Archivy se otevřely: Odtajnily Nixonovy nahrávky o Watergate i Vietnamu

Zdroj: YouTube

Nixon si rozhovory nahrával mezi únorem 1971 a červencem 1973. Celkově šlo o 3700 hodin konverzace a veřejnost se nyní může seznámit s 340 hodinami z nich. Nahrávky doprovází 140.000 stránek textových dokumentů, další stovky nahraných hodin však zůstaly utajeny, a to z důvodu národní bezpečnosti i z důvodu ochrany soukromí.Nixon s Brežněvem 18. června 1973 mluvil asi hodinu, a to jen za přítomnosti tlumočníka. Jak záznamy prokázaly, probírali spolu ve velmi přátelské atmosféře i osobní témata, například jejich rodiny. K rozhovoru došlo před historickým sedmidenním summitem, který byl součástí tehdejší snahy amerického prezidenta uvolnit napětí mezi oběma zeměmi."Musíme si oba dva uvědomit, že jsme vůdcové dvou nejmocnějších zemí a i když zcela přirozeně budeme mít v našich rozhovorech na některé věci opačný názor, je nezbytné, aby naše dva národy, kde je to možné, spolupracovaly," řekl tehdy Nixon Brežněvovi. "Když se rozhodneme spolupracovat, můžeme změnit svět. S tímto postojem jdu do našich rozhovorů," dodal tehdejší americký prezident.Oba politici spolu rovněž probírali své děti a Brežněv v jednu chvíli mluvil také o pokusech svého vnuka složit zkoušku na univerzitu. "Úhlavní nepřátelé ze studené války spolu mluví jako staří přátelé, je to velmi neobvyklé," poznamenal odborník na Nixonovu éru Luke Nichter.Nixon válku ve Vietnamu prodlužoval kvůli volbámNejvětší Nixonův prohřešek, o němž záznamy vypovídají, se podle historika Kena Hughese nicméně netýká Watergate, ale války ve Vietnamu. Dříve zveřejněné záznamy naznačovaly, že Nixon plánoval stažení amerických vojsk z této východoasijské země na rok 1972, aby jej načasoval na kampaň ke své druhé prezidentské kandidatuře. Podle Hughese z nových záznamů vyplývá, že Nixon válku z politických důvodů prodlužoval. "To je pro mě na těch nahrávkách jedním z největších zjištění a nejvíce šokujících věcí," dodal Hughes.Vietnamská válka byla v letech 1955 až 1975 a Američané v ní ztratili přes 58.000 vojáků. Jen za Nixonova působení v prezidentském úřadě v letech 1969 až 1974 zemřelo ve Vietnamu zhruba 20.000 Američanů.Nixonovi zlomila vaz aféra WatergateÚřady odtajňují Nixonovy nahrávky až 40 let po jejich vzniku, neboť záznamy dlouho procházely podrobnou kontrolou, aby na veřejnost nepronikly informace ohrožující bezpečnost USA. Odstraněny byly také pasáže týkající se soukromých a rodinných záležitostí.Aféra WatergateAféra Watergate je skandál, který vypukl ve Spojených státech 17. června 1972, tedy poté, co do sídla Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu, D.C. násilně vnikli pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Ti byli pověřeni úkolem umístit do budovy odposlech. V půl třetí ráno přistihli policisté v kancelářích Demokratické strany pět mužů. Chtěli zde fotografovat dokumenty a opravit odposlouchávací zařízení, které v kanceláři tajně umístili už v květnu. Hned na místě vyšlo najevo, že jeden ze zadržených - bývalý agent CIA Jim McCord - je členem štábu za znovuzvolení prezidenta Nixona.

Na podzim 1972 Nixon obhájil prezidentský mandát a až do 30. ledna 1973, kdy soud uznal všech pět obžalovaných vinnými, veškerá podezření odmítal. Události však poté nabraly rychlý spád a vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity za Nixonova úřadování - sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Potom výbor Sněmovny reprezentantů zahájil první kroky v procesu odvolání prezidenta (impeachmentu) kvůli porušení ústavy, 8. srpna 1974 Nixon raději sám rezignoval.O události začali psát reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward, napsali celkem 300 článků týkajících se aféry. Případ vedl až k rezignaci prezidenta USA a je dodnes považován za největší kauzu v dějinách žurnalistiky.