George Washington: První americký prezident, "otec národa" a "zakladatel" americké demokracie

Od nástupu Washingtona do nejvyšší státní funkce, která z něj učinila "zakladatele" americké demokracie, uplyne 30. dubna 230 let.

Po vítězném konci války o nezávislost předsedal Washington v roce 1787 Ústavnímu konventu, který se podílel na vypracování americké ústavy (vyhlášena byla v březnu 1789). Tento dokument uzákonil republikánskou formu vlády a napomohl k upevnění státního zřízení v USA. Přesto byla půda Kongresu plná neustálých sporů a třenic mezi jednotlivými státy unie. Washington se vzápětí rozhodl kandidovat na prezidenta a v roce 1789 byl jednomyslně zvolen.

Během svého prvního funkčního období vykonal politik několik cest po USA, zažil přijetí dalších států do unie a také vyhlášení nového hlavního města - Filadelfie. V té době Kongres rozhodl také o výstavbě zcela nového hlavního města USA. Sám Washington vybral místo, ale dokončení výstavby metropole, která získala i jeho jméno, se už nedožil. Toto období bylo dobou velkých politických rozporů, kdy proti sobě stáli federalisté a demokratičtí republikáni.

Obě skupiny se shodli alespoň na tom, že pro další prezidentské volby v roce 1792 navrhnou opět Washingtona. Ten v té době nebyl už tak bezmezně obdivován jako dříve. Stále více byl kritizován za to, že se názorově sbližuje s federalisty a není ve sporech nestranný. Prezident, kterého ve funkci v roce 1797 nahradil John Adams, se odebral na odpočinek, začal se více věnovat rodině a farmě. O dva roky později však zemřel na následky infekčního zánětu hrdla.

Washington, narozený 22. února 1732 ve virginském Bridge's Creek, byl nejstarším synem zámožného majitele plantáží. V dětství se vzdělával se soukromými učiteli. Když mu bylo 17 let, odešel z rodinné usedlosti a začal se živit jako zeměměřič nebo průvodce na stezkách v méně prozkoumaných oblastech. Po smrti nevlastního bratra si pronajal jeho usedlost Mount Vernon, kterou znal již z dětství. Na tomto oblíbeném místě pak prožil většinu svého života.

Po svém bratrovi získal Washington i místo u milice, hodnost majora a pevný plat. Dosáhl zde i prvních válečných zkušeností, jelikož tyto polovojenské, dobrovolnické oddíly pomáhaly v koloniích anglické armádě v boji proti Indiánům, Španělům a zejména severním sousedům - Francouzům. Washingtonova kariéra strmě stoupala, ve 22 letech byl povýšen na plukovníka. Po jedné nezdařené akci se ale dobrovolně vrátil na Mount Vernon, aby zde hospodařil.

Věnoval se například pěstování tabáku, měl černošské otroky, ke kterým se na tehdejší poměry údajně choval slušně. Po nějaké době opět neúspěšně žádal o zařazení do britské armády. Účastnil se několika úspěšných tažení, ale v roce 1758 se Washington znovu vrátil na plantáže a byl zvolen poslancem virginského shromáždění. V amerických koloniích zatím sílilo hospodářství a jejich závislost na vzdálené Anglii začala být pociťována jako brzda rozvoje.

V roce 1775 se neshody mezi oběma zeměmi vyostřily a americká válka za nezávislost začala. Washington byl jmenován vrchním velitelem kontinentálních milic. Britové měli zpočátku navrch, poté, co ale Američanům přišly na pomoc posily z Evropy, se karta obrátila. Nejdůležitějšího vítězství Washington dosáhl v roce 1781 v bitvě o Yorktown. O rok později britský král Jiří III. uznal nezávislost Spojených států, oficiálně byl konflikt ukončen v roce 1783.

Washingtonovou životní partnerkou byla Martha Custisová Washingtonová, vdova po plantážníkovi. Její dvě děti politik adoptoval (sám vlastní neměl) a udržoval s nimi blízký vztah. Manželé jsou pohřbeni v lokalitě Mount Vernon, která je památníkem.