Nejdražší vojenské letadlo všech dob. Čím nahání B-2 Spirit nepřátelům hrůzu?

Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby, každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. "Neviditelný" letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž vzniknout na 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj.

Společnost Northtop, která začátkem 80. let vyhrála soutěž amerického ministerstva obrany na nový bombardér používající pokročilé technologie, navrhla velmi neobvyklé letadlo. Snaha po co nejmenším radarovém odraz - B-2, podobně jako menší F-117 Nighthawk, není v pravém smyslu slova neviditelný, jen ho má problém najít nepřátelský radar - totiž vedla konstruktéry k návrhu samokřídla. Tedy jen vzácně využívanému pojetí, kdy letadlu vlastně chybí trup i ocasní plochy.

Celý stroj připomíná veliké tlusté křídlo, ze kterého nahoře vystupuje kabina a v případě B-2 i dvojice gondol s proudovými motory. V historii se samokřídlo příliš neuplatnilo. Ke konci druhé světové války bylo dokončeno několik prototypů stíhacího bombardéru Horten Ho 229, jedné z Hitlerových "zázračných zbraní", ve stejné době se projektem dálkového bombardéru v podobě samokřídla zabýval také Northrop. Z vrtulového YB-35 ani pozdějšího YB-49 ale nakonec nic nebylo.

Při návrhu nového bombardéru na přelomu 70. a 80. let se ovšem toto konstrukční pojetí dostalo zpátky do hry, samokřídlo má totiž menší radarový odraz než podobně velké konvenční letadlo. A když inženýři z Northropu ještě využili další techniky, jako speciální, radarové paprsky pohlcující materiály, zvláštně zalomené zadní partie nebo motory umístěné nahoře na křídle, kryté před radary, vytvořili letadlo, které mělo být schopné překonat sovětskou protivzdušnou obranu.

V době vrcholící studené války chtěli velitelé amerického letectva bombardér, který by dokázal donést jaderné pumy hluboko nad nepřátelské území. Sovětský svaz ale chránila pečlivě budovaná síť radarů, protiletadlových raketových kompletů a stíhaček, která se zdála být nepřekonatelná. Zejména pro klasické strategické bombardéry jako B-52. Jako řešení se nabízel právě pro radary neviditelný letoun, který by byl schopen unést téměř stejný náklad bomb.

Během vývoje však generálové změnili požadavky na to, jak by podzvukový bombardér (létaní nadzvukovou rychlostí je poněkud v rozporu s potřebou zůstat neviditelný pro radary) měl proniknout do nepřátelského vzdušného prostoru. Vedle letů ve velkých výškách - kde je B-2 skutečně téměř neviditelný díky tomu, že jeho temná barva proti tmavé obloze není příliš vidět - muselo být letadlo schopné také během útoku létat těsně nad zemí a prakticky kopírovat terén.

Za cenu prodloužení vývoje a jeho zdražení se to Northropu podařilo splnit, ovšem koncem 80. let přišlo snižovaní napětí mezi USA a Sovětským svazem a velká flotila "neviditelných" bombardérů už nebyla potřeba. Podobné škrty sice postihly také další zbrojní programy, v případě B-2 bylo ovšem zmenšení objednávky velmi citelné. Místo původně plánovaných 132 strojů, mezi které by se rozpočítaly náklady na vývoj, se jich nakonec do roku 1997 vyrobilo vedle prototypu jen 20.

Stroj, původně určený pro nukleární bombardování, byl také upraven pro nesení konvenční výzbroje, do akce jej Američané poprvé vyslali v roce 1999 během náletů na Miloševičovu Jugoslávii. Později "bé dvojky", schopné nést ve pumovnicích přes 20 tun bomb, objevily také nad Afghánistánem, Irákem či Libyí. A na rozdíl od F-117, jejíž jeden exemplář se podařilo na jaře 1999 sestřelit Srbům, bez vlastních ztrát. Jeden letoun byl ale zničen po nehodě během startu v roce 2008.

Související

Více souvisejících

Northrop-Grumman B-2 Spirit Americká armáda (U.S. AIR FORCE) USA (Spojené státy americké) letadla, letectví

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy