Konec demokracie v USA? Nabízí se děsivá paralela, varuje nositel Nobelovy ceny

„Mám rád nevzdělané.“ Tato slova amerického prezidenta Donalda Trumpa z února 2016 pronesená po jeho vítězství v nevadských primárkách cituje profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii vysvětluje, že také nevzdělaní mají Trumpa v oblibě, protože bílí Američané bez univerzitního diplomu jsou nyní jedinou sociální skupinou v USA, ve které má prezident nadpoloviční podporu.

USA na maďarské cestě

Odborník pokládá otázku, proč pak Trump nedělá nic pro to, aby lidem, kteří ho vynesli do Bílého domu, pomohl. „Média často popisují Trumpa jako populistu a řadí ho k politikům v jiných zemích, jako maďarskému Viktoru Orbánovi, kteří také získali moc využíváním odporu bílých proti migrantům a globálním elitám,“ píše Krugman. Přiznává, že mezi oběma muži skutečně existuje silná a děsivá paralela.

Orbán v praxi změnil Maďarsko v autoritářský stát, který zachovává prvky demokracie, ale systém je natolik narušený, že Orbánova strana má garantovanou moc, tvrdí expert. Za alarmující označuje to, že je snadné si představit, že USA se vydají brzy stejným směrem a pokud bude Trump příští rok znovuzvolen, může jít o konec amerického demokratického experimentu.

Úspěch Orbána spočívá v tom, že svým příznivcům částečně vychází vstříc - v zemi byl například zaveden program veřejných prací ve venkovských oblastech, zmírněny dluhy, garantovány učebnice a školní obědy zdarma, což je financováno z podstatného zvýšení daní, vysvětluje nobelista. Konstatuje, že platy za veřejné práce jsou sice velmi nízké a Orbán ve velkém praktikuje mafiánský kapitalismus, čímž nechává bohatnout novou vrstvu oligarchů, ale je alespoň částečně skutečným populistou a nabízí jisté výhody „malému člověku“.

Ve své kampani z roku 2016 Trump zněl jako potenciální populista evropského stylu, když mísil rasismus s podporou sociálních programů pro bílé a dokonce sliboval vyšší daně pro bohaté, tedy i pro sebe, připomíná Krugman. Podotýká však, že od chvíle, kdy Trump nastoupil do úřadu, nepokrytě podporuje bohaté na úkor pracující společnosti, bez ohledu na jejich barvu pleti.

Největší Trumpův legislativní úspěch – předloňské snížení daní – je velký zlom pro korporace a jejich majitele, zatímco úleva pro běžné rodiny je tak mizivá, že většina z nich věří, že se nic nezměnilo, uvádí ekonom. Dodává, že Trump se zároveň drží slibu odstranit klíčové prvky Obamovy zdravotnické reformy, ačkoliv ty mají velkou podporu ve státech jako Kentucky a Západní Virginie, kde Trump drtivě zvítězil.  

Symbolem toho, pro koho Trump pracuje, bylo středeční udělení prezidentské medaile svobody Artu Lafferovi známému díky prosazování daňových úlev pro bohaté, nastiňuje profesor. Zdůrazňuje, že efektivita této koncepce byla opakovaně vyvrácena v praxi, ale nadále přežívá a sžírá naši mysl, protože plutokraté ji neustále oživují.

Zrada bílého voliče

„Bílý volič z pracující třídy zřejmě postřehl, že Trump nepracuje pro něj. Průzkum televize Fow News zjistil, že pouze 5 % bílých bez vysokoškolského diplomu věří, že Trumpova ekonomická opatření prospívají ‚mně podobným‘,“ pokračuje expert. Doplňuje, že 45 % z nich si naopak myslí, že z prezidentovy politiky profitují bohatší.

Trump zřejmě věří, že si na svá pro-plutokratická a zdravotnická opatření vydělá cly, což je jediný případ, kdy se vzdaluje republikánské ortodoxii, konstatuje nobelista. Vysvětluje, že Trump sice trvá na tom, že cla zaplatí cizinci, ale většina bílých Američanů bez vysokoškolského vzdělání soudí, že v důsledku sami zaplatí více za zboží, které kupují.

Pak je zde ještě Trumpův slib oživení těžby uhlí, ale výhled ministerstva energetiky na příští rok počítá s poklesem těžby o 17 % ve srovnání s rokem 2017, poukazuje ekonom. Neočekává sice, že nastane velký odliv „málo vzdělaných“ od Trumpa, ale například zdravotní péči – oblast, v níž je Trumpova „zrada“ mimořádně viditelná – označuje za velký faktor ve vítězství demokratů v loňských volbách do Kongresu.

Trump je nepochybně zranitelnější, než kdyby se alespoň částečně uchyloval ke skutečnému populismu, a tak se podle Krugmana nabízí otázka, proč tak nečiní. „Část odpovědi může být osobní: celá Trumpova kariéra ho ukazuje jako typ člověka, který, pokud něco, má radost, když převeze lidi, kteří mu věřili,“ píše odborník. Dodává, že navzdory tvrzení, že Trump nyní ovládl Republikánskou stranu, stále musí hájit její velkokapitalistické zájmy.

Díky tomu republikánský establishment rád poskytuje krytí pokřivenosti stávající administrativy, prezidentově blízkosti k Vladimiru Putinovi i dalším věcem, domnívá se ekonom. Soudí, že toto se ale může změnit a pokud by Trump učinil něco, co uškodí bohatým a pomůže chudým, mnoho republikánů náhle začne tvrdit, že sebestřednost a pomoc cizí mocnosti jsou špatné.

Prostou skutečností zůstává, že Trump není populistou, pokud nedefinujeme populismus jako synonymum pro rasismus, deklaruje Krugman. Konstatuje, že alespoň část bílých pracujících Američanů zjistila, že prezident není na jejich straně a od opozičních demokratů bude hloupé, pokud na tom nedokážou vydělat.

Související

Více souvisejících

Donald Trump ,  USA (Spojené státy americké) ,  populismus ,  Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 15 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 3 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy