"Americký masakr". Nositel Nobelovy ceny prozradil, jak je to s rasovými dispozicemi

Desítky let překonaná vize

Trump bude podobná slova pronášet bez ohledu na situaci a jeho tým se pouze snaží proměnit "bigotní zakyslost" v "politickou limonádu", nebere si servítky profesor. Dodává, že se příliš nepoukazuje na to, že Trumpův rasismus vychází z vize Spojených států, která je desítky let překonaná, a jeho uvažování ustrnulo v roce 1989.

"A to není náhoda. To, jak se Amerika změnila v uplynulých třech dekádách, v dobrém i špatném, je naprosto neslučitelné s rasismem Trumpova stylu," píše Krugman. Připomíná, že v roce 1989 Trump podporoval obnovení trestu smrti v reakci na případ, kdy byla pětice černošských a hispánských teenagerů odsouzena za znásilnění bílé běžkyně newyorském v Central Parku.

Ačkoliv se v roce 2002 ukázalo, že odsouzení jsou nevinní, Trump se odmítl omluvit a uznat svůj omyl, zdůrazňuje nositel Nobelovy ceny. Deklaruje, že Trumpovo chování bylo neurvalé a omluvou není ani skutečnost, že v té době Ameriku zaplavila vlna zločinu, která vedla k řečem o zhroucení společnosti v centrech velkých měst.

Nezdá se, že by Trump postřehl, že doba se změnila, konstatuje ekonom. Tvrdí, že prezident stále chová vizi "amerického masakru", kdy je hlavním společenským problémem země násilí ve městech páchané etnickými menšinami, což je sic pohodlný pohled rasistů, kteří považují bělochy za nadřazené, ale zcela mylný obraz o současné Americe.

"Na jednu stranu se násilná zločinnost od počátku 90. let dramaticky snížila, především ve velkých městech," poukazuje Krugman. Připouští, že americká města nejsou zcela bezpečná a některá, například Baltimore, nevykazují zlepšení. Dodává však, že společenská situace v amerických městech je výrazně lepší, než bývala.

Naproti tomu se zhoršuje společenská situace na americkém venkově, v "bílé venkovské Americe", a to do takové míry, že lze skutečně mluvit o "americkém masakru", jelikož dochází k nárůstu věkově standardizované úmrtnosti a poklesu střední délky dožití, především mezi bělošským obyvatelstvem, uvádí profesor. Doplňuje, že tyto oblasti zasáhla vlna "úmrtí ze zoufalství", tedy těch způsobených opiáty, sebevraždami či alkoholem, která je nižší mezi Afroameričany.

Indikátory společenského kolapsu, například míra osob v produktivním věku, které nepracují, letí vzhůru opět především v malých městech a na venkově, na americkém středovýchodě, kde žije především bělošská populace, zdůrazňuje ekonom. Vyvozuje z toho, že rasisté a ti, kteří tvrdí, že existuje specifický problém s černošskou kulturou v USA, se mýlí a pravdu mají sociologové jako William Julius Wilson.

Nic než nenávist

Pokud by společenský kolaps byl v zásadě problémem městských černochů, šlo by argumentovat, že koření z konkrétní kulturní dysfunkce, a dát zapravdu některým komentářům, podle kterých mají lidé jiné než bílé barvy pleti predispozice k protispolečenskému jednání, připouští odborník. Odkazuje však na závěry Wilsonovy knihy "Když zmizí práce", že dysfunkčnost společnosti je důsledek, nikoliv příčina a důvodem nárůstu nezaměstnanosti lidí v produktivním věku, úpadku tradiční rodiny a dalších jevů je úbytek pracovních příležitostí pro městské obyvatelstvo, nikoliv rasové či kulturní dispozice.

"Jak lze otestovat Wilsonovu hypotézu?" ptá se Krugman. Nastiňuje situaci, kdy zmizí pracovní příležitosti pro velké množství bílých Američanů, což během ekonomické proměny postihlo některé části Spojených států, které zůstaly fakticky bez prostředků. Pak by podle ekonoma šlo posoudit, zda dojde i mezi bílými k poklesu ochoty pracovat a zakládat stabilní rodiny.

Obyvatelé konkrétních oblastí v USA nejsou podřadní nebo problematičtí a měnící se podoba amerických společenských problémů naopak ukazuje, že lidé jsou vesměs stejní, bez ohledu na barvu kůže, deklaruje profesor. Soudí, že pokud budou mít příležitost k ekonomickému a osobnímu rozvoji, bude se jim dařit, což ale platí i na naopak.

Trumpův útok na černošského kongresmana Elijaha Cummingse, který podle prezidenta zastupuje okrsek, kde je "bordel" a "žádná lidská bytost nechce žít" - ačkoliv ve skutečnosti jeho část vzkvétá a žijí zde vzdělaní lidé -, podle odborníka ukazuje, jak současný prezident znevažuje svůj úřad tvrzením, že někteří Američané si nezaslouží politické zastoupení.     

Je ironií, že mnoho, ne-li většina volebních okrsků, kde je skutečně "bordel" ve smyslu vážných společenských problémů, volila v roce 2016 Trumpa, poukazuje Krugman. Dodává,že prezident pochopitelně těmto okrskům nikterak nepomáhá a jediné, co nabízí, je nenávist.