Nejdražší vojenské letadlo všech dob. Čím nahání B-2 Spirit nepřátelům hrůzu?

Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby, každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. "Neviditelný" letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž vzniknout na 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj.

Společnost Northtop, která začátkem 80. let vyhrála soutěž amerického ministerstva obrany na nový bombardér používající pokročilé technologie, navrhla velmi neobvyklé letadlo. Snaha po co nejmenším radarovém odraz - B-2, podobně jako menší F-117 Nighthawk, není v pravém smyslu slova neviditelný, jen ho má problém najít nepřátelský radar - totiž vedla konstruktéry k návrhu samokřídla. Tedy jen vzácně využívanému pojetí, kdy letadlu vlastně chybí trup i ocasní plochy.

Celý stroj připomíná veliké tlusté křídlo, ze kterého nahoře vystupuje kabina a v případě B-2 i dvojice gondol s proudovými motory. V historii se samokřídlo příliš neuplatnilo. Ke konci druhé světové války bylo dokončeno několik prototypů stíhacího bombardéru Horten Ho 229, jedné z Hitlerových "zázračných zbraní", ve stejné době se projektem dálkového bombardéru v podobě samokřídla zabýval také Northrop. Z vrtulového YB-35 ani pozdějšího YB-49 ale nakonec nic nebylo.

Při návrhu nového bombardéru na přelomu 70. a 80. let se ovšem toto konstrukční pojetí dostalo zpátky do hry, samokřídlo má totiž menší radarový odraz než podobně velké konvenční letadlo. A když inženýři z Northropu ještě využili další techniky, jako speciální, radarové paprsky pohlcující materiály, zvláštně zalomené zadní partie nebo motory umístěné nahoře na křídle, kryté před radary, vytvořili letadlo, které mělo být schopné překonat sovětskou protivzdušnou obranu.

V době vrcholící studené války chtěli velitelé amerického letectva bombardér, který by dokázal donést jaderné pumy hluboko nad nepřátelské území. Sovětský svaz ale chránila pečlivě budovaná síť radarů, protiletadlových raketových kompletů a stíhaček, která se zdála být nepřekonatelná. Zejména pro klasické strategické bombardéry jako B-52. Jako řešení se nabízel právě pro radary neviditelný letoun, který by byl schopen unést téměř stejný náklad bomb.

Během vývoje však generálové změnili požadavky na to, jak by podzvukový bombardér (létaní nadzvukovou rychlostí je poněkud v rozporu s potřebou zůstat neviditelný pro radary) měl proniknout do nepřátelského vzdušného prostoru. Vedle letů ve velkých výškách - kde je B-2 skutečně téměř neviditelný díky tomu, že jeho temná barva proti tmavé obloze není příliš vidět - muselo být letadlo schopné také během útoku létat těsně nad zemí a prakticky kopírovat terén.

Za cenu prodloužení vývoje a jeho zdražení se to Northropu podařilo splnit, ovšem koncem 80. let přišlo snižovaní napětí mezi USA a Sovětským svazem a velká flotila "neviditelných" bombardérů už nebyla potřeba. Podobné škrty sice postihly také další zbrojní programy, v případě B-2 bylo ovšem zmenšení objednávky velmi citelné. Místo původně plánovaných 132 strojů, mezi které by se rozpočítaly náklady na vývoj, se jich nakonec do roku 1997 vyrobilo vedle prototypu jen 20.

Stroj, původně určený pro nukleární bombardování, byl také upraven pro nesení konvenční výzbroje, do akce jej Američané poprvé vyslali v roce 1999 během náletů na Miloševičovu Jugoslávii. Později "bé dvojky", schopné nést ve pumovnicích přes 20 tun bomb, objevily také nad Afghánistánem, Irákem či Libyí. A na rozdíl od F-117, jejíž jeden exemplář se podařilo na jaře 1999 sestřelit Srbům, bez vlastních ztrát. Jeden letoun byl ale zničen po nehodě během startu v roce 2008.

Související

Více souvisejících

Northrop-Grumman B-2 Spirit Americká armáda (U.S. AIR FORCE) USA (Spojené státy americké) letadla, letectví

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 43 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy