Zemřel bývalý argentinský diktátor Jorge Videla, bylo mu 87 let

Videla byl u moci pět let. Během té doby v Argentině "zmizelo" na 30.000 osob. Původně vrchní velitel pozemních sil se po převratu stal prezidentem, rozpustil parlament, zakázal činnost politických stran i odborů a zbavil funkcí všechny guvernéry. Svržená prezidentka María Isabela Perónová a členové její vlády byli zatčeni a odsouzeni.Videlova hrůzovláda přinesla do mezinárodního slovníku dva výrazy. Jedním je "zmizelí", jenž se začal používat pro unesené a vražděné levicové odpůrce junty. A druhým "špinavá válka", který charakterizuje vražedný postup vojenské vlády vůči levicové opozici.Generál Videla byl za své činy odsouzen hned několikrát a odpykával si řadu vysokých trestů včetně doživotí. Naposledy ho loni v červenci poslal argentinský soud do vězení na 50 let. Podle soudu měl na svědomí sestavení plánu systematického unášení dětí politických odpůrců vojenské junty.Trest si někdejší diktátor odpykával ve věznici Marcos Paz nedaleko Buenos Aires. Její ředitel Víctor Hortel podle agentury DPA sdělil, že Videla zemřel na sešlost stářím ve své cele."Strávil život působením velkých škod, které poznamenaly život této země (Argentiny)," komentoval podle agentury Reuters úmrtí odsouzence argentinský bojovník za lidská práva a nositel Nobelovy ceny za mír Adolfo Pérez Esquivel. "Jeho smrt ukončila jeho fyzickou přítomnost, ale nikoli to, co této zemi způsobil," dodal.Armádní kariéra

Narodil se 2. srpna 1925 do rodiny plukovníka, vojáka z povolání Rafaela Eugenia Videla (1888–1952) a Maríe Olgy Redondy Ojey (1897–1987) ve městě Mercedes, na předměstí Buenos Aires. V roce 1944 vystudoval Colegio Militar de la Nación (argentinská škola vojenských umění). V roce 1971 získal hodnost brigádního generála, o dva roky později byl jmenován náčelníkem generálního štábu armády.

V listopadu 1971 řídil potlačení nepokojů v provincii Tucumán. V roce 1975 byl jmenován prezidentkou Isabelou Perónovou vrchním velitelem pozemních sil. Tento rok se také opět střetl s jednotkami marxistických partyzánů (ERP) v Tucumánu, kde je také úspěšně porazil. Operace skončila masakrem stovek těchto levicových radikálů.

Na vrchol moci se dostal během státního převratu 24. března 1976 svrhnutím prezidentky Martinézy Perónové, vdovy po diktátorovi Juanu Perónovi. O dva dny později je oficiálně jmenován prezidentem.

Teror

Po plném převzetí moci vojenská junta rozpustila národní radu, zavedla tvrdou cenzuru, zrušila činnost odborů a všechny orgány státní správy se dostaly pod přímou kontrolu armády.

V zemi byla rozpoutána vlna teroru, odhady obětí mezi levicovými aktivisty a disidenty vůči režimu se pohybují od 8960 (oficiální materiály poskytnuté argentinskou vládou) do 30 000 (odhad organizací pro lidská práva). Tito lidé byli mučeni, vyhazováni zaživa z letadel nad mořem anebo zaléváni do betonu. Tyto represe se nevyhnuly ani dětem či ženám.

I přes tyto násilnické projevy se režim lišil od režimu Pinocheta v sousedním státě Chile.