Útoky 11. září: Po 10 letech USA zveřejnily důkazy

Americký ministr spravedlnosti Eric Holder předal případ odboru ministerstva obrany pro vojenské soudy a nikoli federálnímu soudu v New Yorku. Holder zároveň prohlásil, že pětice mohla být souzena u federálního, tedy civilního, soudu, pokud by Kongres nezavedl opatření, která zabránila tomu, aby byli vězni z Guantánama souzeni před civilním soudem.

Chálid Šajch Muhammad, Valíd bin Attaš, Ramzí Binalšibh, Alí Abdal Azíz Alí a Mustafa Ahmad Havsáví tak stanou před vojenským soudem na Guantánamu.

USA dokázaly téměř deset let po útocích rekonstruovat přípravu útoků krok po kroku. Shromáždily údaje o bankovních převodech, záznamy o letech, žádostech o víza a desítkách telefonních rozhovorů.

Realizace plánu začala v roce 1999, kdy Chálid, o němž se ve spisu píše jako o KSM, navrhl vůdci Al-Káidy Usámovi bin Ládinovi, aby proti cílům v USA použili komerční lety. Až do posledního okamžiku vedl Šajch Muhammad celou operaci, tvrdí žaloba.

"Zhruba od prosince 1999 až do zhruba června 2000 vybírala Al-Káida ty, kteří budou pilotovat unesená letadla, a vyslala do Spojených států své členy, aby se jim dostalo výcviku, a i jinak se mohli podílet na přípravě," stojí v obžalobě.

Valíd bin Attaš, narozený v Saúdské Arábii v roce 1979, letěl v tomto období první třídou z Bangkoku do Hongkongu a u sebe měl po celou dobu nůž. Během letu se "přiblížil k pilotní kabině, aby prověřil bezpečnostní opatření". Následovalo ještě několik mezistátních letů, při nichž měl u sebe zavírací nůž, který nikdo nevypátral.

V této fázi se také Ramzí Binalšibh v Hamburku sblížil s budoucím vůdcem únosců, Egypťanem Muhammadem Attou. Osmatřicetiletý Binalšibh původem z Jemenu v roce 2000 také několikrát požádal o vízum do Spojených států, nikdy mu ale americké úřady nevyhověly. Na žádost KSM se tak Binalšibh stal prostředníkem mezi KSM a budoucími únosci letadel.

Synovec Chálida Alí Abdal Azíz Alí, Pákistánec v té době pobývající v Dubaji, poskytl únoscům software pro simulaci letu a začal s převáděním peněz na účty v USA. Vyšetřovatelé vysledovali, že mezi lednem a červnem 2000 Azíz Alí celkem 35krát telefonoval s únosci.

Dvaačtyřicetiletý Mustafa Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie je podle obžaloby hlavním finančníkem útoků. Peníze převáděl po malých částkách, aby se vyhnul podezření, a pokaždé použil jiná jména. Celkem na amerických účtech přistály desítky tisíc dolarů. Přístup k nim měl i Zacarias Moussaoui, kterého ale Američané zatkli měsíc před atentáty.

Havsáví dohlížel na bankovní operace ze Spojených arabských emirátů a o průběhu informoval KSM.

Mezi 9. a 16. červencem 2001 se měl Ramzí Binalšibh setkat s Muhammadem Attou ve Španělsku. Jednali spolu "kromě jiného o potenciálních cílech útoků".

KSM požádal o americké vízum 23. července, jeho žádost ale zamítli. Na konci srpna sdělil bin Ládinovi datum útoků.

Pětice pak mezi 4. a 10. zářím přiletěla ze Spojených arabských emirátů do Pákistánu.

Valíd bin Attaš údajně pobýval 11. září u bin Ládina. Pak mu vůdce Al-Káidy nařídil, aby se skryl v Tora Bora v Afghánistánu a připravil se na americkou ofenzivu.

Všech pět mužů zatkli v Pákistánu. Rok po atentátech zadržela pákistánská policie Binalšibha v jeho domě v elegantní čtvrti na předměstí Karáčí. Binalšibh byl sám a při zatýkání nekladl odpor.

V březnu 2003 byli zatčeni Havsáví a Šajch Muhammad, pákistánské elitní jednotky si pro ně přišli do Rávalpindí do "bezpečného domu". Podle obžaloby u sebe oba měli "falešné doklady a materiály spojené s Al-Káidou a plánováním a provedením útoků z 11. září 2001".

Bin Attaše a Azíze Alího zatkli Pákistánci v dubnu 2003.

Až do září 2006 zmizela pětice v tajných věznicích, aby se pak objevila v Guantánamu.

Muhammad, Pákistánec kuvajtského původu, se během výslechu přiznal, že atentáty vymyslel a naplánoval. Vypověděl, že vůdci Al-Káidy Usámovi bin Ládinovi předložil plán útoku a dohlížel na jeho přípravy.

Kromě organizování útoků se Muhammad přiznal k tomu, že osobně setnul hlavu novinářovi deníku The Wall Street Journal (WSJ) Danielu Pearlovi, který v Pákistánu pátral po podrobnostech o činnosti teroristické sítě Usámy bin Ládina. Přihlásil se i k podílu na bombovém atentátu na Světové obchodní centrum z roku 1993, při němž zahynulo šest lidí.

Obhájci tvrdí, že Muhammadova výpověď neplatí, protože byla vynucena metodou zostřeného výslechu. Tak se u amerických vojenských soudů říká mučení. Tzv. waterboarding – simulované topení – měl Muhammad podstoupit nejméně 183krát.

Jedenácté září 2001 se zapsalo do historie jako den nejkrvavějších atentátů islamistů na západní civilizaci. Teroristé vyzbrojení noži se zmocnili čtyř boeingů na letištích v Bostonu, Newarku a Washingtonu. Dvě z letadel navedli únosci do věží Světového obchodního centra na newyorském Manhattanu, třetí na sídlo ministerstva obrany - budovu Pentagonu ve Virgínii.

Čtvrtý boeing se zřítil do pole ve státě Pensylvánii poté, co se skupina pasažérů pokusila proniknout do pilotní kabiny, kterou ovládli únosci.

Při koordinovaném útoku zahynulo 2 974 lidí. Toto číslo nezahrnuje 19 mrtvých atentátníků na palubách letadel.