6. leden byl vyvrcholením šíření dezinformací o volbách

Dezinformace byly prakticky výhradně domácího původu a šířily se napříč digitálními platformami, kde je propagovaly především kanály nakloněné šéfovi Bílého domu včetně jeho samotného. Takové jsou závěry rozsáhlé zprávy o amerických volbách roku 2020, kterou tento týden publikoval tým předních akademiků a analytiků v oboru nových médií.

Studie je hlavním výstupem projektu Election Integrity Partnership (EIP), který vznikl před loňskými volbami s cílem mapovat dezinformace o jejich průběhu, popsat mechanismy jejich šíření a také sdílet jasné informace uvádějící věci na pravou míru. Iniciativa stála na pracovnících Stanfordovy a Washingtonské univerzity, dále výzkumných ústavů Graphika a Atlantická rada. Zároveň spolupracovala s federální vládou i platformami.

"6. ledna 2021 vtrhl do Kapitolu Spojených států ozbrojený dav ve snaze zabránit certifikaci toho, co označovali za 'podvodné volby'. Mnozí Američané byli šokovaní, nemuseli však být. Povstání ze 6. ledna bylo vyvrcholením měsíce trvajícího šíření úmyslných a neúmyslných dezinformací na internetu, které podkopávalo důvěru ve volby roku 2020," uvádí EIP v předmluvě své studie.

Ta na téměř 300 stránkách rozebírá, jak se zrodila a rozšířila "velká lež" o zmanipulovaných volbách, s níž se podle průzkumů na začátku roku ztotožňovala jasná většina Trumpových voličů. Někdejší prezident ji soustavně propagoval na twitteru i ve vystoupeních před kamerami a odmítl uznat, že prohrál v regulérním souboji.

Už před listopadovým hlasováním se hovořilo o tom, že dezinformace kolem voleb budou tentokrát převážně domácího původu, a nová analýza potvrzuje, že role zahraničních aktérů byla v tomto směru minimální. Nejvíce podle ní k šíření nepodložených tvrzení přispěly kanály patřící známým médiím či osobnostem včetně politiků. "Byť tu a tam vyvstaly nepravdivé narativy i na politické levici, téměř všechny z nejvýznamnějších účtů, které je šířily opakovaně... patřily konzervativním nebo protrumpovským jedincům a organizacím," stojí ve studii.

Podle autorů se dezinformační motivy šířily zároveň na různých platformách a to jak směrem od neznámých uživatelů k těm vlivnějším, tak opačně, neboli "shora dolů". Mnohokrát byl prý k vidění cyklus, v němž známí hráči propagovali příspěvky obyčejných voličů, které mohly vycházet i z upřímných obav nebo nepochopení systému, a využívali je k budování širších příběhů o systematických volebních podvodech.

"V jistých internetových bublinách tento proces, vývoj od incidentu k narativu, ke konspirační teorii, nakonec vytvořil obecně uznávanou skutečnost, protože se tam objevovalo velmi málo obsahu z druhé strany," popsala při středeční prezentaci zprávy akademička ze Stanfordovy univerzity Renée DiRestaová.

Jako příklad toho, jakým způsobem udávali tón lídři Trumpova tábora, je zase uváděno přijetí hesla "zastavte krádež", které se rychle stalo pokřikem republikánských voličů a zaznívalo i 6. ledna v Kapitolu. Jeho šíření se mohlo po volbách jevit jako spontánní, s heslem nicméně přišel už před lety Trumpův spolupracovník Roger Stone, načež si jej na podzim začali osvojovat osobnosti konzervativní scény.

Sdružení EIP během svého působení analyzovalo stovky "informačních událostí", které se odehrávaly na facebooku, twitteru, instagramu nebo platformách YouTube a TikTok. Také zmapovalo pravidla přijatá různými sociálními sítěmi v souvislosti s volbami a přišlo s doporučeními pro technologické firmy i úřady.

Nové shrnutí loňských voleb vyzdvihl například někdejší šéf federální agentury pro kyberbezpečnost Chris Krebs nebo šéf bezpečnostních operací ve Facebooku Nathaniel Gleicher. "Tohle je od EIP výborná analýza... Obzvláště oceňuji jejich apel na srozumitelnost a konzistentnost v pravidlech platforem, vlády i zákonodárců," napsal Gleicher na twitteru.

Analytici dávají jasně najevo, že platformy jako facebook a twitter nebyly příčinou dezinformační smrště kolem voleb v USA, jisté výhrady proti jejich počínání ale vyjádřili. Jako nedostatečná například hodnotili pravidla webu YouTube, který podle nich v šíření nepravdivých a zavádějících informací sehrál "prominentní roli". "Bylo to takové místo, kde se dezinformace schovávaly, aby mohly být později znovu mobilizovány," řekla ve středu Kate Starbirdová z Washingtonské univerzity.

YouTube se proti závěrům ohradil a mimo jiné naznačoval, že mohou být částečně dané celkovou popularitou platformy. "Naše komunitní zásady jsou zhruba na stejné úrovni s těmi v jiných společnostech," sdělil webu Platformer mluvčí Farshad Shadloo.