Obama s Castrem zásadně mění vztahy USA a Kuby. A propustily vězně

USA zase nechaly na Kubu odletět trojici Kubánců odsouzených před 13 lety za špionáž. Havana rovněž oznámila, že propustí pět desítek politických vězňů. Zatímco američtí republikáni krok Bílého domu kritizují, papež, šéf OSN i představitelé některých států nejnovější vývoj uvítali.Americký prezident Barack Obama se na historické změně shodl v úterním telefonátu s kubánským vůdcem Raúlem Castrem, který trval zhruba 45 minut a byl prvním podobně obsáhlým dialogem vůdců obou zemí od roku 1961."Nekompromisní americká politika vůči Kubě v posledních desítkách let měla nepatrný vliv," prohlásil dnes Obama v přímém televizním projevu z Bílého domu, který pronesl ve stejné chvíli, kdy v Havaně hovořil k národu Castro. Normalizace vztahů s Kubou podle Obamy umožní USA více pomoci kubánskému lidu, Američané prý díky ní zase budou moci snadněji cestovat na Kubu.Kubánský lídr ve své řeči ocenil propuštění vězňů a snahu sbližovat obě země, zároveň však podotkl, že dohoda neřeší více než půlstoleté americké obchodní embargo, které Kuba považuje za zásadní problém. Obama dnes prohlásil, že o možném zrušení embarga bude jednat s Kongresem.Američan Gross i trojice kubánských agentů, jejichž propuštění obě strany dlouhodobě označovaly za zásadní překážku pro zlepšení vztahů, se dnes vrátili domů. Gross, na jehož propuštění dlouhodobě pracovala americká diplomacie, označil dohodu Obamy a Castra za historickou změnu, kterou plně podporuje. Kubánská vláda se dnes rovněž podle amerických představitelů rozhodla, že propustí z vězení 53 odpůrců komunistického režimu.Američtí republikáni ovládající obě komory Kongresu Obamův krok kritizovali jako ústupek, kterému by měly předcházet demokratické změny na Kubě, na něž zatím nedošlo. Senátor a možný prezidentský kandidát Marco Rubio prohlásil, že hodlá zablokovat snahu Bílého domu o obnovení diplomatických vztahů s Kubou a otevření zastupitelských úřadů, která je jedním z dalších chystaných kroků.Obama v dnešním projevu zdůraznil, že Kuba musí podnikat ekonomické reformy a zlepšovat stav lidských práv. Zároveň připustil, že jeho rozhodnutí sblížit se s Kubou neuspokojí mnohé lidi, zejména bojovníky za demokracii. Prohlásil, že jejich postoj respektuje, ale je přesvědčen, že při prosazování demokratických principů je třeba zkusit jiný přístup.Pozitivní ohlasy na perspektivu normalizace americko-kubánských vztahů přišly ze světa. Papež František, který během více než ročního vyjednávání předcházejícího úterní dohodě fungoval jako významný prostředník, blahopřál USA a Kubě k tomu, že se rozhodly obnovit vzájemné vztahy, a slíbil, že Vatikán bude pokračovat v podpoře upevňování styků mezi oběma zeměmi. Šéf OSN Pan Ki-mun zase označil informaci o oteplení americko-kubánských vztahů za "velmi pozitivní" a dodal, že je načase, aby obě země svoje styky normalizovaly. Pochvalně se o dohodě vyjádřilo rovněž Rusko či Venezuela.Dle Castra by Washington měl přestat apelovat na změnu režimu na "ostrově svobody". Takový krok by přispěl k podstatnému zlepšení vztahů obou zemí, domnívá se kubánský prezident.Nelson Mandela opět sbližoval

Castro se nedávno potkal se svým americkým protějškem Barackem Obamou na pohřbu Nelsona Mandely v Jihoafrické republice. Dokonce si s šéfem Bílého domu potřásl rukou.

Kubánský vůdce přiznal, že mezi diplomaty obou zemí v průběhu roku došlo k několika rozhovorům o praktických věcech jakými jsou například imigrace a obnovení poštovního spojení. Castro to považuje za důkaz, že vztahy mezi oběma státy mohou být "civilizované".

USA přerušily styky s Kubou v roce 1961, poté co se režim Fidela Castra, bratra stávajícího vůdce, začal výrazně orientovat na SSSR. Na ostrovní stát také uvalily obchodní embargo.