Riziko jaderné války narůstá. Rusko a USA potvrdily zánik raketové smlouvy INF

Rusko dnes oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i USA.

Smlouva mezi SSSR a USA zakazuje výrobu, zkoušky a rozmisťování raket s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Po jejím podpisu zničily oba státy 2692 pozemních balistických raket a raket s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží. Sovětské rakety byly v 80. letech rozmístěny i v Československu. Vypovězení dohody s půlroční lhůtou oznámil Washington letos v únoru po obvinění, že Moskva dohodu porušuje. Rusko nařčení odmítá.

"Ze zániku smlouvy je výhradně odpovědné Rusko," uvedl ministr zahraničí USA Mike Pompeo v prohlášení zveřejněném dnes ve Washingtonu. Porušování dohody Moskvou "ohrožuje ty nejvyšší zájmy Spojených států, protože vývoj a rozmísťování raketových systémů porušujících dohodu je přímou hrozbou pro USA a jejich spojence a partnery," konstatoval ministr.

On Feb 2nd, 2019 the U.S. gave Russia six months to return to compliance with the Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty. Russia refused, so the treaty ends today. The U.S. will not remain party to a treaty when others violate it. Russia bears sole responsibility.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) August 2, 2019

Americké stanovisko dnes podpořila i Severoatlantická aliance. Rusko podle prohlášení NATO dál smlouvu INF porušuje a nese "výhradní odpovědnost" za její zánik. Na ruské porušování smlouvy aliance "přiměřeně a odpovědně" odpoví. Její členové se prý dohodli na "vyvážených, koordinovaných a obranných" opatřeních.

Moskva dnes zopakovala závazek prezidenta Vladimira Putina z letošního února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačne Washington, Rusko to neudělá. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v prohlášení uvedl, že k tomuto moratoriu by se měly připojit USA a NATO.

Major nuclear treaties between the US and Russia, as Washington is to officially withdraw from the Intermediate-Range Nuclear Forces #INF Treaty. The decision is expected to increase tensions between US and Russia, clearing the way for a new arms raceGraphic: @AFP pic.twitter.com/yMgNVmVaDP

— IRIA (@IRIA_Research) August 1, 2019

"Navrhli jsme USA a zemím NATO zvážit možnost vyhlášení stejného moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu, jaké vyhlásil Vladimir Putin," uvedl po formálním ukončení platnosti smlouvy Rjabkov. "Dokud se v tom či onom regionu neobjeví tyto americké prostředky, Rusko se zdrží rozmístění svých systémů," konstatoval.

Prezident Donald Trump na zánik smlouvy INF ve čtvrtek reagoval vyhýbavě. "Uvidíme, co se stane," řekl novinářům. "Řekl bych, že Rusko chce s jadernou smlouvou něco udělat, což je v pořádku. Oni chtějí něco udělat, stejně jako chceme něco udělat my," prohlásil šéf Bílého domu.

Putin už v únoru pověřil ministerstvo obrany, aby začalo pracovat na nových raketách. "Američtí partneři oznámili, že přerušují svou účast na dohodě a my uděláme totéž. Oznámili, že budou provádět výzkum a vývoj a my budeme dělat totéž," řekl tehdy prezident. Rusko se prý ale nehodlá nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení.

Podle ruských expertů bude armáda pracovat na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která byla dosud v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí. Vyvíjet se má také nová nadzvuková střela středního doletu, hovoří se i o vývoji nadzvukových raket delšího doletu.

Pentagon hodlá podle agentury Reuters během příštích několika týdnů testovat novou pozemní střelu s plochou dráhou letu a na listopad je naplánována zkouška balistické rakety středního doletu. Oba typy zbraní mají mít konvenční, nikoli jaderné hlavice. Další testy ale může zkomplikovat Sněmovna reprezentantů ovládaná opozičními demokraty, která odmítá schválit výdaje na vývoj raket v rozpočtu pro rok 2020.

Agentura AP spekuluje, že nové rakety by mohly být rozmístěny například na americké základně na tichomořském ostrově Guam. Žádné rozhodnutí v tomto směru ale ještě nepadlo.

Před dopady záníku smlouvy ve čtvrtek varoval generální tajemník OSN António Guterres. "Svět ztrácí neocenitelnou brzdu jaderné války," řekl šéf OSN. Smlouva INF byla podle něj mezníkem, který Evropě zajistil stabilitu a vedl ke konci studené války. Rusko a USA by se měly vyhnout destabilizačním krokům a dohodnout se na nové odzbrojovací smlouvě.

Podle bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova, který smlouvu spolu s prezidentem USA Ronaldem Reaganem podepsal, zánik INF povede k chaosu a nepředvídatelnosti světové politiky. "Všem je zřejmé, že je to úder proti strategické bezpečnosti," řekl Gorbačov agentuře Interfax.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) USA (Spojené státy americké) Rusko Jaderné zbraně Mike Pompeo Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy