Obama tvrdě napadl republikány: Jde jim jen o "ideologické tažení"

Washington - Demokraté v americké Sněmovně reprezentantů v úterý odmítli dílčí republikánské návrhy na částečné obnovení funkcí ochromené státní správy. Postupně neprošlo uvolnění prostředků na platby válečným veteránům, znovuotevření národních parků a pro hlavní město Washington. Do úterý, kdy začal nový fiskální rok, se Kongresu nepodařilo schválit zákon o státních výdajích. Demokraté odmítají požadavek republikánů podmiňujících uvolnění státních financí odkladem reformy zdravotnictví, kterou před třemi lety prosadil demokratický prezident Barack Obama.

Obama v úterý obvinil republikány, že kvůli "ideologickému tažení" proti jeho reformě drží americkou ekonomiku jako rukojmí. Vedení republikánů zase kritizuje demokraty a Bílý dům, že odmítají i jen jednat o kompromisním řešení a trvají na schválení "čistého" zákona o státních výdajích, tedy bez zmínky o zdravotnické reformě.

Republikáni mají ve Sněmovně reprezentantů většinu, ale přesto se jim nepodařilo prosadit tři návrhy na obnovení financování plateb válečným veteránům, národním parkům a hlavnímu městu Washingtonu. Snažili se totiž návrh schválit ve zrychleném procesu, ve kterém je nutná dvoutřetinová většina. A tu k dispozici nemají.

Republikáni se dnes pokusí svůj plán prosadit znovu. I kdyby se jim to ale povedlo, neprojde přes Senát, kde mají většinu demokraté. Také Obama prohlásil, že by v každém případě tyto dílčí zákony vetoval.

Jednání o částečném uvolnění plateb podle amerických médií přechodně opět republikány ve sněmovně sjednotilo. Jinak se totiž stále více projevují spory mezi kongresmany zastupujícími extrémní hnutí Tea Party a umírněnými republikány. Newyorský umírněný republikán Pete King odhadl, že přes 100 z 232 republikánů ve sněmovně by podpořilo Obamův návrh na obnovení financování vlády bez dalších podmínek. To by společně s hlasy 200 demokratů s přehledem stačilo na znovuotevření vládních úřadů.

Demokraté proto opakovaně vyzývali předsedu sněmovny Johna Boehnera, aby nechal plénum sněmovny hlasovat o státních výdajích bez dalších dodatků.

Hmatatelným důsledkem politického patu ve Washingtonu je uzavření části vládních úřadů, národních parků, turistických památek a nucená neplacená dovolená pro statisíce státních zaměstnanců.

Podle serveru The Press-Enterprize pocítila na vlastní kůži důsledky amerických politických sporů i dvojice turistů z Prahy, která nebyla vpuštěna do národního parku Joshua Tree v jižní Kalifornii. Daniel Kříž a Lukáš Jelínek z Prahy zůstali za branami parku zhruba s desítkou dalších návštěvníků, napsal server.

Ochromení americké státní správy sebou nese značné finanční ztráty, které jdou podle odhadů expertů denně do stamilionů dolarů. Jenom ve Washingtonu ztráty činí zhruba 200 milionů dolarů (téměř 3,8 miliardy korun) denně, řekl ekonom Stephen Fuller deníku The Washington Post. V hlavním městě přitom žije značná část ze zhruba 800.000 státních úředníků, kteří byli posláni na nucenou dovolenou. Jiné zdroje hovoří o ztrátách až 300 milionů dolarů denně v celých Spojených státech.

Ještě kritičtější okamžik ale čeká zemi 17. října, kdy jí dojdou peníze na splácení svých závazků. Kongres musí do té doby zvýšit dluhový strop, ale v posledních třech letech byla tato dříve rutinní operace předmětem ostrých politických sporů mezi demokraty a republikány, kteří to podmiňovali hlubokými rozpočtovými škrty.

Ministr financí Jack Lew oznámil, že začal využívat posledních možností, jak oddálit den, kdy vládě dojdou peníze na splácení svých závazků. Lew prohlásil, že jeho ministerstvo pozastavilo některé zásahy do vládních měnových rezerv. Uvolní rovněž prostředky z federální úhradové banky FFB na penze státních úředníků a podporu postižených osob.

Ministr upozornil, že tato opatření umožní trochu déle zůstat pod dluhovým stropem, jenž činí po posledním navýšení v lednu 16,7 bilionu dolarů (318 bilionů Kč). I tak ale americká vláda do 17. října vyčerpá peníze na úhradu splatných závazků a zůstane jí v hotovosti pouze 30 miliard dolarů. To je částka, která může být vyčerpána za jediný den.

"Když nebudeme mít k dispozici dostatek hotovosti, nebudou Spojené státy americké schopny dodržet všechny své závazky," varoval Lew zákonodárce.

Související

Více souvisejících

Barack Obama USA (Spojené státy americké) reformy

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 53 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 10 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy