Napětí trvá: Rusové mají další plány, naznačil Obama

"Možná se (Rusové) snaží Ukrajinu jen zastrašit, je ale možné, že mají i jiné plány", které souvisejí s tím, že rozmístili své vojáky podél hranic, uvedl americký prezident. Moskvu vyzval, aby svou armádu okamžitě stáhla a začala vyjednávat s mezinárodním společenstvím.

Ve středu v Bruselu Obama zopakoval, že Rusko je nyní osamocené a pokud nezmění svůj kurz, jeho izolace se bude utužovat, jak Západ zesílí své hospodářské sankce.

Americká armáda na začátku března oznámila, že uvažuje o zintenzivnění výcviku s polským letectvem a také vyslání většího počtu bojových letounů do mise NATO v Pobaltí. Litva, Lotyšsko a Estonsko totiž nemají vlastní stíhací letectva a tak se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají členské země NATO v rámci takzvaného "Air Policingu".

Pentagon tak chce uklidnit spojence, kteří s Ruskem bezprostředně sousedí. Předseda sboru amerických náčelníků Martin Dempsey během slyšení v Senátu konstatoval, že smyslem je stabilizovat situaci.

Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rassmusena znamená obsazení Krymu Ruskem změnu pravidel hry a Aliance se musí novému postoji Moskvy přizpůsobit. To už ale bude úkol spíše pro jeho nástupce, jehož jméno Aliance oficiálně oznámí na zasedání ministrů zahraničí členských zemí ve dnech 1. až 2. dubna v Bruselu. Norská média už ale tvrdí, že jím bude 55letý norský expremiér Jens Stoltenberg, uvedla Česká televize.

Stoltenberga podle médií podporují zejména Barack Obama, Angela Merkelová, David Cameron a François Hollande.

Stoltenberg vedl vládu osm let až do loňského října, kdy si Norové odhlasovali změnu. Nadále ale zůstává předsedou Norské dělnické strany, která je nyní v opozici. Jako premiér začal za armádu utrácet víc než jeho předchůdci a neváhal poslat vojáky do Afghánistánu nebo stíhačky do Libye.