Evoluční teorie? Nesmysl, myslí si 90% Američanů

Zhruba 90 procent z více než 10.000 dotázaných uvedlo, že podle jejich mínění je bůh zcela nebo alespoň částečně odpovědný za stvoření vesmíru, Země a člověka. Mezi evangelíky to bylo dokonce 97 procent.

Více než polovina amerických evangelíků se hlásí ke kreacionismu, jenž odmítá Darwinovu teorii. Kreacionisté se odvolávají na bibli, podle níž bůh stvořil život během šesti dnů. Více než 40 procent evangelíků se rovněž vyslovilo pro to, aby se na školách vyučoval kreacionismus místo evoluční teorie.

Kreacionisté řádí i na středních školách

• Učitelé věnovali v průměru 13,7 vyučovacích hodin ročně výuce evolučních procesů v obecné rovině.• Většina učitelů věnovala evoluci člověka zhruba pět vyučovacích hodin. Přičemž 17% učitelů se ale tomuto tématu raději vyhnulo.• Dvě procenta kantorů se o žádné evoluci za celý rok ani nezmínila.• Třináct procent učitelů si myslí, že vynikající výuku biologie lze zajistit bez probírání evoluční teorie.• Pětadvacet procent vyučujících věnovalo jednu a více hodin kreacionismu nebo inteligentnímu stvořiteli. Téměř polovina z nich je přesvědčena, že se jedná o platnou vědeckou alternativu darwinistického pojetí vývoje druhů a že platnost kreacionismu potvrdila řada význačných vědců.• Šestnáct procent učitelů je vnitřně přesvědčeno o stvoření člověka do současné podoby Bohem a že k tomu došlo někdy v průběhu uplynulých 10 000 let. V běžné populaci Američanů má stejné přesvědčení 48% obyvatel.

To jsou závěry výzkumu, který prováděl tým vědců státní instituce (z Pennsylvánské státní university) na 939 náhodně vybraných učitelích biologie po celých USA, uvedl server Osel.cz.

Darwin se narodil 12. února 1809 do rodiny, která měla k přírodním vědám velmi blízko. Po úspěšných studiích pak Darwin učinil jedno zásadní rozhodnutí – zúčastnil se pět let trvající plavby na lodi Beagle, během níž se mezi lety 1831 až 1836 dostal až na souostroví Galapágy, prakticky izolované od ostatního světového živočišstva, kde sbíral všechen možný materiál, jaký si jen mladý přírodovědec může přát.

Co mladého Darwina obzvláště zajímalo, byl způsob, jakým se živočišné druhy proměňují. Dospěl k závěru, že se jedná o projev adaptability, tedy schopnosti organismu přizpůsobit se podmínkám okolního světa. Kdo má tuto schopnost velkou, zvyšuje svou pravděpodobnost na přežití – nejen jako jednotlivce, nýbrž i jako druhu. Je-li pak k dispozici dostatečně dlouhé časové období, a takovým několik miliard let nepochybně je, pak měnící se vnější podmínky postupně způsobí i změnu v rámci rodu, v němž se začnou proměňovat jednotlivé druhy. Pochopitelně zvítězí ty, které jsou nejlíp uzpůsobeny ke konkurenčnímu boji o přežití, uvedl rozhlas.cz.