Rusko dnes oficiálně potvrdilo zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou v roce 1987 uzavřely Moskva a Washington. Dohodu vypověděly také USA; Washington tento krok s půlroční lhůtou oznámil letos v únoru po obvinění, že Rusové dohodu porušují.
Rusko takové obvinění odmítá. Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov, který smlouvu s tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem podepsal, se nyní obává ohrožení světové bezpečnosti a vinu za nezdar vidí na straně USA. Naopak americký ministr zahraničí Mike Pompeo a také Severoatlantická aliance včetně České republiky kladou odpovědnost na Rusko.
Před dopady zániku smlouvy ve čtvrtek varoval generální tajemník OSN António Guterres. INF byla podle něj mezníkem, který Evropě zajistil stabilitu a vedl ke konci studené války.
Ujednání mezi SSSR a USA zakazovalo výrobu, zkoušky a rozmisťování raket s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Po jejím podpisu zničily oba státy 2692 pozemních balistických raket a raket s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží. Sovětské rakety byly v 80. letech rozmístěny i v Československu.
"Ze zániku smlouvy je výhradně odpovědné Rusko," uvedl Pompeo v prohlášení zveřejněném dnes ve Washingtonu. Stejný názor zastává i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, britský ministr zahraničí Dominic Raab či polské ministerstvo zahraničí. Také český ministr zahraničí Tomáš Petříček konec INF připsal nezodpovědnému chování Ruska, zároveň dodal, že podporuje vznik nové smlouvy.
Ruskou odpovědnost odmítl 88letý Gorbačov, který řekl, že americký postup přinese do mezinárodní politiky nejistotu a chaos. "Ukončení smlouvy bude mít pro mezinárodní společnost sotva nějaké výhody, tento krok podkopává bezpečnost nejen Evropy, ale celého světa," uvedl.
Moskva dnes zopakovala závazek prezidenta Vladimira Putina z letošního února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačne Washington, Rusko to neudělá. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v prohlášení uvedl, že k tomuto moratoriu by se měly připojit USA a NATO.
"Navrhli jsme USA a zemím NATO zvážit možnost vyhlášení stejného moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu, jaké vyhlásil Vladimir Putin," uvedl po ukončení platnosti smlouvy Rjabkov.
Ruský návrh na moratorium pro rozmísťování raket nových raket středního doletu ovšem generální tajemník NATO nepovažuje za důvěryhodnou nabídku, neboť Moskva již s rozmísťování střel začala. Dodal ale, že NATO se nechystá k žádným rychlým akcím, kdy by aliance dělala totéž co Rusko. "Nové závody ve zbrojení nechceme," řekl.
Prezident Donald Trump na zánik INF ve čtvrtek reagoval vyhýbavě. "Uvidíme, co se stane," řekl novinářům. "Řekl bych, že Rusko chce s jadernou smlouvou něco udělat, což je v pořádku. Oni chtějí něco udělat, stejně jako chceme něco udělat my," prohlásil šéf Bílého domu.
Putin v únoru pověřil ministerstvo obrany, aby začalo pracovat na nových raketách. Rusko se prý ale nechce nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení.
Podle ruských expertů bude armáda pracovat na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která byla dosud v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí. Vyvíjet se má také nová nadzvuková střela středního doletu, hovoří se i o vývoji nadzvukových raket delšího doletu.
Pentagon hodlá podle agentury Reuters během příštích několika týdnů testovat novou pozemní střelu s plochou dráhou letu a na listopad je naplánována zkouška balistické rakety středního doletu.
Související
Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu
Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF
INF (smlouva o likvidaci raket) , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Americká armáda (U.S. ARMY) , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 2 hodinami
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 2 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 2 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 5 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 5 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 7 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.
Zdroj: Jan Hrabě