Někdejší americký viceprezident Joe Biden, který je favoritem na prezidentskou nominaci demokratů pro volby hlavy státu v roce 2020, během druhé debaty opět čelil výpadům stranických soků. Ti mu ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) vyčítali minulost v administrativě prezidenta Baracka Obamy včetně tehdejších deportací tří milionů migrantů, ale také Bidenův nynější volební program, jehož části týkající se mimo jiné ochrany životního prostředí či systému všeobecného zdravotního pojištění považují za nedostatečné.
Biden přivítal kalifornskou senátorku Kamalu Harrisovou, svou hlavní kritičku, s úsměvem a podáním ruky. "Buď na mě hodná, dítě," řekl 76letý někdejší viceprezident USA 54leté senátorce, se kterou se v posledních týdnech dostal do několika sporů. Harrisová, která má po rodičích indicko-jamajské kořeny, na Bidena během první červnové debaty útočila kvůli tomu, že nedávno nostalgicky vzpomínal na dávnou spolupráci se dvěma senátory zastávajícími segregační názory.
Biden před nynější debatou avizoval, že bude méně zdvořilý než posledně. To se vzápětí prokázalo, když se přel s Harrisovou o její plán zdravotního pojištění pro všechny Američany. Senátorka prohlásila, že zatímco její návrh by zahrnuje pojištění pro každého, ten Bidenův by opominul takřka deset milionů lidí. Biden na to reagoval tím, že vize senátorky je velice nákladná a že mnoho lidí by přišlo o současné pojištění hrazené zaměstnavateli a že Harrisová není ve svých záměrech upřímná.
Biden se zároveň ohradil vůči všem svým stranickým sokům, kteří slibují zdravotní pojištění pro všechny. Stejně jako Harrisové, tak i starostu New Yorku Billa de Blasia kritizoval, že zlehčuje náklady, které daňoví poplatníci za federální pojištění ponesou. V této souvislosti se podivil, jakou v New Yorku či Kalifornii mají matematiku.
Na Harrisovou kvůli zdravotními pojištění zaútočil i coloradský senátor Michael Bennet, podle kterého by v takovém případě bylo nutné zvýšit daně střední třídě. Harrisová na to odvětila, že Bennet používá republikánské argumenty.
Do pře s Bidenem se dostal také bývalý ministr bytové výstavby v administrativě prezidenta Baracka Obamy Julián Castro, jádrem sporu byla imigrační politika. Castro prohlásil, že nelegální překračování hranic musí být trestáno občanskoprávními sankcemi a že to neznamená podporu otevřených hranic. Biden řekl, že nepodporuje dekriminalizaci překračování hranic bez dokladů a že Castro o svých nynějších názorech nikdy jako ministr nehovořil. "Zdá se, že někdo z nás se z minulosti poučil a někdo ne," odvětil Castro.
Na přetřes se dostal i republikánský prezident Donald Trump, který se uchází o znovuzvolení a který se v posledních týdnech dostal do sporu se čtveřicí demokratických kongresmanek s přistěhovaleckým původem. Prvním, kdo během nynějšího debatního večera prezidenta obvinil z nacionalismu, byl guvernér státu Washington Jay Inslee. "Už nemůžeme dovolit, aby v Bílém domě byl bělošský nacionalista," řekl Inslee k tématu přistěhovalectví. Castro pak byl první, kdo Trumpa otevřeně nazval rasistou.
Tématem se staly i klimatické změny. Boj proti nim za svou prioritu jako prezidentka přislíbila newyorská senátorka Kirsten Gillibrandová. I ostatní uchazeči o demokratickou prezidentskou nominaci souhlasí s nutností věnovat se globálnímu klimatu, rozchází se ale v názoru na naléhavost takového postupu. Inslee prohlásil, že Bidenovy návrhy na odklon od fosilních paliv jsou příliš pomalé. Biden řekl, že chce USA vrátit k závazkům pařížské klimatické dohody z roku 2015.
I druhá debata, kterou tentokrát pořádala televize CNN, stejně jako ta první byla kvůli velkému počtu uchazečů rozdělena na dva večery - úterní a středeční (noc na středu a čtvrtek SELČ).
Související
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Joe Biden , Kamala Harrisová , USA (Spojené státy americké) , Julian Castro (politik USA)
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
před 1 hodinou
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
před 2 hodinami
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
před 3 hodinami
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
před 3 hodinami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 4 hodinami
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 5 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 6 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 6 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 7 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 8 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 9 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 10 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 10 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 11 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 12 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 13 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
Civilní rozvědku povede od října Miroslav Toman, diplomat se zkušenostmi ze zpravodajských služeb. V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) vystřídá Vladimíra Posoldu, jehož rezignaci již schválila vláda.
Zdroj: Jan Hrabě