Vyhoštěný honduraský prezident požádal v Kostarice o azyl, tvrdí CNN

Prezidentův osobní tajemník Eduardo Reina uvedl, že čtyři armádní komanda v počtu asi dvou set vojáků vnikla kolem šesté hodiny ranní místního času (14.00 SELČ) do prezidentova sídla v Tres Caminos v honduraské metropoli Tegucigalpě. Asi 200 vojáků blokuje přístup k sídlu a další přijíždějí. Nad Tegucigalpou létají stíhačky, vojáci hlídkují v ulicích města. Proti provládním demonstrantům shromážděným v centru města použila policie slzný plyn, informovalo tamní rádio.

Prezidenta poté armáda vyhostila do Kostariky.

Členové honduraského parlamentu budou ještě v neděli hlasovat o jmenování předsedy kongresu Roberta Michelettiho prozatímním prezidentem. Prezidentské volby však podle volebního soudu proběhnou, jak bylo naplánováno, tedy 29. listopadu.

Zelaya nemá v parlamentu většinu, proto bude Micheletti zřejmě bez problémů zvolen.

Zadržení honduraského prezidenta okamžitě vyvolalo reakce Spojených států i Evropské unie. "Je to nepřijatelné překročení ústavního pořádku Hondurasu," prohlásil český ministr zahraničí Jan Kohout jako zástupce předsednické země Evropské unie. Kohout dokonce užil výrazu "státní převrat". "Evropská unie vyzývá k okamžitému propuštění prezidenta Zelayi a rychlému návratu k ústavnímu pořádku," dodal šéf české diplomacie.

Své znepokojení vyjádřil v neděli i americký prezident Barack Obama. "Vyzývám představitele v Hondurasu k respektování demokratických norem, zákonů a zásad Meziamerické demokratické charty," stojí v Obamově prohlášení. "Jakékoli existující spory a konflikty musí být vyřešeny mírově prostřednictvím dialogu bez vnějšího zasahování."

Zelaya obvinil Spojené státy ze zapojení do stávajících událostí. Bílý dům to však popřel.

Honduraský nejvyšší soud v neděli uvedl, že svržení Zelayi nařídil, aby zabránil uskutečnění nelegitimního referenda, jež mělo Zelayovi umožnit stát se znovu prezidentem.

Honduraský prezident v rozhovoru pro televizi Telesur vyzval své spoluobčany, aby pokojně vzdorovali převratu.

Podle Zelayi by měli jeho spojenci zahájit dialog s "agresory", jejichž "vláda však nesmí být uznána". Zelaya se podle svých slov stále považuje za prezidenta Hondurasu.

Zelaya, blízký spojenec venezuelského prezidenta Huga Cháveze, minulý týden propustil náčelníka generálního štábu honduraské armády Romea Vasqueze, který mu odmítl pomoci s uspořádáním neoficiálního referenda. Zelaya chce, aby byl v listopadových parlamentních volbách ustanoven zvláštní ústavní výbor, který by upravil ústavu a umožnil Zelayovi kandidovat na další období.

Honduraský prezident však prohlásil, že výsledky referenda nebudou závazné.

Honduraský nejvyšší soud označil referendum za ilegální a nařídil, aby se Vasquez vrátil zpět do funkce. Za ilegální považují referendum i představitelé armády.

V úterý schválil kongres zákon, podle něhož nesmí proběhnout referendum 180 dní před a po plánovaných listopadových volbách. Do tohoto termínu se Zelaya nevešel.

Zelaya zvítězil ve volbách v roce 2006 těsným rozdílem a jeho mandát skončí v lednu 2010. Podle současné ústavy nemůže znovu kandidovat.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval představitele znepřátelených stran, aby "v zájmu Hondurasu a jeho lidu jednali s respektem k zákonu a demokratickým institucím".