Konec demokracie v USA? Nabízí se děsivá paralela, varuje nositel Nobelovy ceny

„Mám rád nevzdělané.“ Tato slova amerického prezidenta Donalda Trumpa z února 2016 pronesená po jeho vítězství v nevadských primárkách cituje profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii vysvětluje, že také nevzdělaní mají Trumpa v oblibě, protože bílí Američané bez univerzitního diplomu jsou nyní jedinou sociální skupinou v USA, ve které má prezident nadpoloviční podporu.

USA na maďarské cestě

Odborník pokládá otázku, proč pak Trump nedělá nic pro to, aby lidem, kteří ho vynesli do Bílého domu, pomohl. „Média často popisují Trumpa jako populistu a řadí ho k politikům v jiných zemích, jako maďarskému Viktoru Orbánovi, kteří také získali moc využíváním odporu bílých proti migrantům a globálním elitám,“ píše Krugman. Přiznává, že mezi oběma muži skutečně existuje silná a děsivá paralela.

Orbán v praxi změnil Maďarsko v autoritářský stát, který zachovává prvky demokracie, ale systém je natolik narušený, že Orbánova strana má garantovanou moc, tvrdí expert. Za alarmující označuje to, že je snadné si představit, že USA se vydají brzy stejným směrem a pokud bude Trump příští rok znovuzvolen, může jít o konec amerického demokratického experimentu.

Úspěch Orbána spočívá v tom, že svým příznivcům částečně vychází vstříc - v zemi byl například zaveden program veřejných prací ve venkovských oblastech, zmírněny dluhy, garantovány učebnice a školní obědy zdarma, což je financováno z podstatného zvýšení daní, vysvětluje nobelista. Konstatuje, že platy za veřejné práce jsou sice velmi nízké a Orbán ve velkém praktikuje mafiánský kapitalismus, čímž nechává bohatnout novou vrstvu oligarchů, ale je alespoň částečně skutečným populistou a nabízí jisté výhody „malému člověku“.

Ve své kampani z roku 2016 Trump zněl jako potenciální populista evropského stylu, když mísil rasismus s podporou sociálních programů pro bílé a dokonce sliboval vyšší daně pro bohaté, tedy i pro sebe, připomíná Krugman. Podotýká však, že od chvíle, kdy Trump nastoupil do úřadu, nepokrytě podporuje bohaté na úkor pracující společnosti, bez ohledu na jejich barvu pleti.

Největší Trumpův legislativní úspěch – předloňské snížení daní – je velký zlom pro korporace a jejich majitele, zatímco úleva pro běžné rodiny je tak mizivá, že většina z nich věří, že se nic nezměnilo, uvádí ekonom. Dodává, že Trump se zároveň drží slibu odstranit klíčové prvky Obamovy zdravotnické reformy, ačkoliv ty mají velkou podporu ve státech jako Kentucky a Západní Virginie, kde Trump drtivě zvítězil.  

Symbolem toho, pro koho Trump pracuje, bylo středeční udělení prezidentské medaile svobody Artu Lafferovi známému díky prosazování daňových úlev pro bohaté, nastiňuje profesor. Zdůrazňuje, že efektivita této koncepce byla opakovaně vyvrácena v praxi, ale nadále přežívá a sžírá naši mysl, protože plutokraté ji neustále oživují.

Zrada bílého voliče

„Bílý volič z pracující třídy zřejmě postřehl, že Trump nepracuje pro něj. Průzkum televize Fow News zjistil, že pouze 5 % bílých bez vysokoškolského diplomu věří, že Trumpova ekonomická opatření prospívají ‚mně podobným‘,“ pokračuje expert. Doplňuje, že 45 % z nich si naopak myslí, že z prezidentovy politiky profitují bohatší.

Trump zřejmě věří, že si na svá pro-plutokratická a zdravotnická opatření vydělá cly, což je jediný případ, kdy se vzdaluje republikánské ortodoxii, konstatuje nobelista. Vysvětluje, že Trump sice trvá na tom, že cla zaplatí cizinci, ale většina bílých Američanů bez vysokoškolského vzdělání soudí, že v důsledku sami zaplatí více za zboží, které kupují.

Pak je zde ještě Trumpův slib oživení těžby uhlí, ale výhled ministerstva energetiky na příští rok počítá s poklesem těžby o 17 % ve srovnání s rokem 2017, poukazuje ekonom. Neočekává sice, že nastane velký odliv „málo vzdělaných“ od Trumpa, ale například zdravotní péči – oblast, v níž je Trumpova „zrada“ mimořádně viditelná – označuje za velký faktor ve vítězství demokratů v loňských volbách do Kongresu.

Trump je nepochybně zranitelnější, než kdyby se alespoň částečně uchyloval ke skutečnému populismu, a tak se podle Krugmana nabízí otázka, proč tak nečiní. „Část odpovědi může být osobní: celá Trumpova kariéra ho ukazuje jako typ člověka, který, pokud něco, má radost, když převeze lidi, kteří mu věřili,“ píše odborník. Dodává, že navzdory tvrzení, že Trump nyní ovládl Republikánskou stranu, stále musí hájit její velkokapitalistické zájmy.

Díky tomu republikánský establishment rád poskytuje krytí pokřivenosti stávající administrativy, prezidentově blízkosti k Vladimiru Putinovi i dalším věcem, domnívá se ekonom. Soudí, že toto se ale může změnit a pokud by Trump učinil něco, co uškodí bohatým a pomůže chudým, mnoho republikánů náhle začne tvrdit, že sebestřednost a pomoc cizí mocnosti jsou špatné.

Prostou skutečností zůstává, že Trump není populistou, pokud nedefinujeme populismus jako synonymum pro rasismus, deklaruje Krugman. Konstatuje, že alespoň část bílých pracujících Američanů zjistila, že prezident není na jejich straně a od opozičních demokratů bude hloupé, pokud na tom nedokážou vydělat.

Související

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 
Donald Trump Komentář

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) populismus Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 7 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 8 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 8 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 9 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 10 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 12 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 13 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 15 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy