Rasmussen ohlásil start protiraketové obrany NATO

Budování systému by mělo mít čtyři fáze. Současný stav je sice jen prvním krokem k celkové funkčnosti systému, už nyní by ale protiraketová obrana měla uchránit Evropu před útoky z Blízkého východu. "Je to první krok k dlouhodobému cíli," řekl Rasmussen.Plně funkční by systém měl být v roce 2018.Součástí protiraketového deštníku je radar v Turecku, americké válečné lodě vyzbrojené raketami ve Středomoří a další zařízení ve Španělsku, Turecku, Rumunsku a Polsku. Aliance už převzala přímou kontrolu nad radarem v Turecku. Americké lodě jsou v případě potřeby schopny fungovat pod velením NATO.NATO buduje svůj systém protiraketové obrany i přes odpor Ruska vůči tomuto projektu. Moskvu aliance ujišťuje, že není namířen proti ní, a pozvala ji k účasti.Rasmussen pohovořil také o cestě tzv. chytré obrany (smart defence), jíž se NATO hodlá vydat. Spočívat bude v tom, že se jednotlivé státy zaměří především na to, s čím mají zkušenosti, v čem jsou efektivnější a levnější než jiné země aliance.Generální tajemník NATO novináře také ujistil, že aliance nehodlá intervenovat v Sýrii, kterou zmítá více než rok násilné povstání proti režimu prezidenta Bašára Asada.Summit bude pokračovat v pondělí a hlavním tématem dalších jednání bude válka v Afghánistánu.Nový francouzský prezident François Hollande sdělil ještě před druhým plenárním jednáním, které se má Afghánistánu plně věnovat, že z této země stáhne své vojáky do konce letošního roku. Aliance zde chce přitom zůstat do roku 2014."Bojové jednotky odejdou do konce roku. V roce 2013 tam zůstanou pouze instruktoři cvičící afghánské policisty a vojáky," řekl Hollande.John Allen, velitel mezinárodní mise ISAF, kterou vede NATO, již dříve řekl, že odchod 3500 francouzských vojáků misi neohrozí.Dvoudenní summit v Chicagu je jednou z největších schůzek aliance v její třiašedesátileté historii. Českou republiku na něm zastupuje prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra (oba ODS) a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).Proti válkám vedeným aliancí demonstrovaly ve městě na tři tisíce lidí, kteří se střetli s policií. Ta zatkla na 60 demonstrantů, kteří neuposlechli výzvu k odchodu. Při potyčkách policisté zranili několik aktivistů.Průvod vedený veterány z Iráku, kteří symbolicky vrátili své medaile, žádal ukončení nákladných válek, aby se vlády aliančních států mohly soustředit na potřeby svých občanů.Na okraj summitu se sešel pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Hovořili především o otevření zásobovacích tras do Afghánistánu. Pákistán tyto trasy uzavřel v listopadu loňského roku poté, co Američané při náletu omylem připravili o život 24 pákistánských vojáků.Zardárí vyzval Američany, aby "trvale vyřešili téma náletů bezpilotních letounů (na pákistánské území u hranic s Afghánistánem), protože narušují suverenitu země a pobuřují veřejnost kvůli civilním obětem".