Riziko jaderné války narůstá. Rusko a USA potvrdily zánik raketové smlouvy INF

Rusko dnes oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i USA.

Smlouva mezi SSSR a USA zakazuje výrobu, zkoušky a rozmisťování raket s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Po jejím podpisu zničily oba státy 2692 pozemních balistických raket a raket s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží. Sovětské rakety byly v 80. letech rozmístěny i v Československu. Vypovězení dohody s půlroční lhůtou oznámil Washington letos v únoru po obvinění, že Moskva dohodu porušuje. Rusko nařčení odmítá.

"Ze zániku smlouvy je výhradně odpovědné Rusko," uvedl ministr zahraničí USA Mike Pompeo v prohlášení zveřejněném dnes ve Washingtonu. Porušování dohody Moskvou "ohrožuje ty nejvyšší zájmy Spojených států, protože vývoj a rozmísťování raketových systémů porušujících dohodu je přímou hrozbou pro USA a jejich spojence a partnery," konstatoval ministr.

On Feb 2nd, 2019 the U.S. gave Russia six months to return to compliance with the Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty. Russia refused, so the treaty ends today. The U.S. will not remain party to a treaty when others violate it. Russia bears sole responsibility.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) August 2, 2019

Americké stanovisko dnes podpořila i Severoatlantická aliance. Rusko podle prohlášení NATO dál smlouvu INF porušuje a nese "výhradní odpovědnost" za její zánik. Na ruské porušování smlouvy aliance "přiměřeně a odpovědně" odpoví. Její členové se prý dohodli na "vyvážených, koordinovaných a obranných" opatřeních.

Moskva dnes zopakovala závazek prezidenta Vladimira Putina z letošního února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačne Washington, Rusko to neudělá. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v prohlášení uvedl, že k tomuto moratoriu by se měly připojit USA a NATO.

Major nuclear treaties between the US and Russia, as Washington is to officially withdraw from the Intermediate-Range Nuclear Forces #INF Treaty. The decision is expected to increase tensions between US and Russia, clearing the way for a new arms raceGraphic: @AFP pic.twitter.com/yMgNVmVaDP

— IRIA (@IRIA_Research) August 1, 2019

"Navrhli jsme USA a zemím NATO zvážit možnost vyhlášení stejného moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu, jaké vyhlásil Vladimir Putin," uvedl po formálním ukončení platnosti smlouvy Rjabkov. "Dokud se v tom či onom regionu neobjeví tyto americké prostředky, Rusko se zdrží rozmístění svých systémů," konstatoval.

Prezident Donald Trump na zánik smlouvy INF ve čtvrtek reagoval vyhýbavě. "Uvidíme, co se stane," řekl novinářům. "Řekl bych, že Rusko chce s jadernou smlouvou něco udělat, což je v pořádku. Oni chtějí něco udělat, stejně jako chceme něco udělat my," prohlásil šéf Bílého domu.

Putin už v únoru pověřil ministerstvo obrany, aby začalo pracovat na nových raketách. "Američtí partneři oznámili, že přerušují svou účast na dohodě a my uděláme totéž. Oznámili, že budou provádět výzkum a vývoj a my budeme dělat totéž," řekl tehdy prezident. Rusko se prý ale nehodlá nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení.

Podle ruských expertů bude armáda pracovat na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která byla dosud v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí. Vyvíjet se má také nová nadzvuková střela středního doletu, hovoří se i o vývoji nadzvukových raket delšího doletu.

Pentagon hodlá podle agentury Reuters během příštích několika týdnů testovat novou pozemní střelu s plochou dráhou letu a na listopad je naplánována zkouška balistické rakety středního doletu. Oba typy zbraní mají mít konvenční, nikoli jaderné hlavice. Další testy ale může zkomplikovat Sněmovna reprezentantů ovládaná opozičními demokraty, která odmítá schválit výdaje na vývoj raket v rozpočtu pro rok 2020.

Agentura AP spekuluje, že nové rakety by mohly být rozmístěny například na americké základně na tichomořském ostrově Guam. Žádné rozhodnutí v tomto směru ale ještě nepadlo.

Před dopady záníku smlouvy ve čtvrtek varoval generální tajemník OSN António Guterres. "Svět ztrácí neocenitelnou brzdu jaderné války," řekl šéf OSN. Smlouva INF byla podle něj mezníkem, který Evropě zajistil stabilitu a vedl ke konci studené války. Rusko a USA by se měly vyhnout destabilizačním krokům a dohodnout se na nové odzbrojovací smlouvě.

Podle bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova, který smlouvu spolu s prezidentem USA Ronaldem Reaganem podepsal, zánik INF povede k chaosu a nepředvídatelnosti světové politiky. "Všem je zřejmé, že je to úder proti strategické bezpečnosti," řekl Gorbačov agentuře Interfax.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) USA (Spojené státy americké) Rusko Jaderné zbraně Mike Pompeo Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 3 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy