní změny v této otázce šanci jen tehdy, budou-li na nich pracovat všechny strany," uzavírá komentář.