Masakr v džungli: Indiáni poprvé před soudem za genocidu

Etnikum Taromenane žije v dobrovolné izolaci v hloubi amazonského pralesa. Letos v dubnu se podle ekvádorské prokuratury stalo terčem krvavého útoku ze strany kmene Waorani. Prokurátor Andrés Cuasapaz po více než půlročním vyšetřování dospěl k závěru, že při masakru zahynuly nejméně dvě desítky lidí, jejichž mrtvá těla se však nikdy nenašla.

Podle vyšetřovatelů šlo zřejmě o pomstu za vraždu dvou starších příslušníků kmene Waorani, kteří byli nalezeni v džungli probodnuti kopími, jež používají členové kmene Taromenane. Obě etnika mezi sebou mají odvěkou rivalitu, kterou až dosud řešila podle principu "oko za oko". Nyní má její projev poprvé na stole ekvádorská justice.

Policisté tento týden odvezli z džungle s pomocí vrtulníku šestici členů kmene Waorani, zatčení dalších by podle EFE mělo následovat. Ze zajetí kmene rovněž osvobodili dvě děti patřící ke konkurenčnímu etniku, kteří nuceně přebývali u Waorani od údajného masakru. Úřady to nyní vyšetřují jako možný únos.

Původní obyvatelé Ekvádoru žili jako zemědělci pěstující kukuřici, fazole a brambory. Uměli vyrábět nádobí a zpracovávat ušlechtilé kovy. Na konci 15. století byla ovšem tato kultura dobyta Inky.

Inkové oblast neovládali nijak dlouho. V roce 1526 u pobřeží poprvé přistáli Španělé a poté, co dobyli Inckou říši v oblasti dnešního Peru, podmanili si roku 1534 také dnešní Ekvádor. Ve stejném roce založili Španělé Quito ve zbořeninách dobytého inckého města. Evropané zavlekli do regionu choroby, jimž podlehlo množství obyvatel. Na plantáže, které patřily Španělům, byli přivezeni otroci z Afriky, takže mnoho dnešních obyvatel Ekvádoru má v sobě africkou, jihoamerickou i evropskou krev. V 16. a 17. století byl Ekvádor součástí španělského Místokrálovství Peru a později patřil k Místokrálovství Nová Granada.

Na začátku 19. století začala velká část Jižní Ameriky revoltovat proti španělské nadvládě. Ekvádor se z ní definitivně vymanil v roce 1822, když se společně s Kolumbií a Venezuelou stal nakrátko součástí Velké Kolumbie. Od roku 1830 je země zcela samostatná.

Během 19. století se země rozštěpila na dvě části (1859) a opět byla spojena v jedno. Až do roku 1884 vládli diktátoři. Na přelomu 19. a 20. století zaznamenal Ekvádor období prosperity, které skončilo v době ekonomické krize ve 30. letech 20. století. Po válce s Peru (1941) přišel stát o část teritoria. Mezi lety 1963–1966 a 1972–1979 v zemi vládla armáda. Mezitím zde byla objevena ropa, která se brzy stala hlavní vývozní surovinou. Konec 20. století byl v Ekvádoru obdobím ekonomické krize a vysoké inflace. V letech 1995–1998 probíhala nevyhlášená příhraniční válka s Peru.