Rusko vítězí v zápase o globální vliv nad USA? Tajná zpráva Pentagonu líčí chmurný obrázek

Studie, kterou má server Politico k dispozici a která však není dostupná veřejnosti, se zabývá tím, co označuje jako ruské aktivity „šedé zóny“ v Moskvě. Ty se týkají zejména periferie Ruska, kde se země pokouší o obnovení vlastního velkomocenského postavení, které si užívala v době SSSR.

Mezi tyto aktivity patří ohrožování dalších států vojensky či používání různých prostředků k kompromitaci jejich společností, ekonomik a vlád jako je propaganda, dezinformace či kulturní, náboženský a energetický nátlak. Rusko je aplikuje napříč celým světem, od Afriky po Evropu.

Podle studie se taktikám „šedé zóny“ nejlépe daří tam, kde je „cíl hluboce polarizovaný nebo mu chybí kapacita odolat a efektivně odpovědět na ruskou agresi“. Studie varuje, že to „zvyšuje riziko chybného vnímání a chybné kalkulace mezi mocnostmi s významnou vojenskou silou, což pak může zvýšit riziko ozbrojeného konfliktu.“

Ačkoliv zpráva nezmiňuje amerického Donalda Trumpa, nepřímo jej kritizuje. Podle studie totiž USA stále podceňují rozsah ruských aktivit. Americký prezident na nedávném summitu G20 v Japonsku laškoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého s úsměvem vyzval, aby se „nevměšoval do našich voleb“.

Podle zprávy se USA nedaří čelit ruské informační válce tak, jako se jim to dařilo během Studené války, protože nemají dostatečně důvěryhodný a přitažlivý příběh. „Stále máme příběh k vyprávění, ale protože jsme tak polarizovaní a pochybujeme o sobě, tak máme narativní problém. Rusko ne,“ tvrdí Anna Borshchevskayová, výzkumnice z Washington Institute for Near East Policy, která napsala kapitolu o ruských pokusech získat na svou stranu vládu i opozici v Africe.

Zpráva zvláště zdůrazňuje sílící vazby mezi Ruskem a Čínou. Aby rozbilo tuto „protiamerickou alianci“, mělo by americké ministerstvo vnitra přistoupit k více agresivním „operacím vlivu“, které zasadí nedůvěru mezi oběma zeměmi se sklonem k „autoritářské stabilitě“. Ty se mají např. soustředit na vzbuzení nedůvěry Ruska k rozšiřující moci Číny na ruské východní periferii nebo k masivním ekonomickým a infrastrukturním čínským projektům.

Dle zprávy by však zároveň USA se měly pokusit získat si důvěru Ruska a spolupracovat s ním v oblasti jaderného odzbrojování. To se týká nejen jaderného arzenálu Ruska a USA, ale i např. jaderných programů KLDR a Íránu a dalších zemí.

Podle studie jistou naději na zlepšení současného stavu dává USA poměrně slabá podpora ruské veřejnosti vůči vojenským akcím v zahraničí s cílem být protiváhou USA či chránit ruské menšiny proti údajné diskriminaci. Jak veřejnost, tak ruské elity sice podporují myšlenku obnovy mocenského postavení Ruska, toto postavení ale vnímají spíše v termínech socioekonomického rozvoje než demonstrace těžké moci. Tedy, poukazuje zpráva, jsou zájmy veřejnosti a elit ve stále větším rozporu se zájmy Kremlu.