Americký politolog a komentátor Rober D. Kaplan, který je zároveň i poradcem Pentagonu, upozornil na důležité souvislosti dnešní mezinárodní politiky. Velká impéria podle jeho názoru nikdy nezanikla, jen opustila imperiální rétoriku. Právě teď se etabluje Čínské impérium a je otázka, jak na něj Američané zareagují.
Během Studené války a jejich dozvuků trvajících dodnes se země třetího světa staly předmětem imperiální politiky, přestože o ní nikdo nehovoří. „Impéria jsou z určitého úhlu pohledu věčná i přesto, že evropské koloniální mocnosti novověku jsou již oficiálně pryč,“ upozorňuje Kaplan.
V druhé polovině 20. století se etablovaly dvě impéria, která soupeřila o nadvládu v jednotlivých regionech (USA a SSSR) a po pádu Sovětského svazu se zdálo, že zůstalo jen jedno takovéto dominantní impérium s globálním vlivem.
Soudobá impéria však nad svými sférami vlivu zdaleka nemusí mít přímou nadvládu, tak jak tomu bylo např. u britských kolonií, ale zásadní pro ně je, jestli tam převládá ideový rámec imperiální mocnosti. Vliv USA popřípadě Sovětského svazu byl v třetích zemích vždy podle amerického odborníka evidentní a zdálo se že je nezpochybnitelný stejně jako věčný. Po pádu Sovětského svazu se jeho vliv pochopitelně rozplynul a zdálo se, že nadvláda USA je také nezpochybnitelná.
Dnes však podle Kaplana pomalu ale jistě přichází na scénu další země s imperiálními ambicemi. V době soupeření USA a SSSR hrála země druhé housle, ale v současnosti se vliv Číny nezadržitelně šíří zeměmi třetího světa.
„Čína dnes není hrozbou, které v současnosti čelíme. Mnohem přesnější termín je totiž Čínské impérium. Zahrnuje muslimskou Čínu stejně jako centrální Čínu, Irán, Jižní čínské moře, Indický oceán k Suezskému průplavu a východnímu středomoří a Jaderskému moři. Jde o impérium založené na cestách, komunikacích, železnicích, energetické infrastruktuře a také řadě přístavům,“ popisuje Čínské impérium Kaplan.
Zásadním rozdílem oproti imperiálním ideám USA je představa, že ekonomický růst nemá žádné limity. Čínská měřítka spotřebu ekonomických statků nijak neomezují a tudíž jsou pro řadu zemí lákavá.
Související
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
USA (Spojené státy americké) , Čína , Sovětský svaz , politolog
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák