Černý den pro celý svět. Dohoda INF skončila

Rusko dnes oficiálně potvrdilo zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou v roce 1987 uzavřely Moskva a Washington. Dohodu vypověděly také USA; Washington tento krok s půlroční lhůtou oznámil letos v únoru po obvinění, že Rusové dohodu porušují.

Rusko takové obvinění odmítá. Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov, který smlouvu s tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem podepsal, se nyní obává ohrožení světové bezpečnosti a vinu za nezdar vidí na straně USA. Naopak americký ministr zahraničí Mike Pompeo a také Severoatlantická aliance včetně České republiky kladou odpovědnost na Rusko.

Před dopady zániku smlouvy ve čtvrtek varoval generální tajemník OSN António Guterres. INF byla podle něj mezníkem, který Evropě zajistil stabilitu a vedl ke konci studené války.

Ujednání mezi SSSR a USA zakazovalo výrobu, zkoušky a rozmisťování raket s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Po jejím podpisu zničily oba státy 2692 pozemních balistických raket a raket s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží. Sovětské rakety byly v 80. letech rozmístěny i v Československu.

"Ze zániku smlouvy je výhradně odpovědné Rusko," uvedl Pompeo v prohlášení zveřejněném dnes ve Washingtonu. Stejný názor zastává i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, britský ministr zahraničí Dominic Raab či polské ministerstvo zahraničí. Také český ministr zahraničí Tomáš Petříček konec INF připsal nezodpovědnému chování Ruska, zároveň dodal, že podporuje vznik nové smlouvy.

Ruskou odpovědnost odmítl 88letý Gorbačov, který řekl, že americký postup přinese do mezinárodní politiky nejistotu a chaos. "Ukončení smlouvy bude mít pro mezinárodní společnost sotva nějaké výhody, tento krok podkopává bezpečnost nejen Evropy, ale celého světa," uvedl.

Moskva dnes zopakovala závazek prezidenta Vladimira Putina z letošního února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačne Washington, Rusko to neudělá. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v prohlášení uvedl, že k tomuto moratoriu by se měly připojit USA a NATO.

"Navrhli jsme USA a zemím NATO zvážit možnost vyhlášení stejného moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu, jaké vyhlásil Vladimir Putin," uvedl po ukončení platnosti smlouvy Rjabkov.

Ruský návrh na moratorium pro rozmísťování raket nových raket středního doletu ovšem generální tajemník NATO nepovažuje za důvěryhodnou nabídku, neboť Moskva již s rozmísťování střel začala. Dodal ale, že NATO se nechystá k žádným rychlým akcím, kdy by aliance dělala totéž co Rusko. "Nové závody ve zbrojení nechceme," řekl.

Prezident Donald Trump na zánik INF ve čtvrtek reagoval vyhýbavě. "Uvidíme, co se stane," řekl novinářům. "Řekl bych, že Rusko chce s jadernou smlouvou něco udělat, což je v pořádku. Oni chtějí něco udělat, stejně jako chceme něco udělat my," prohlásil šéf Bílého domu.

Putin v únoru pověřil ministerstvo obrany, aby začalo pracovat na nových raketách. Rusko se prý ale nechce nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení.

Podle ruských expertů bude armáda pracovat na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která byla dosud v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí. Vyvíjet se má také nová nadzvuková střela středního doletu, hovoří se i o vývoji nadzvukových raket delšího doletu.

Pentagon hodlá podle agentury Reuters během příštích několika týdnů testovat novou pozemní střelu s plochou dráhou letu a na listopad je naplánována zkouška balistické rakety středního doletu.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) Rusko USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY) Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

včera

včera

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

včera

včera

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy