Konec demokracie v USA? Nabízí se děsivá paralela, varuje nositel Nobelovy ceny

„Mám rád nevzdělané.“ Tato slova amerického prezidenta Donalda Trumpa z února 2016 pronesená po jeho vítězství v nevadských primárkách cituje profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii vysvětluje, že také nevzdělaní mají Trumpa v oblibě, protože bílí Američané bez univerzitního diplomu jsou nyní jedinou sociální skupinou v USA, ve které má prezident nadpoloviční podporu.

USA na maďarské cestě

Odborník pokládá otázku, proč pak Trump nedělá nic pro to, aby lidem, kteří ho vynesli do Bílého domu, pomohl. „Média často popisují Trumpa jako populistu a řadí ho k politikům v jiných zemích, jako maďarskému Viktoru Orbánovi, kteří také získali moc využíváním odporu bílých proti migrantům a globálním elitám,“ píše Krugman. Přiznává, že mezi oběma muži skutečně existuje silná a děsivá paralela.

Orbán v praxi změnil Maďarsko v autoritářský stát, který zachovává prvky demokracie, ale systém je natolik narušený, že Orbánova strana má garantovanou moc, tvrdí expert. Za alarmující označuje to, že je snadné si představit, že USA se vydají brzy stejným směrem a pokud bude Trump příští rok znovuzvolen, může jít o konec amerického demokratického experimentu.

Úspěch Orbána spočívá v tom, že svým příznivcům částečně vychází vstříc - v zemi byl například zaveden program veřejných prací ve venkovských oblastech, zmírněny dluhy, garantovány učebnice a školní obědy zdarma, což je financováno z podstatného zvýšení daní, vysvětluje nobelista. Konstatuje, že platy za veřejné práce jsou sice velmi nízké a Orbán ve velkém praktikuje mafiánský kapitalismus, čímž nechává bohatnout novou vrstvu oligarchů, ale je alespoň částečně skutečným populistou a nabízí jisté výhody „malému člověku“.

Ve své kampani z roku 2016 Trump zněl jako potenciální populista evropského stylu, když mísil rasismus s podporou sociálních programů pro bílé a dokonce sliboval vyšší daně pro bohaté, tedy i pro sebe, připomíná Krugman. Podotýká však, že od chvíle, kdy Trump nastoupil do úřadu, nepokrytě podporuje bohaté na úkor pracující společnosti, bez ohledu na jejich barvu pleti.

Největší Trumpův legislativní úspěch – předloňské snížení daní – je velký zlom pro korporace a jejich majitele, zatímco úleva pro běžné rodiny je tak mizivá, že většina z nich věří, že se nic nezměnilo, uvádí ekonom. Dodává, že Trump se zároveň drží slibu odstranit klíčové prvky Obamovy zdravotnické reformy, ačkoliv ty mají velkou podporu ve státech jako Kentucky a Západní Virginie, kde Trump drtivě zvítězil.  

Symbolem toho, pro koho Trump pracuje, bylo středeční udělení prezidentské medaile svobody Artu Lafferovi známému díky prosazování daňových úlev pro bohaté, nastiňuje profesor. Zdůrazňuje, že efektivita této koncepce byla opakovaně vyvrácena v praxi, ale nadále přežívá a sžírá naši mysl, protože plutokraté ji neustále oživují.

Zrada bílého voliče

„Bílý volič z pracující třídy zřejmě postřehl, že Trump nepracuje pro něj. Průzkum televize Fow News zjistil, že pouze 5 % bílých bez vysokoškolského diplomu věří, že Trumpova ekonomická opatření prospívají ‚mně podobným‘,“ pokračuje expert. Doplňuje, že 45 % z nich si naopak myslí, že z prezidentovy politiky profitují bohatší.

Trump zřejmě věří, že si na svá pro-plutokratická a zdravotnická opatření vydělá cly, což je jediný případ, kdy se vzdaluje republikánské ortodoxii, konstatuje nobelista. Vysvětluje, že Trump sice trvá na tom, že cla zaplatí cizinci, ale většina bílých Američanů bez vysokoškolského vzdělání soudí, že v důsledku sami zaplatí více za zboží, které kupují.

Pak je zde ještě Trumpův slib oživení těžby uhlí, ale výhled ministerstva energetiky na příští rok počítá s poklesem těžby o 17 % ve srovnání s rokem 2017, poukazuje ekonom. Neočekává sice, že nastane velký odliv „málo vzdělaných“ od Trumpa, ale například zdravotní péči – oblast, v níž je Trumpova „zrada“ mimořádně viditelná – označuje za velký faktor ve vítězství demokratů v loňských volbách do Kongresu.

Trump je nepochybně zranitelnější, než kdyby se alespoň částečně uchyloval ke skutečnému populismu, a tak se podle Krugmana nabízí otázka, proč tak nečiní. „Část odpovědi může být osobní: celá Trumpova kariéra ho ukazuje jako typ člověka, který, pokud něco, má radost, když převeze lidi, kteří mu věřili,“ píše odborník. Dodává, že navzdory tvrzení, že Trump nyní ovládl Republikánskou stranu, stále musí hájit její velkokapitalistické zájmy.

Díky tomu republikánský establishment rád poskytuje krytí pokřivenosti stávající administrativy, prezidentově blízkosti k Vladimiru Putinovi i dalším věcem, domnívá se ekonom. Soudí, že toto se ale může změnit a pokud by Trump učinil něco, co uškodí bohatým a pomůže chudým, mnoho republikánů náhle začne tvrdit, že sebestřednost a pomoc cizí mocnosti jsou špatné.

Prostou skutečností zůstává, že Trump není populistou, pokud nedefinujeme populismus jako synonymum pro rasismus, deklaruje Krugman. Konstatuje, že alespoň část bílých pracujících Američanů zjistila, že prezident není na jejich straně a od opozičních demokratů bude hloupé, pokud na tom nedokážou vydělat.

Související

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) populismus Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy