Terorista se chtěl pomstít za Nový Zéland. Riziko útoků po vzoru IS prudce stoupá

V USA stoupá hrozba terorismu. Ačkoliv momentálně se mluví spíše o krajně pravicovém terorismu, nebezpečí představuje i navzdory pádu Islámského státu (IS) i terorismus inspirovaný touto nechvalně známou skupinou. Hlavní americká protiteroristická agentura, Ministerstvo vnitřní bezpečnosti ( Department of Homeland Security-DHS) se přitom potýká se značnými vnitřními problémy, které dle kritiků vychází z přílišného důrazu amerického prezidenta Donalda Trumpa na potíže na americko-mexických hranicích.

Federální autority oznámily v minulých týdnech zadržení dvou amerických občanů, kteří plánovali teroristické činy inspirované IS. První z nich, 28letý počítačový expert Rondell Henry, plánoval prostřednictvím ukradeného vozidla zaútočit na populární pobřežní oblasti ve Washingtonu DC. Inspirací mu byl útok z roku 2016 ve francouzském Nice. Policisté však vysledovali ukradenou dodávku a chytili jej předtím, než mohl spáchat útok.

Druhý útočník, 21letý Fabjan Alameti, plánoval „pomstít se“ za útok na muslimské komunity na Novém Zélandu. Chtěl uskutečnit útok na vojenskou základnu, vládní budovu, gay klub nebo synagogu. Přestěhoval se kvůli tomu z New Yorku do Montany, protože zde bylo snadnější získat zbraň. FBI však věděla od svých zdrojů, že na Facebooku dává příspěvky podporující IS a měla jej v hledáčku.

Toto nejsou izolované incidenty. Představitelé DHS přiznávají, že USA čelí problému s terorismem. „ Ve větší míře vidíme jedince, kteří hledají ideologii, která by ospravedlnila jejich násilné touhy,“ uvedla v únoru asistentka tajemníka prevence hrozeb DHD Elizabeth Neumannová. „Máme generační problém s násilím“.

Pád IS v Sýrii donutil jeho sympatizanty na americké půdě změnit taktiku, poukazuje Seemus Hughes, specialista na terorismus a ředitel Programu pro extremismus na George Washington University. Boj za rozpadlou organizací v zahraničí už není realistická možnost a proto sympatizanti IS více plánují domácí útoky, mimo jiné jako pomstu právě za likvidaci chalífátu.

Pro vládní agentury zaměřené v boji proti terorismu to představuje problém nejenom z hlediska toho, že domácí teroristické činy představují pro zemi větší nebezpečí než odlet potencionálního teroristy do cizí země, ale též proto, že se obtížněji dokazuje případ domácího terorismu než toho mezinárodního.

DHS, která vznikla v roce 2001 právě pro boj proti terorismu, se však nyní potýká s řadou obtíží. Spolu s rezignací bývalé ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenovové podalo výpověď několik dalších výše postavených osob této vládní agentury. DHS se tak potýká s nedostatkem nejzkušenějších pracovníků, uvádí server Quartz.

V současné době dle mluvčí DHS vládní agentura hraje jen minimální roli v konkrétních případech terorismu, ledaže podezřelý překročí hranici nebo se dostane do letadla nebo jiné dopravy na kterou DHS dohlíží. Agentura častěji funguje jako jakýsi „seznamovací kouč“, který spojuje místní federální autority a seznamuje je s informacemi o radikalizaci, sdělil mluvčí serveru Quartz.

Podle bezpečnostních analytiků včetně bývalých členů DHS začala být pod Trumpem přílišně zaměřená na otázku migrantů na hranicích USA s Mexikem. Poukazují na to, že většina domácích teroristů je radikalizovaná na domácí půdě případně poté, co se přesunou do USA.

Bezpečnostní analytici mají s Trumpem v otázce bezpečnosti ještě jeden problém. Zatímco Trump je otevřeně proti IS inspirovanému terorismu, v případě krajně pravicového extremismu je považován spíše za někoho, kdo jej svou rétorikou spíše podporuje. Trump sám se opakovaně vyhýbal tomu, aby pachatele těchto činů označil za teroristy, za což sklidil velkou kritiku.

V počtu spáchaných teroristických činů přitom krajně pravicový extremismus vede a je stále na vzestupu. Nicméně, ačkoliv je terorismus inspirovaný IS méně častý, bývá spojený s více mrtvými a zraněnými.  

Související

Více souvisejících

Terorismus USA (Spojené státy americké) Kirstjen Nielsenová (ministryně USA) Donald Trump Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy