Assange? Trump se k němu najednou nezná, v kampani ale WikiLeaks velebil

Americký prezident Donald Trump zareagoval na zatčení zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange slovy, že o webu zveřejňujícím utajované informace "nic neví". Trump přitom ještě v roce 2016 pěl na Assangeův web ódy během volební kampaně, kdy WikiLeaks zveřejnil citlivé informace o jeho sokyni Hillary Clintonové, napsala agentura AP. Další američtí politici Assangeovo zatčení britskými úřady většinou uvítali.

"Není to moje věc...Popravdě o něm nic nevím," řekl ve čtvrtek Trump novinářům poté, co americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Assange ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení. Trump dodal, že záležitosti spojené s Assangem bude mít na starost ministr spravedlnosti, který vykonává "skvělou práci".

Před necelými třemi lety přitom ještě jako prezidentský kandidát Trump Assange a spol. opěvoval na mítincích.

"WikiLeaks, miluji WikiLeaks," prohlásil například během setkání s voliči ve státě Pensylvánie. Podobné výrazy náklonnosti opakoval na několika dalších veřejných akcích.

Trump today: "I know nothing about Wikileaks. It's not my thing... It's not my deal in life."In October of 2016 he literally mentioned Wikileaks 164 TIMES, at one point even proclaiming "I Love Wikileaks".pic.twitter.com/xPH0WsXIL1

— Brian Krassenstein (@krassenstein) 11. dubna 2019

Assangem založený web tehdy zveřejňoval odcizené e-maily manažera kampaně Clintonové Johna Podesty, které poškozovaly Trumpovu soupeřku. Republikánský kandidát se podle AP vyjádřil o WikiLeaks pochvalně více než stokrát a nikdy nezmínil, že Assange čelil obviněním z krádeží tajných vládních informací.

Již rok po svém zvolení se však prezident vyjádřil neutrálně na dotaz, zda by měl být Assange zatčen. Šéf WikiLeaks byl významnou postavou kauzy ruských zásahů do zmíněné předvolební kampaně, kterou nedávno uzavřel zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller. Případ, který ohrožoval Trumpovu pozici, žádné zásadní závěry negativní pro prezidenta nepřinesl.

Američtí zákonodárci na rozdíl od Trumpa většinou Assangeovo zatčení přivítali a někteří přímo vyzývali Británii k jeho rychlému vydání.

"Rád vidím, že soukolí spravedlnosti se konečně ve věci Juliana Assange dalo do chodu," napsal na twitteru republikánský senátor Lindsay Graham, který v kampani patřil k Trumpovým kritikům.

I’m glad to see the wheels of justice are finally turning when it comes to Julian Assange. In my book, he has NEVER been a hero. His actions - releasing classified information - put our troops at risk and jeopardized the lives of those who helped us in Iraq and Afghanistan.

— Lindsey Graham (@LindseyGrahamSC) 11. dubna 2019

Jeho demokratický kolega Mark Warner apeloval na jeho rychlé vydání, "aby konečně došlo na spravedlnost, kterou si zaslouží".

Související

Více souvisejících

Donald Trump Julian Assange Wikileaks USA (Spojené státy americké) Prezident USA Lindsey Graham (senátor USA)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy