Americká policie v noci na dnešek zasahovala u venezuelské ambasády ve Washingtonu, kterou už několik týdnů okupují příznivci venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Personál ambasádu letos opustil poté, co Madurova vláda přerušila s Washingtonem diplomatické styky. USA totiž podporují venezuelskou opozici a jejího lídra Juana Guiadóa. Právě od jeho diplomatického zástupce Carlose Vecchia dostala podle agentury EFE americká policie žádost o vyklizení budovy.
Agenti americké federální policie v noci na dnešek vyzvali asi desítku aktivistů, aby ambasádu opustili, jinak budou zatčeni a trestně stíháni. Část nich výzvy uposlechla, nejméně čtyři Madurovi příznivci tam ale zůstali s tím, že neodejdou a klidně se nechají zatknout. Před budovou se shromáždila asi stovka demonstrantů s venezuelskými vlajkami.
Americké úřady se snaží Madurovy příznivce z ambasády dostat už více než týden a v posledních dnech přerušily dodávku elektřiny a vody do budovy. V noci na dnešek agenti federální policie odstranili z budovy řetězy a visací zámek a zatím s aktivisty vyjednávali.
USA letos v lednu jako jedna z prvních zemí uznaly šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímní prezidentem, což dosud udělalo téměř šest desítek států, včetně ČR. Guaidó složil přísahu jako prezident během protivládních demonstrací poté, co parlament neuznal nový Madurův mandát s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Od ledna se opozice marně snaží Madura přimět k demisi. Madurovu vládu totiž stále podporuje velení tamní armády a ze zahraničí mimo jiné Rusko a Čína.
"Až skončí okupace ambasády, tak brzy skončí i Madurovo uzurpování moci ve Venezuele," řekl v pondělí novinářům Gustavo Tarre, který je zástupcem venezuelské opozice při Organizaci amerických států (OAS).
Venezuelský parlament, ovládaný opozicí, v čele s Guaidóem jmenoval letos přes dvě desítky velvyslanců, mimo jiné v USA. Tam je zástupce opozice Carlos Vecchio, jehož jako diplomatického zástupce USA uznaly už v lednu. Zástupcům venezuelské opozice se podařilo letos v USA získat už konzulát Venezuely v New Yorku a dvě vojenská zastoupení ve Washingtonu.
Venezuela se už několik let potýká s ekonomickou i humanitární krizí, za niž podle opozice i řady expertů může hospodářská politika Madurovy vlády, která podle opozice také zpronevěřila miliony ze státního rozpočtu. V zemi také už dva roky trvá ústavní krize. Poté, co od roku 2016 parlament ovládla po volbách opozice, ustavila v roce 2017 Madurova vláda vlastní zákonodárný sbor a legitimitu z voleb vzešlého parlamentu neuznává.
"Tohle je mikrokosmos boje, který vedeme ve Venezuele," popsala dění u venezuelské ambasády ve Washingtonu šestačtyřicetiletá Carmen Ruzzaová, která působí na Americké univerzitě ve Washingtonu. S dalšími demonstranty chodí už několik týdnů k budově ambasády, aby Madurovým přiznivcům zabránila v doplňování zásob a donutila je tak budovu opustit.
Na Madura a představitele jeho režimu je také podáno už několik žalob u Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli porušování lidských práv, jehož se podle nich Madurova vláda dopouští mučením politických vězňů, ale i tím, že v zemi umírají lidé kvůli nedostatku léků a děti trpí podvýživou. Letos se též po celé zemi zintenzivnily výpadky elektřiny a dodávek vody.
Související
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
Venezuela , Nicolas Maduro , Washington, D.C., USA , Juan Guaidó
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák