Přichází čínské impérium, varuje Ameriku a svět politolog

Během Studené války a jejich dozvuků trvajících dodnes se země třetího světa staly předmětem imperiální politiky, přestože o ní nikdo nehovoří. „Impéria jsou z určitého úhlu pohledu věčná i přesto, že evropské koloniální mocnosti novověku jsou již oficiálně pryč,“ upozorňuje Kaplan.

V druhé polovině 20. století se etablovaly dvě impéria, která soupeřila o nadvládu v jednotlivých regionech (USA a SSSR) a po pádu Sovětského svazu se zdálo, že zůstalo jen jedno takovéto dominantní impérium s globálním vlivem.

Soudobá impéria však nad svými sférami vlivu zdaleka nemusí mít přímou nadvládu, tak jak tomu bylo např. u britských kolonií, ale zásadní pro ně je, jestli tam převládá ideový rámec imperiální mocnosti. Vliv USA popřípadě Sovětského svazu byl v třetích zemích vždy podle amerického odborníka evidentní a zdálo se že je nezpochybnitelný stejně jako věčný. Po pádu Sovětského svazu se jeho vliv pochopitelně rozplynul a zdálo se, že nadvláda USA je také nezpochybnitelná.

Dnes však podle Kaplana pomalu ale jistě přichází na scénu další země s imperiálními ambicemi. V době soupeření USA a SSSR hrála země druhé housle, ale v současnosti se vliv Číny nezadržitelně šíří zeměmi třetího světa.

„Čína dnes není hrozbou, které v současnosti čelíme. Mnohem přesnější termín je totiž Čínské impérium. Zahrnuje muslimskou Čínu stejně jako centrální Čínu, Irán, Jižní čínské moře, Indický oceán k Suezskému průplavu a východnímu středomoří a Jaderskému moři. Jde o impérium založené na cestách, komunikacích, železnicích, energetické infrastruktuře a také řadě přístavům,“ popisuje Čínské impérium Kaplan.

Zásadním rozdílem oproti imperiálním ideám USA je představa, že ekonomický růst nemá žádné limity. Čínská měřítka spotřebu ekonomických statků nijak neomezují a tudíž jsou pro řadu zemí lákavá.